https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/liberecky-cmelak-spustil-petici-za-vraceni-desetiny-zemedelske-pudy-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Liberecký Čmelák spustil petici za vrácení desetiny zemědělské půdy přírodě

22.7.2022 01:50 | LIBEREC (ČTK)
"Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky," řekl předseda Čmeláka Jan Korytář. Ilustrační foto
"Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky," řekl předseda Čmeláka Jan Korytář. Ilustrační foto
Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu, informovali zástupci Čmeláku.
 

"I když o potřebě obnovy naší krajiny mnozí mluví, ve skutečnosti se ale stále nic zásadního neděje. Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky," řekl předseda Čmeláka Jan Korytář.

Podle ekologických aktivistů by toto opatření pomohlo i při hledání vhodných pozemků pro návrat krajinných prvků do zemědělské krajiny. "Stát dnes sice podporuje výsadby stromů v krajině i vytváření tůní a malých vodních nádrží, problém je ale zajistit pro tato opatření potřebné pozemky. Zejména pokud se to týká velkých ploch polí, je to téměř nemožné,“ řekla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková.

Čmelák se posledních 28 let zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Vlastní bezmála 70 hektarů přírodních pozemků, kde vytváří nová místa pro přírodu mimo již existující chráněná území.

Aby vyplácení dotací bylo více navázáno na různá ekologická opatření v krajině, prosazuje Čmelák spolu s dalšími ekologickými nevládními organizacemi i v rámci přípravy nového Strategického plánu zemědělské politiky. Vláda návrh tohoto plánu odeslala na začátku letošního roku Evropské komisi (EK), která k němu v dubnu ministerstvu zemědělství poslala řadu připomínek. Česko by podle EK mělo být ambicióznější hlavně v ekologii. V současnosti se konají další jednání a finální verze strategického plánu by měla vzniknout do konce září. Musí také projít procesem SEA, který posuzuje hlavně koncepce řešení kvality životního prostředí. Poté by plán měla schválit vláda a do konce roku EK, aby nová pravidla mohla začít platit od začátku příštího roku. Mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) na konci června řekl, že resort připravil návrh dotací, které mají zemědělce více motivovat k péči o krajinu. I o tomto návrhu budou podle něj s Evropskou komisí jednat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 06:59
Pěkné foto, je vidět, že i na malém poli jde zatočit. To by měl být mustr pro barony.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 11:04
Myšlenka hezká, praxe zoufalá. Ono těm pomatencům jaksi nedochází, že dříve pracovalo v zemědělství neskonale víc lidí, a téměř každý na vsi něco choval, tudíž ty cesty byly UDRŽOVANÉ. A dnes? Praxe je taková, že v rámci komplexních úprav etc. se s velkou slávou vybudují cesty, remízky apod. a tím to většinou zhasne, maximálně obcím přibude starost o jejich údržbu, což se ale také zhusta neděje.
Výsledkem jsou pro laickou veřejnost možná hezké obrázky, ale zemědělcům z takovéhoto "hospodaření" vstávají vlasy, protože je to semeniště všech možných plevelů, a stále častěji velice obtížně hubitelných trávovitých a po jejich uzrání se toto vše šíří větrem či vodou na pole, kde to opět přináší jen další náklady na herbicidní ochranu. Záměr bohulibý, ale výsledek většinou k pláči.
Odpovědět
me

meluzína

22.7.2022 12:32 Reaguje na pavel peregrin
Mě zase vstávají vlasy hrůzou z vašeho příspěvku pane Peregrine. Chtělo by to hledat kompromisy, na obou stranách, a ne při zmínce o remízkách urážet lidi jiného názoru titulem "pomatenci" a dopředu se těšit na vyšší tržby za chemii.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 12:56 Reaguje na meluzína
Já to paní Meluzíno vidím denně v praxi, takže vím, o čem mluvím. A co se týká věty o těšení se na vyšší tržby za chemii, tak tomu už opravdu nerozumím. To jako myslíte, že zemědělci tu chemii kupují s obzvláštním potěšením?? Nikoliv, ten vyšší nákup z jejich strany je právě kvůli nesmyslným a neodborným rozhodnutím pomatenců, a za tím si stojím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 13:41 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, jsem z těch, kdo je všemi deseti za nápravu krajiny. A je samozřejmé, že to nebude zadarmo. Zemedělci se nechali vmanévrovat do pozice dojné krávy, což je vidět na divokých rozdílech výkupních cen a malobchodních. Je na uvážení zemedělce a domluvě s odborníky, kde ty ekoprvky budovat, tak aby to co nejméně škodilo agrotechnice. Onehdy jsem tu ukazaoval mj. zatravněnou údolnici - ideální řešení z hlediska ztráty humusu a prevence záplav. Jde o to skloubit tato řešení do optimální podoby, ale výsledek bude prospěšný pro obě strany, ač tomu nemusíte věřit. Ono už těch příkladů je dnes dostatek, a žádný z těch podniků nepřišel na buben.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 14:21 Reaguje na Karel Zvářal
Tak zatravněná údolnice je něco trochu jiného, jak divoké nálety podél nesmyslně zbudovaných cest v polích, v tomto se jistě shodneme. Podstatné je to, že každá půda má svého majitele a majiteli se platí nájem, tudíž tyto prvky lze budovat pouze s jeho souhlasem či ještě lépe, odkupem za tržní cenu půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 14:25 Reaguje na pavel peregrin
Cesta je prvek obecního charakteru, na ní by měl být široký koncensus. Je nesmysl ji budovat jen tak, "odnikud nikam". A jak říkám, vše je to o dohodě a racionálním přístupu. Kdysi dávno tam měl majitel sad, tak mu tam stromy vysadíte (v linii na kraji zatr. pásu). Atd., atp.
Odpovědět
me

meluzína

22.7.2022 13:51 Reaguje na pavel peregrin
Totéž vidím v praxi i já, dívám se ze 3 stran do krajiny, dnes hlásím z jedné strany v pondělí posekaná poušť po řepce, z druhé v úterý posekaná poušť po řepce, ze třetí ječmen zatím neposekaný, ze čtvrté strany (zatím) les (díkybohu neposekaný). Ráda bych viděla v poli na dohled růst strom nebo aspoň křoví nebo aspoň pás vyšší trávy, mám na to jiný názor než vy, a pomatencem bych mohla titulovat vás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 14:23 Reaguje na meluzína
Váš komentář je bohužel komentářem laického pozorovatele. Výrok typu "posekaná poušť po řepce" je toho výmluvným dokladem. A že byste někde v dohlednu neviděla růst strom nebo na okraji pole křoví, to vykládejte prosím holubům, ale ne mě.
Odpovědět
me

