Krkonoše čeká další výstavba sjezdovek, vleků a lanovek
 |
|
|
Masiv Plešivce nad Harrachovem (na snímku vlevo uprostřed) měly odlesnit dvě sjezdovky. Expertní komise jejich výstavbu ale doporučila zamítnout.
|
|
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Komise pod vedením lesníka KRNAPu Otakara Schwarze nakonec z přibližně 80 projektů na stavbu nových vleků a lanovek posoudila 66, přičemž 21 z nich navrhla zamítnout, 14 doporučila upravit a 31 doporučila uskutečnit (některé s podmínkami). Vůbec neprověřila 14 návrhů, často kvůli tomu, že se jednalo o drobné návrhy v ochranném pásmu, které nepředstavovaly žádný konflikt s ochranou přírody. Z těch veřejností zřejmě nejsledovanějších záměrů komise za určitých podmínek (případně po přepracování) doporučila souhlasit se vzájemným propojením špindlerovských areálů ve Svatém Petru a na Medvědíně, s propojením Harrachova s Rokytnicí nad Jizerou a rovněž s propojením Pece pod Sněžkou a Velké Úpy.
Když v roce 1889 objevil hajný Josef Rieger v lesním revíru Zlaté návrší lyžařské stopy, byly pro něj neřešitelnou záhadou. Aspoň se to píše v kronice Míseček, a to navzdory tomu, že se tenkrát lyže v Čechách neobjevily poprvé – první lyže v Krkonoších byly totiž pravděpodobně vyzkoušeny už v roce 1880 na Petrově boudě a za prvního skutečného lyžaře je historiky považován učitel Kajetán Baier, jenž v roce 1886 lyžoval v Černém Dole. Prudký rozvoj lyžařského sportu pak byl spojen především se jménem Jana Nepomuka hraběte Harracha, jenž v roce 1892 v Rakousku koupil dva páry lyží a dal je místním řemeslníkům, aby se je naučili vyrábět. Těm to šlo znamenitě a na budoucí spory mezi nároky lyžařů a ochránců přírody bylo zaděláno. (Paradoxně to byl rovněž hrabě Harrach, kdo v Krkonoších v roce 1904 zřídil vůbec první přírodní rezervaci – Strmou stráň v Labském dole).
V současnosti je podstatná část obcí a obyvatel Krkonoš na turistickém ruchu existenčně závislá a právě sjezdové lyžování představuje jeho zcela dominantní složku. Velké změny plánují provozovatelé lyžařských areálů ve všech významných krkonošských střediscích i v mnoha menších místech. Jenomže ty se můžou dostávat do konfliktu se zájmy ochrany přírody. Expertní komise proto v materiálu vymezila obecnější pravidla, za jakých se můžou další sjezdovky v Krkonoších rozvíjet – správa parku si od toho slibuje snížení vzájemné averze mezi ochranáři a obyvateli regionu. Následné hodnocení konkrétních projektů pak skupina odborníků ještě opřela o poznatky z terénu.
Základním požadavkem komise je, aby se nové sjezdovky vyhnuly území národního parku. Z tohoto pravidla je možné ustoupit pouze v případě, že by navržený projekt koncepčně navazoval na už existující sjezdovky a zároveň řešil závažné dopravní problémy spojené s propojením areálů. 1. a 2. zóna parku by pak měly být pro sjezdové lyžování zcela nedotknutelné. Podobně by se nové sjezdovky neměly povolovat v ochranném pásmu KRNAPu, pokud je tam zároveň například území spadající pod síť chráněných území Natura 2000, jde o nějakou významnou botanickou lokalitu anebo jde o lesní porost v majetku státu. Na jiných místech by pak měl být naopak uplatňován vstřícný přístup.
Jak se obecná pravidla promítla do konkrétních hodnocení? V Harrachově byly například navrženy dvě zcela nové sjezdovky na kopci Ptačinec, přibližně naproti současnému areálu Rýžoviště. Expertní skupina je ale obě doporučila zamítnout, protože by se kvůli nim musel kácet les v národním parku. Stejně zamítla i dvě sjezdovky z Rýžoviště na Studenov – tentokrát kvůli tomu, že se v jejich případě není možné vyhnout botanicky cenným lokalitám. Zamítnuta byla i navrhovaná sjezdovka z rozcestí Ručičky na Lysou horu – tady byl problém rovněž v kácení lesa v národním parku, sjezdovka by byla navíc umístěna velmi blízko místům, kde se vyskytuje celoevropsky chráněný tetřívek obecný. Vstřícnější byla skupina odborníků k propojení harrachovského areálu se Studenovem kolem Janovy skály. Tady sice rovněž dojde ke kácení lesa v národním parku, komise s ním však souhlasí, pokud budou následně dotčené lesní porosty biologickými prostředky stabilizovány.
