Lesy ČR budou na vybraných plochách hospodařit bez pasek
Vybrané demonstrační plochy budou po celé ČR a rozloha každé z nich bude v řádu desítek hektarů. "Lesníci z ploch získají dendrometrická, ekonomická i ekologická data a prokazatelně ověří prospěšnost nepasečného způsobu péče o les," uvedla mluvčí. Deklaraci o spolupráci na založení a využívání demonstračních ploch Lesy ČR uzavřely v srpnu s Pro Silvou Bohemicou, pobočným spolkem České lesnické společnosti.
Při nepasečném hospodaření se výběrově těží jednotlivé stromy. Oproti pasečnému až holosečného způsobu tak nevznikají paseky a holoseče, takže hospodáři volí přírodě bližší proces obnovy i pěstování lesa. "Na 25 demonstračních objektech se ukáže, jestli nepasečné hospodaření skutečně zlepší zdravotní stav i stabilitu lesních porostů, jak lesníci předpokládají," uvedla Jouklová. Sdružení Pro Silva Bohemica zpracovalo metodiku projektu a každých pět let výsledky vyhodnotí. Lesy ČR podle Jouklové již na řadě ploch nepasečně hospodaří, ale nemají k dispozici léty ověřená a prokazatelná data.
K vyčlenění ploch Lesy ČR přistoupily v době nynějšího velkého sucha. "Ověříme i rozdíly mezi lesy s ohledem na jejich schopnost zadržet vodu a zachovat vitalitu stromů," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil. Demonstrační plochy bude podnik využívat pro vzdělávání svých zaměstnanců, dalších lesníků a studentů lesnických škol.
O změnách hospodaření v českých lesích se nyní diskutuje především v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou smrkových porostů. Ministerstvo zemědělství dokončuje vyhlášku, podle níž by lesníci mohli využívat při obnově lesního majetku více dřevin. V lesích by se tak měly více objevovat břízy, osiky a topoly. Některé ekologické organizace ale kritizovaly, že se podle vyhlášky bude moci nadále sázet hlavně smrk.
Správci Národního parku Šumava nedávno uvedli, že kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukázal to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Jan Škrdla
8.9.2018 17:28Upřesnil bych trvzení, že se v nepasečném lese těží jen jednotlivé stromy. To je typické pro výběrný les, ale i tam se kromě jednotlivců můžou těžit i skupiny stromů. Nepasečné hospodaření připouští i miniaturní holiny do 1000 m2 (tzv. kotlíky), které si ještě zachovávají mikroklimatické podmínky lesa.
Uvítal bych, kdyby se na toto téma rozepsal nědko z Pro Silvy, a objasnil problematiku trvale tvořivéhho lesa, popř. rozdíly mezi lesem trvale tvořivým a výběrným, čtenářům ekolistu.
K závěrečnému odstavci - hustotu populace bývá zvykem uvádět v počtu na jednotku plochy. Z článku není zcela jasné, zda se uváděný počet vztahuje k sledované ploše 500 m2. Vhodnější by bylo uvést počet na 1 hektar.
