Kraje mají přijít o poplatky za podzemní vody, i Mze je použije na vodní stavby

Výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, uvedlo ministerstvo zemědělství. Z výnosů chce financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny. S navrženou změnou na zvýšení poplatků však například nesouhlasil Středočeský kraj a skokový nárůst kritizovali i zemědělci. Sněmovní opozici vadí i snížení podílu krajů na výběru poplatků, které regiony používaly na financování infrastruktury spojené s vodou. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči. Už dříve se proti ozvali lidovci. Dnes záměr, který bude dolní komora schvalovat v pátek, kritizovali na tiskové konferenci ve Sněmovně Starostové.

"Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje," uvedl předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Poslankyně STAN Jana Krutáková uvedla, že pro její Jihomoravský kraj jde o desítky milionů korun. "Jsou to finanční prostředky, které kraje věnují do menších vodohospodářských staveb, do zadržení vody v krajině, do podpory zásobování pitnou vodou v malých obcích. V návrhu není zaručeno, že prostředky, které budou převedeny nikoliv krajům, ale do státního rozpočtu, konkrétně do kapitoly ministerstva zemědělství, budou sanovány výhradně právě pro vodní hospodářství," řekla.

Ministerstvo poukázalo, že poplatky za odběr podzemních vod se v ČR nezměnily po dobu 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod se upravuje a valorizuje každoročně.

Podzemní voda nyní stojí dvě koruny za 1000 litrů. Povrchová voda, kterou podle resortu využívá více než 50 procent obyvatel, stojí nyní 5,20 až devět korun podle jednotlivých povodí. Plánované zdražení představuje nárůst o pět korun na 1000 litrů podzemní vody, což odpovídá 0,005 Kč na litr vody. Obyvatel se studnou a malých obcí do zhruba 250 obyvatel s vrty se změny týkat nebudou, protože roční odběr do 6000 metrů krychlových zůstává i nadále osvobozený od poplatku.

Dosud si výnos z poplatků rozdělovaly Statní fond životního prostředí a regiony. Například Středočeský kraj nyní přerozdělením získává ročně 70 milionů Kč, z nichž deset milionů korun dává na Havarijní fond pro ochranu jakosti vod a zbytek na podporu a rozvoj vodovodů, kanalizací a zajištění pitné vody. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny proto uložil ministrovi zemědělství připravit opatření, které by zajistilo krajům kompenzaci za výpadek těchto finančních zdrojů.

Zemědělský svaz ČR již také požádal o výjimku pro zemědělce a potravináře. V době, kdy zemědělci čelí dopadům sucha i rostoucím nákladům a hledají se cesty, jak sektor podpořit, nedává podle svazu smysl zvyšovat zemědělcům poplatky. Lidovci předpokládají, že se proti ozve Asociace krajů vedená hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem (ANO).Ten je podle Rakušana ale ve vyjednávání s vládou vedenou Babišem slabý.

K narovnání cen podzemní a povrchové vody už dříve vyzval i ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Zároveň řekl, že samo zdražení podzemní vody nemá smysl, pokud stát získané peníze nevyužije na posílení vodní infrastruktury, zejména na výstavbu vodních nádrží, které zachycují vodu ze srážek, a na propojení soustav vodárenských společností.

V ČR se vyrábí pitná voda z 50 procent z vody podzemní a z druhé poloviny z vody povrchové. Vodárenské společnosti kupují surovou vodu od státu. Některé vodárenské společnosti ale působí v lokalitách, kde podzemní voda není k dispozici, proto využívají povrchovou vodu.

---

reklama

---