Koupání v pískovnách prospívá tamním ohroženým druhům
„Pískovny se staly oblíbenými přírodními koupališti. Náš výzkum prokázal, že bezděčné narušování stanovišť při rekreačních aktivitách přírodu neničí, ale naopak jí zcela zadarmo prospívá. Na rozdíl od drahých rekultivací, které nejen podle naší studie většinu ohrožených druhů vyženou nebo zahubí,“ shrnuje závěry nově zveřejněné studie Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Vědci si pro svůj výzkum vybrali pískovnu Cep II poblíž Suchdola nad Lužnicí na Třeboňsku. Ta je významným útočištěm mnohých ohrožených druhů a v letních měsících i lidí, kteří se chtějí v parných dnech zchladit koupáním.
Po mnoha nálezech ohrožených rostlin i živočichů v bývalých kamenolomech, pískovnách i na dalších silně narušených místech se pohled přírodovědců na tyto lokality změnil. Zničené jsou totiž podle nových poznatků jen zdánlivě. Některé ohrožené druhy hmyzu, obojživelníků či rostlin, které v běžné krajině nenajdeme, tato místa dokonce vyhledávají. Naopak se ukázalo, že těženým místům neprospívají technické rekultivace, které zcela mění charakter nově vytvořených stanovišť. Radikální změna podmínek nově vzniklých a cenných míst z nich vyžene převážnou většinu ohrožených druhů, které pískovnu předtím osídlily. Dlouhodobě se jim nedaří ani v případě, že je lokalita ponechána přirozenému vývoji. Bez přirozeného narušování pískovny dříve či později zarostou a druhy obnažených písků opět ztratí svůj životní prostor, popisují ekologové.
„Skloubení ochrany přírody s rekreací může být na mnoha místech poměrně problematické. O to více bychom si měli vážit skutečnosti, že v pískovnách je tomu naopak. Teď záleží na tom, zda se rozhodneme vytvářet po ukončení těžby borové monokultury, nebo jemnou mozaiku písčitých pláží a dalších otevřených stanovišť. Ideálem by vlastně mělo být jakési neformální hřiště se spoustou spokojených rekreantů a jinde vymírajících druhů,“ dodává Jiří Řehounek z organizace Calla.
Českobudějovické sdružení Calla se ochranou biodiverzity v pískovnách zabývá už delší dobou. A na první pohled velmi netradičními metodami. Pro ochranářské účely využívá nyní třeba geocaching. Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou zkouší, jestli je sešlap hledačů v přírodě ukrytých schránek dostatečný a tedy vhodnou levnou metodou, jak obnovit zarůstající místa. Více informací v článku "Dupot" vyznavačů geocachingu pomůže ohroženým druhům v jihočeských pískovnách. Koupání by mohlo být další podobně efektivní způsob, jak o přírodu v pískovnách pečovat. Má to ale jeden háček: zejména v těch aktivních či čerstvě opuštěných lomech je povolení koupání kvůli bezpečnosti legislativně problematické.
Druhy spjaté s obnaženými písčinami byly v minulosti podle vědců závislé na pravidelném narušování písečného povrchu činností neregulovaných řek, přirozenými požáry či pastvou větších býložravců. „Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu přírodních mechanismů, jimiž byly otevřené písčiny po tisíce let udržovány. Kvůli tomu dnes písčiny patří k nejohroženějším typům prostředí ve střední Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR. Řada mizejících pískomilných druhů tak našla útočiště právě v pískovnách, kde těžba částečně zaskakuje za přirozené narušování porostu.
Poté, co těžba skončí, přichází často ke slovu znovu těžká technika. Ochránci přírody ji využívají k obnově tůní, obnažených písčin nebo hnízdních stěn pro břehule a samotářské včely. Takové zásahy jsou samozřejmě drahé a časově náročné. Spontánní volnočasové aktivity jako koupání, výlety nebo motokros by se tak mohly stát další možností, jak potlačovat bující vegetaci a uvolnit místo vzácným druhům.
reklama
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu