Kůrovcová kalamita končí, hlásí šumavský národní park. Při sanaci padlo na milion stromů
„Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190 000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů,“ říká Jan Kozel, náměstek ředitele parku. Stromy se podle správy musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.
Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury, tvrdí správa. „Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok,“ konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Kůrovcovou kalamitu odstartoval orkán Kyrill a následné nezpracování polomů. Přispělo k ní i vyhlášení bezzásahových zón v nejméně vhodnou dobu, připomíná za správu parku její tiskový mluvčí Pavel Pechoušek.
Rozhodnutí nechat orkánem zkosené stromy na místě vydal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Správnost jeho rozhodnutí na konci roku 2011 potvrdil městský soud v Praze. Soud mimo jiné v rozsudku říká, že „zájem na ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“. Podrobnosti čtěte ve zprávě Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud
Hnutí Duha, ekologická organizace, která se k sanaci kůrovce v bezzásahových zónách staví kriticky, v těchto dnech organizuje čtyřdenní pochod Šumavou, a to jak českou částí, tak německou. „Nabízíme lidem, aby se na vlastní oči podívali na rozdíly mezi divokou přírodou a lidskými zásahy v obou národních parcích. Chceme, aby se lidé mohli sami přesvědčit o přínosech ochrany divočiny ve skutečném národním parku. Účastníci uvidí jak bezútěšné holiny po kácení, tak i lesy, které se samy obnovují po napadení kůrovcem," říká Jan Piňos z Hnutí Duha. Účastníci podle něho projdou i některé nejkrásnější části Šumavy – horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy i rašeliniště. Každý z předchozích jedenácti ročníků se setkal s velkým úspěchem.
reklama
Dále čtěte |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci Online diskuse
Bursika za Sumavu obvinit... - 25. 8. 2012 - V.J.Slovenský model je velice nebezoečný. Nikoliv nepřímo, ale přímo říká, že zákon je potřeba porušit, když je to třeba, a jeho NEporušení je trestné. Zkuste aplikovat tento princip na jakoukoliv jinou oblast trestního práva ... dočkáte se velice "vtipných" konců. Velmi slabý argument proti je "stav nouze", pokud vím, tak stav nouze umožňuje nedodržet některé povinné zákony, ale nikoliv trestat za jejich neporušení. Například pokud vezete v autě těžce zraněnou osobu a závisí na každé minutě jestli ji dopravíte do nemocnice včas, tak můžete jet po městě třeba 80 a půjde o stav nouze. Nikdo vás ale nebude soudit, pokud pojedete třeba jen 50, třeba proto, že budete mít strach že se po cestě oba zabijete.S tímhle se prakticky nedá nesouhlasit, proto si myslím, že ani slovenská prokuratura si nemyslí, že by obvinění mohlo mít smysl. Pravděpodobně jde o pokus o zastrašení. Ivane Brezina, hádám, že se mnou nesouhlasíte, ale nesouhlas nemůže směřovat směrem pro obhajování nezákonného postupu. Vám se nelíbí ten samotný zákon a to vám nijak neberu, to je vaše právo. Pokud by slovenský postup byl změna tohoto zákona, tak se mi to taky nebude líbit, ale z právního hlediska bude všechno úplně v pořádku. Vidíte ten rozdíl? Vlasta Parkanová byla obviněná policií za pravděpodobné porušení svých povinností a nedodržení zákona. Tady naopak obviňujeme za dodržení zákona... absurdistán :-) Mimochodem - nikoho ze slovenských ministrů ŽP neznám a přinejmenším Bursík mi leží v žaludku, i když z jiných důvodů. Dá se ale ještě pozastavit nad tím slovenským/šumavským "vyčíslením škod". Dřevo v bezzásahových zonach NP Šumava nikdy nebylo určeno na zpracování ani export, nepočítalo se s jeho vytěžením. Pokud toto dřevo odumřelo a zetlelo, tak není možné započítávat ho do "ekonomických škod". Děje se tak u nás i na Slovensku, podle logiky podobné této: nějaký váš kamarád vám řekne, "hele, nechceš 6 milionů? Zvažuju že ti je dám", pak se rozhodne vám je nedat a vy ho zažalujete s přesvědčením, že ne ty peníze máte nárok. |
