https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kvuli-povolenemu-traveni-hrabosu-muze-zahynout-mnoho-zivocichu-a-dravcu-varuji-ornitologove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kvůli povolenému trávení hrabošů může zahynout mnoho živočichů a dravců, varují ornitologové

7.8.2019 16:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Letošní rok je na hraboše silný. Zemědělci dostali povolení nasadit na ně jed. Ornitologové varují před dopady na volně žijícími zvířaty.
Letošní rok je na hraboše silný. Zemědělci dostali povolení nasadit na ně jed. Ornitologové varují před dopady na volně žijícími zvířaty.
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci totiž dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podřízeného ministerstvu zemědělství. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.
 

Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především všichni ptáci, kteří se hraboši živí. Trávení považují za krajní a nebezpečné řešení a upozorňují, že s hlodavci by si lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů.

Rodenticidy, tedy jedy na hlodavce, dostaly zelenou. Nejenom na zemědělské půdě, ale také například v ovocných sadech, vinicích a dokonce v remízcích a polních příkopech mohou zemědělci plošně rozmisťovat jed, který má zneškodnit hraboše.

Zemědělský ústav povolil jed Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Jed v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přiotráveného hraboše může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Jako jeden z nejpočetnějších hlodavců je hraboš kořistí mnoha druhů ptáků, například poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek a dalších.

V těchto dnech se na polích ve velkých počtech shlukují také čápi, kteří budou brzy odlétat na jih a hraboši pro ně představují prostřený stůl. "Otrávení hraboši je mohou ohrozit na životě. Je přitom pravděpodobné, že jejich gradace by skončila i bez použití chemie. Když už se jedy musí použít, je šetrnější aplikace přímo do nor. Na povrchu se k nim kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ říká Zámečník.

Ptáci, na rozdíl od zemědělců, silný hraboší rok přivítali. Díky dostatku hlodavců mohli dravci a sovy uživit mláďata a posílit populaci. „Objevili jsme rekordní rodinu se 7 mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají 3 až 5. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny.

Jenomže plošná aplikace jedu je povolena ve 48 okresech ze 76 včetně severozápadu republiky, kde má sýček kmenovou populaci a včetně celé jižní Moravy. Tam ornitologové díky hrabošovi letos pozorovali ptačí baby boom. „Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, u nás zahnízdily i raritní druhy. Vzácná sova kalous pustovka hnízdila na jižní Moravě dokonce v 50 párech, jindy u nás hnízdí jen výjimečně. Na Olomoucku poprvé od 70. let 20. století prokazatelně vyhnízdila poštolka rudonohá.

K dalším raritám patří orel královský, raroh velký či moták pilich. Tito a další budou plošným rozmístěním jedu výrazně ohroženi. Nejde ale pouze o ptáky. Návnady jsou hrozbou i pro už tak malou populaci ohroženého tchoře stepního,“ říká Šálek.

Podle Zámečníka hrabošovi nahrává intenzivní způsob zemědělství s velkými lány. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká Zámečník.

Ornitologové apelují na veřejnost, aby každý nález živočicha na poli s podezřením na otravu hlásila na Českou inspekci životního prostředí. „Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu cso@birdlife.cz,“ žádá Zámečník.

Dodává, že neexistuje žádné odborné posouzení dopadu takto plošné aplikace rodenticidů na životní prostředí. „Ministerstvo životního prostředí by takový posudek mělo před rozhodnutím požadovat,“ domnívá se Zámečník.

Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice Za krajinu apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a nepodporoval používání pesticidů. Petici podepsalo už více než 30 tisíc lidí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

hs

honza selský

8.8.2019 08:35
Dobrý den,
jsem sedlák a hraboš mi zlikvidoval vice jak polovinu úrody = rok tvrdé práce. Rozhodnutí o dočasném povolení plošné aplikace vítám, protože jdu zachránit, aspoň co se dá ještě sklidit. Aby moje krávy, koně měly slámu na podestýlku a co žrát. Abych potom mohl prodávat mléko, sýry, maso ze dvora a abych mohl zaplatit moje zaměstnance. Pak Vám dám vědět kolik jsem našel mrtvých tzv. necílových organismů. Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem a chování hraboše polního, účinkování účinné látky ve granulých jich moc nebude.
Selský Honza
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:07
Zajímalo by mě, proč nepoužívají preparáty na bázi kumarinů, které predátory neohrožují.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist