https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesy-v-krusnohori-trpi-vedle-sucha-i-vysokou-koncentraci-ozonu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy v Krušnohoří trpí vedle sucha i vysokou koncentrací ozonu

9.2.2021 12:12 | FREIBERG (ČTK)
Ozonová vrstva ve stratosféře je prospěšná, neboť zachycuje ultrafialové záření, naopak troposférický ozon nad povrchem, známý jako přízemní, zdraví ohrožuje. Tento ozon škodí nejen živočichům, ale je stresovým faktorem i pro rostliny.
Ozonová vrstva ve stratosféře je prospěšná, neboť zachycuje ultrafialové záření, naopak troposférický ozon nad povrchem, známý jako přízemní, zdraví ohrožuje. Tento ozon škodí nejen živočichům, ale je stresovým faktorem i pro rostliny.
Lesy v Krušných horách na německo-českém pomezí, které byly v druhé polovině 20. století zdevastovány emisemi tepelných elektráren, se nyní vedle sucha potýkají s vysokými koncentracemi ozonu. Vědce ze saské Technické univerzity ve Freibergu překvapilo, že vysoké hodnoty naměřili i v zimních měsících, kdy koncentrace ozonu oproti létu bývá nižší. Pomalejší odbourávání ozonu je ale důsledek i čistějšího ovzduší.
 

Ozon je tříatomová molekula kyslíku, která je i přes své silné oxidační účinky a vysokou toxicitu klíčovou složkou pro zachování života na Zemi. Ozonová vrstva ve stratosféře je prospěšná, neboť zachycuje ultrafialové záření, naopak troposférický ozon nad povrchem, známý jako přízemní, lidské zdraví ohrožuje. Tento ozon škodí nejen živočichům, ale je stresovým faktorem i pro rostliny, neboť poškozováním buněčných membrán narušuje metabolismus buněk. Jedním z hlavních škodlivých efektů ozonu je blokování fotosyntézy, která je pro život na planetě zásadní.

"Na tvorbu ozonu má vliv sluneční záření, teplota a vlhkost, jakož i podíl takzvaných prekurzorů ozonu tvořených lidskou činností," říká Jörg Matschullat, jeden z autorů studie.

Dosavadní výzkumy se soustředily spíše na teplejší roční období, takže práce univerzity ve Freibergu je výjimečná v tom, že svou analýzu zaměřila na zimní měsíce. Využila k tomu data z krušnohorských měřicích stanic v Carlsfeldu, Fichtelbergu, Schwartenbergu a Zinnwaldu nedaleko hranic s Českem.

Při vyhodnocování údajů od roku 1981 do současnosti identifikovali vědci tři trendy. Zatímco v 80. letech byly koncentrace ozonu během zimy nízké a dosahovaly hodnot kolem 35 mikrogramů na metr krychlový, v 90. letech prudce vzrostly až na 60 mikrogramů na metr krychlový. Od roku 1997 se pak hodnoty ustálily na vysokých hodnotách a neklesají.

"Tento jev byl poněkud překvapivý, jelikož znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prachem ve stejném období významně pokleslo, u oxidů dusíku došlo k poklesu od roku 2000," vysvětluje spoluautor studie Frank Zimmermann.

Jako vysvětlení vysoké koncentrace ozonu v zimě uvádějí vědci čistější ovzduší. Rozklad ozonu je totiž rychlejší v kapkách mraků a mlhy než ve vzduchu. Díky regionálním opatřením proti znečišťování ovzduší je vzduch v Krušnohoří čistější, což možnosti rozkladu ozonu snižuje. "Výsledkem je, že hodnoty zimního ozonu zůstávají na stejné úrovni," uvádí univerzita s tím, že zjištění vědců z Freibergu lze přenést na další pohoří v Evropě.

V posledních letech lesní porosty, které se podařilo obnovit po jejich záhubě v druhé polovině 20. století, trpí suchem. "Navíc také během mírných zim celoročním ozonovým stresem. Při dalším nárůstu teplot by se zimní ozon v budoucnu mohl stát dalším stresovým faktorem," varuje Matschullat.

Během letních měsíců bývají hodnoty ozonu tradičně vyšší a v závislosti na regionu se pohybují mezi 60 až 120 mikrogramy na metr krychlový, v zimě pak koncentrace klesá na 30 až 60 mikrogramů na metr krychlový. Dlouhodobé vystavení vysoké koncentrace ozonu je pro stromy zátěží. Dřeviny pak musí značnou část fotosyntetické produkce i energetické rezervy uvolňovat na odstraňování oxidačního stresu, což ještě více snižuje jejich odolnost vůči dalším nepříznivým faktorům a vede k blokování rozvoje kořenových systémů a ukládání zásobních látek. Na tato rizika upozorňují i výzkumy českých univerzit.

Na základě své práce vědci z Freibergu doporučují, aby bylo ozonové znečištění součástí strategie obnovy lesů nejen v Sasku, ale v celé Evropě. "Stromy potřebují větší podporu než obvykle, aby si vlastními silami byly schopny vytvořit dostatečnou odolnost," dodává Zimmermann.


reklama

 
Aleš Zápotocký
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

9.2.2021 17:18
Výzkum naznačuje, že čistota ovzduší má také své meze užitečnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.2.2021 19:27 Reaguje na Jiří Daneš
Já bych se vůbec nedivil teorii jednoho mrtvého hospodského
myslitele, který dával do souvislosti přízemní ozón, prach a
taky CO2 místo starého dobrého CO. CO stoupal rychle nahoru
i s prachem a vzduch se u země mimo inverze samovolně čistil.
Dnes se ten "dokonale" spálený uhlík na ten CO2 drží u země
a čeká na větřík, který ho odvane i s tím jemným polétavým
prachem a ozónem. Tak dokonale vše spalujeme, že se dusíme
ve městech i v létě. Díky smogu vzniká i ten O3 a výsledkem
je vliv na lidské zdraví, zdraví zvířat, rostlin a možná i
toho ubývajícího hmyzu. Ona se ta doba usilovného dokonalého spalování nápadně kryje s úbytkem hmyzu a chřadnutím rostlin.
V přírodě málokdy při požárech docházelo k dokonalému
spalování a vznikal hlavně CO, který stoupal s prachem z
požáru do horních vrstev atmosféry. Až tam se měnil na CO2.
Na prach se vázala vlhkost a vznikaly dešťové kapky. Dnes
je CO2, prach i O3 hezky u země a my se divíme, že je vše
nějak jiné, než bývalo kdysi. Mraky nás přejdou jinam,
aniž by se vypršely, ubývá hmyz jako potrava ptáků a
obojživelníků a na ně navázané další tvory. Jen tak dál
s tou posedlostí po nových kotlících, katalyzátorech motorů
a jiných dokonalejších způsobech spalováni.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.2.2021 20:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Jako chemik jsem přesvědčen, že je to přesně tak, jak jste to popsal. Z odborného hlediska je to naprosto správné a CO se reakcí s O3 oxiduje na CO2, který pak, pohlcen kapkami deště, spadne na zem a vsákne se, jako velmi zředěná kyselina uhličitá do půdy, kde se váže s vápníkem na kyselý uhličitan vápenatý z kterého pak ve vhodných podzemních dutinách vznikají na příklad krápníky. A na t,a tak zvaná kondenzační jádra z prachových částic pro vytvoření dešťových kapek, si vzpomínám ještě z přírodopisu na měšťance (dnes vyšší stupeň ZŠ).
Ještě je také pravda, že ten černý kouř znamená z těch dnes nevyhovujících topenišť je relativně čistý uhlík, jinak se mu říká saze, o který se vytvořilo méně CO2 ze spáleného paliva.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.2.2021 20:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Prostě ten mrtvý hospodský myslitel, byl opravdový myslitel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2021 10:24 Reaguje na Jiří Daneš
Něco podobného mluvil o oxidech síry, které bránily
vzniku plísní, které nyní musíme draze likvidovat
i pomocí postřiků na bázi síry(Sulka) a nebo jiných
agresivnějších sajrajtů. Naši předci "vylepšovali"
jílovitou půdu i popelem z černého uhlí, což asi
nebylo zcela ideální, ale v takových půdách si
nepamatuji na to, že by museli mořit sadbu česneku
v Sulce a nebo museli cokoliv ošetřovat proti
plísním a houbám. Proč jsou asi půdy ze sopečného
popele tak úrodné a s rostlinami bez chorob?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist