Kůrovcová kalamita končí, hlásí šumavský národní park. Při sanaci padlo na milion stromů
„Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190 000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů,“ říká Jan Kozel, náměstek ředitele parku. Stromy se podle správy musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.
Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury, tvrdí správa. „Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok,“ konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Kůrovcovou kalamitu odstartoval orkán Kyrill a následné nezpracování polomů. Přispělo k ní i vyhlášení bezzásahových zón v nejméně vhodnou dobu, připomíná za správu parku její tiskový mluvčí Pavel Pechoušek.
Rozhodnutí nechat orkánem zkosené stromy na místě vydal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Správnost jeho rozhodnutí na konci roku 2011 potvrdil městský soud v Praze. Soud mimo jiné v rozsudku říká, že „zájem na ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“. Podrobnosti čtěte ve zprávě Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud
Hnutí Duha, ekologická organizace, která se k sanaci kůrovce v bezzásahových zónách staví kriticky, v těchto dnech organizuje čtyřdenní pochod Šumavou, a to jak českou částí, tak německou. „Nabízíme lidem, aby se na vlastní oči podívali na rozdíly mezi divokou přírodou a lidskými zásahy v obou národních parcích. Chceme, aby se lidé mohli sami přesvědčit o přínosech ochrany divočiny ve skutečném národním parku. Účastníci uvidí jak bezútěšné holiny po kácení, tak i lesy, které se samy obnovují po napadení kůrovcem," říká Jan Piňos z Hnutí Duha. Účastníci podle něho projdou i některé nejkrásnější části Šumavy – horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy i rašeliniště. Každý z předchozích jedenácti ročníků se setkal s velkým úspěchem.
reklama
Dále čtěte |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci Online diskuse
Správa národního parku Šumava - 27. 8. 2012 - TakamuroVy jste zase nepochopil obsah a význam mého příspěvku.On pan Mánek musí udělat něco, aby uspokojil Brusel, ale věřím tomu, že on ví, že žádná kalamita nekončí a že se bude muset stejně zasahovat. Jen už to snad nebude muset být tak drastické. Doufám... Mimochodem - v článku je hrubá desinformace(ne první na Ekolistu), že soud dal Bursíkovi za pravdu, že jeho rozhodnutí o ponechání polomu nezpracovaného bylo správné - což ale není pravda, protože ve skutečnosti pouze potvrdil, že měl (díky našim blbým zákonům) právo se tak rozhodnout, NIKOLI, ŽE SE ROZHODL SPRÁVNĚ!!!! Že se rozhodl špatně nám ukázala sama příroda a zároveň došlo k potvrzení správnosti názorů zkušených lesníků! Takže Bursík svým špatným rozhodnutím umocnil kalamitu a způsobil další velkoplošné ničení šumavských lesů, čímž naplnil skutkovou podstatu trestného činu "poškozování životního prostředí". Učinil tak zcela vědomně a sám prohlásil, že za svoje (špatné) rozhodnutí nese odpovědnost. AŤ JI TEDY NESE! |
