Kůrovcová kalamita končí, hlásí šumavský národní park. Při sanaci padlo na milion stromů
„Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190 000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů,“ říká Jan Kozel, náměstek ředitele parku. Stromy se podle správy musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.
Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury, tvrdí správa. „Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok,“ konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Kůrovcovou kalamitu odstartoval orkán Kyrill a následné nezpracování polomů. Přispělo k ní i vyhlášení bezzásahových zón v nejméně vhodnou dobu, připomíná za správu parku její tiskový mluvčí Pavel Pechoušek.
Rozhodnutí nechat orkánem zkosené stromy na místě vydal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Správnost jeho rozhodnutí na konci roku 2011 potvrdil městský soud v Praze. Soud mimo jiné v rozsudku říká, že „zájem na ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“. Podrobnosti čtěte ve zprávě Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud
Hnutí Duha, ekologická organizace, která se k sanaci kůrovce v bezzásahových zónách staví kriticky, v těchto dnech organizuje čtyřdenní pochod Šumavou, a to jak českou částí, tak německou. „Nabízíme lidem, aby se na vlastní oči podívali na rozdíly mezi divokou přírodou a lidskými zásahy v obou národních parcích. Chceme, aby se lidé mohli sami přesvědčit o přínosech ochrany divočiny ve skutečném národním parku. Účastníci uvidí jak bezútěšné holiny po kácení, tak i lesy, které se samy obnovují po napadení kůrovcem," říká Jan Piňos z Hnutí Duha. Účastníci podle něho projdou i některé nejkrásnější části Šumavy – horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy i rašeliniště. Každý z předchozích jedenácti ročníků se setkal s velkým úspěchem.
reklama
Dále čtěte |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci Online diskuse
NPŠ jen za rozumných podmínek. - 27. 8. 2012 - Martin M.pjmluvíme o stejném, jádrovém území NP? Znáte vůbec nějakou obecně akceptovanou (mezi krajináři) definici kulturní krajiny? Celá evoluce je v podstatě experiment, ale zrušit ji chce jen pan Hájek a jemu podobní poblouzněnci. Moderní lesnictví je také jeden velký a neověřený experiment, jehož důsledky jsou pro přírodu mnohde devastující. Přístup občanů do lesů je ukotven v zákonech, pravda že myslivecká lobby jej snaží všemožně a nezákonně omezit. A ochranářská lobby jej také často zbytečně omezuje (v případě již zrušených klidových zón taktéž nezákonně), což mne mrzí. V případě privatizace lesů by bylo namístě, aby si stát ponechal možnost les, o který není řádně pečováno, nějakým způsobem vyvlastnit, či zavést nucenou správu. Jestli by tunelování privatizovaných lesů bylo větší než tunelování LČR asi nikdo nedovede posoudit. |