Expertní skupina odmítla nové vleky například i na Dvoračkách nad Rokytnicí nad Jizerou, v Dolním Dvoře směrem na Tetřeví vrch, na Mechovinci u Špindlerova Mlýna, na Žalým nad Vrchlabím, na Pomezním hřbetě v Horní Malé Úpě, v Horním Maršově směrem na Rýchory nebo v Dolních Lysečinách. Hodně záměrů se týkalo Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. Tady komise nedoporučuje novou sjezdovku lesem z Portášek nebo novou lanovku na Slatinnou stráň, za určitých podmínek ale souhlasí s poměrně rozsáhlým propojením areálu v Peci s areálem ve Velké Úpě přes Javor a Vlašský vrch. Ve stanovisku je ovšem výslovně uvedeno, že jde o kompromis, který má být náhradou za plánované sjezdovky v masivu Sněžky a Růžové hory, který by neměl být narušován.
 |
||
|
Propojení studenovského areálu (na snímku horní stanice vleku) s harrachovským naopak komise odsouhlasila. I tady ale dojde ke kácení lesa v národním parku.
|
||
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Podobně se odborníci snažili najít východisko i pro propojení Svatého Petra s Medvědínem ve Špindlerově Mlýně. Původní variantu odmítli, hlavně kvůli tomu, že by si v masivu Medvědína vyžádala kácení v bukových porostech, což by mělo negativní vliv na výskyt lejska malého, který je právě tady evropsky chráněn. Protože by ale propojení obou areálů mělo výrazně kladný dopad na dopravu v centru Špindlerova Mlýna, navrhli odborníci lanovku směřující nikoli na vrch Medvědína, ale přibližně do poloviny současných sjezdovek – tím by byl zásah do lesních porostů minimalizován. Komise se domnívá, že zcela odmítnout propojení Medvědína by bylo politicky neprůchodné a navrženou variantu považuje za „čestný kompromis“.
Hlavolam pro experty znamenal i návrh lanovky z Hoffmannových bud u Janských Lázní na Černou horu. Muselo by se při něm kácet hodně lesa v národním parku, a navíc na Hoffmannových boudách jsou botanicky významné podmáčené louky. Komise proto navrhla prověřit trochu šetrnější variantu, kdy by dolní stanice lanovky nestála na cenné louce a na stráních Černé hory by se méně kácelo. Experti rovněž odmítli lanovky z Černého dolu na Černou horu.
V materiálu je ovšem jako krajně problematický jmenován i jeden už fungující areál. Jde o lanovku na Lysou horu nad Rokytnicí nad Jizerou. V jeho případě podle stanoviska odborníků nesmí být povolen letní provoz, neměl by být zvyšován standard a spíš by se mělo uvažovat o přeložení horní stanice lanovky níže mimo I. zónu parku. Jedním z důvodů je skutečnost, že právě horní stanice leží v jádrovém území výskytu tetřívka.
Naopak spoustu záměrů komise doporučila. Další nové nebo rozšířené sjezdovky tak zřejmě přibudou třeba v Žacléři, ve Vítkovicích, na Studenově, na Stráži, v Rokytně a v Horní Rokytnici v oblasti Rokytnice nad Jizerou, mezi Svobodou nad Úpou a Janskými Lázněmi, v Horní Malé Úpě, nad Vrchlabím, na Benecku, v Pasekách nad Jizerou, v Dolním Dvoře, v Horním Maršově atd.
Komise přitom zdůraznila, že její doporučení je nutné považovat za kompromisy, nikoli za závěry z hlediska ochrany přírody ideální. Stejně tak upozorňuje, že její stanovisko neznamená automaticky povolení nebo zakázání předkládaných projektů – každý z nich musí projít běžnou zákonnou procedurou, tedy například posouzením svých dopadů na životní prostředí, případně na území spadající do sítě chráněných území Natura 2000. Podle mluvčí KRNAPu Aleny Drahné je však expertní studie důležitým podkladem pro rozhodování parku. V jejím rámci totiž byly vytypovány lokality, které by z hlediska rozvoje sjezdového lyžování mohly být problematické. Na tomto základě pak národní park může obcím a dalším zájemcům říct nejenom, kde rozšiřování sjezdovek bude problém, ale taky upřesnit místa, kde můžou být sjezdovky za určitých podmínek povoleny. „Záleží pak především na obcích, s jakými projekty k nám zavítají. Pokud budou schopné přijmout naše podmínky, budeme se jim snažit vyjít vstříc,“ uzavírá Alena Drahná, mluvčí Krkonošského národního parku.
Další informace:
Mapové zpracování rozvoje sjezdovek v Krkonoších s doporučeními expertního týmu bylo v době zveřejnění tohoto článku ke stažení ve formátu pdf na stránce http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz081215Krnap/$FILE/Doporuceni%20expertni%20skupiny%20mapa.pdf
Některé závěry a mapy byly uživatelsky příhodněji zpracovány rovněž v pdf prezentaci, která byla v době zveřejnění tohoto článku ke stažení na stránce http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz081215Krnap/$FILE/prezentace_081215_web.pdf
reklama
KRNAP povolil volný pohyb v druhé zóně. Za chvíli ho ale na stejném území zase zakáže