Krátká exkurze do historie českých pralesů

Je to 180 let, kdy se majitel novohradského panství Jiří František August de Langueval-Buquoy rozhodl, že jádrové území dnešního Žofínského pralesa zachová "jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody". Jednalo se o první vědomou ochranu pralesovitého porostu na našem území a čtvrtou v Evropě. Informujme o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

„Boubínský prales je o dvacet let mladší než ten Žofínský. V roce 1858 se na podnět vimperského lesního správce Josefa Johna rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, že v oblasti hory Boubín pralesovitý porost uchrání od těžby. Josef John v něm od roku 1847 prováděl výzkumy a pozorování. Z toho je zřejmé, že stejně jako historie ochrany pralesovitých porostů, je stará i snaha o jejich výzkum," vysvětluje Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy.

Žofínský prales i Boubínský prales patří podle odborníků k absolutně nejhodnotnějším zvláště chráněným územím ponechaným samovolnému vývoji a jsou dokladem myšlenkového vývoje v české společnosti. Původně romantická myšlenka oslavující krásu přírody se totiž po dvaceti letech posunula k neméně ušlechtilé myšlence – využít poznatků o dynamice přírodních lesů pro přírodě blízké obhospodařování lesů .

"Ty nejcennější zbytky pralesovitých porostů jsou součástí sítě našich zvláště chráněných území. Jejich ochrana je kulturní samozřejmostí, jen tady můžeme sledovat velkolepé přírodní divadlo, tedy jak se příroda vyvíjí svobodně, bez zásahu člověka. Rok českých pralesů nám má mimo jiné připomenout, že má smysl některé věci nechat jednoduše být tak, jak jsou," říká František Pelc z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje některé z národních přírodních rezervací, kde exkurze pro veřejnost proběhnou.

"Šumava má to štěstí, že se na jejím území, a to jak v národním parku, tak i CHKO, zachovaly stovky hektarů pralesovitých zbytků. Takže není to jen Boubín, ale opravdovými pralesy jsou například pohoří Mokrůvky, Prameny Vltavy, nebo okolí Prášilského jezera. Pokud se vám tedy nepodaří registrovat na některý komentovaný výlet do uzavřených pralesů, Šumava nabízí možnosti, podívat se do jiných, opravdu divokých míst a to i například v rámci programu Průvodci divočinou," zmiňuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák a doplňuje: "Správa NP Šumava pralesům věnovala celý letošní rok. Je tak možné navštívit rozmanité přednášky o šumavských i cizích pralesích, užít si celý den věnovaný pralesům a to 14. července na Idině Pile, nebo si přečíst zbrusu novou knihu věnovanou tomuto fenoménu nazvanou Pralesy Šumavy."

"Na pralesních porostech je možné sledovat přírodní procesy a vycházet z nich při hospodaření v lesích blízkému přírodě. To si lesníci uvědomovali už v polovině 19. století. Proto tehdy jako první iniciovali vyhlášení bezzásahových území. Potřeba zkoumat a prakticky využít poznatky se dodnes nezměnila. S vědci a lesníky tedy dnes spolupracují také zástupci ochrany přírody," uvedl Tomáš Pospíšil, ředitel Lesního a vodního hospodářství podniku Lesy ČR.

Přehled lokalit přirozených lesů nabízí databanka přirozených lesů. V České republice je celkově evidováno 30 000 ha přirozených lesů, což je 1,2 % z plochy lesů v ČR. Nejvyšší stupeň přirozenosti – původní lesy neboli pralesy však zaujímají pouze 2500 ha.

---

reklama

---