meluzína

22.7.2022 14:30 Reaguje na pavel peregrin
Váš komentář je bohužel komentářem velkovýrobního agrotěžaře. Až někdy pojedete v traktoru, tak si spočítejte kolik stromů a keřů roste na vámi obdělávaném pronajatém poli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 16:36 Reaguje na meluzína
Až do této chvíle jsem netušil, že na poli se pěstují stromy a keře. Jsem rád za rozšíření obzorů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 14:21 Reaguje na pavel peregrin
Přirovnám vám to trochu nešikovně, ale snad to z toho pochopíte. Boty a rukavice jsou ochranné prostředky. Jejich význam poznáte hned, když půjdete po kamenité cestě bos, nebo budete pracovat s prořezaným šípkem holýma rukama. Ano, něco to stojí, ale vyplatí se to mít. Podobné je to s ochranou před splachy ornice a větrnou erozí. Navíc to prospěje polním organismům. Dnes se tomu říká dva v jednom. Chce se to jen zbavit předsudků a vzít si to za své. Hned začnete uvažovat pozivněji. Ta megalománie by měla skončit, je třeba uvažovat selským rozumem, tj. blízkým přírodě.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 14:27 Reaguje na Karel Zvářal
Nemám nic proti ROZUMNÝM úpravám, ale problém je v tom, že se o vybudované cesty, příkopy a svahy okolo nich dále pak již nikdo nestará a to, že jsou tyto pak zdrojem šíření těžce hubitelných plevelů, je mimo jakoukoliv diskuzi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.7.2022 19:28 Reaguje na pavel peregrin
docela pěkný příklad je, šíření nepůvodních rostlin korytem řek, povodí na to kašle a majitelé břehů jakbysmet...zákon není, je z toho fraška...dříve byli lidé rádi, když jejich pozemkem tekla voda, teď na to kašlou a nikdo se o nic nestará...VŠE JE O PŘÍSTUPU O NIČEM JINÉM, když není, tak musí určit povinnosti zákon a budou se starat majitelé pozemků, jako se tomu dělo po staletí
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 19:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, kdyby se věnovali místům s výskytem invazivních prioritně, bude to naprosto OK. Ale místo toho ničí 2x ročně přirozený travní porost u řeky, který je domovem mnoha druhů hmyzu. Zcela zbytečně až trestuhodně.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.7.2022 19:23 Reaguje na meluzína
nevím, o čem chcete jednat? chcete jednat o úctě a lidskému přístupu k přírodě a přirozenému běhu v ní? mít kus přírody okolo polí pro ptáky, hmyz a keře by mělo být povinností. Stačí k tomu jedno a to, že všechno se v přírodě netočí jen kolem svatozáře jejich byznysu ale že mají zodpovědnost za krajinu a diverzitu jako celek
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 14:32 Reaguje na pavel peregrin
Mně se zdá, že obilí je naseté tak hustě, že mezi ně tyhle plevele později neproniknou. Nebo je to herbicidy, že tam nejsou....? Na druhou stranu, jsou tam herbicidy, když mezi obilím rostou chrpy a vlčí máky?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 14:34 Reaguje na Jarka O.
Můžete si být jistá, že to není fotomontáž. Takhle to normálně funguje, akorát někteří potřebují vytvořit dojem, že s návratem mezí bude po úrodě a budeme se živit semínky plevelů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 14:38 Reaguje na Karel Zvářal
Tím si jsem jistá. Fotka nahoře vypadá jako normální dřívější soc. i skoro dnešní krajina na Vysočině. Dají se koupit podobné krajinky od místních malířů. Rozdíl je ten, že lidi si dřív (po dohodě) směli posekat trávu kolem polních cest pro králíky nebo přivést kozu, dnes, když králíci moc nejsou a vsechno je soukromé, se asi stává to, co popisuje p. Peregrin. Z vyšší tržby za chemii se radují prodejci, ne sedláci - paradoxně biopásy bez údržby nebo drobného využití by nahrávaly výrobcům herbicidů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 14:42 Reaguje na Jarka O.
Ten biopás může být dlouhé pole se slunečnicí: na jaře včely aj. hmyz, na podzim ptáci, např. Těch řešení je spousta, tady nemá význam to rozebírat, pán když bude chtít, tak se do toho vpraví velmi rychle. Kdyby to dostal rozkazem, tak udělá bez mrknutí oka.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 14:47 Reaguje na Karel Zvářal
..."Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky," řekl předseda Čmeláka Jan Korytář."
Myslíte toho pána? On chce asi od státu moc...a od sedláku taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 14:52 Reaguje na Jarka O.
Dotace by měly jít především na údržbu krajiny, tj. ekoprvky. Co bude zemědělec pěstovat, to by měly naznačit výkupní ceny. A měl jsem na mysli pána, který se účastní diskuse. Z toho čsop nikoho neznám.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 15:06 Reaguje na Karel Zvářal
Dotace... nestěžoval si tu jednou někdo, že dotace za půdu jsou nižší, když část plochy je ponechaná jako niva a část je pole, a byly by vyšší, kdyby bylo všechno pole? Tzn. proti zdravému rozumu? Nebo jsem to možná špatně pochopila.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 15:08 Reaguje na Jarka O.
... teda proti ekologickému rozumu...:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 15:11 Reaguje na Jarka O.
Tady nejsem v obraze (konkrétní čísla), ale vím, že se nějaké disproporce diskutovaly. Osobně jsem za adekvátní náhradu, a to nejen založení ekoprvku, ale včetně nákladů na údržbu, což rovněž bude asi dělat zemědělec - kdo jiný?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 16:39 Reaguje na Jarka O.
Bohužel proniknou a hodně. Veliký problém pomalu nastává hlavně s trávovitým plevelem, typu psárka, sveřep. To, že tam jsou chrpy a vlčí máky, může pramenit buď ze špatně zvoleného herbicidu, nebo špatné aplikace, nebo, a to je nejhorší varianta, z rezistentní populace.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 18:10 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji. Tak pak je potřeba tomu zaplevelení bránit jak píšete. Jen se pamatuji, že chrpa a vlčí mák byly brány jako znak ekologické produkce a taky se před řádkou let varovávalo před tím, že jich ubývalo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 18:41 Reaguje na Jarka O.
Chrpa se vyskytuje sporadicky, ale vlčí mák je naprosto běžným plevelem. Veliká vzácnost je pak koukol polní, ale třeba taková prlina rolní v určitých oblastech působí veliké problémy. No a ty trávovité plevele jsou velikou hrozbou do budoucnosti, protože v ČR se již na mnoha místech vyskytují rezistentní populace, na které nezabírá v podstatě nic. Proč tomu tak je, je na dlouhé povídání a má více příčin. Ale neděje se tak jen v ČR, nýbrž s těmito druhy plevelů se potýkají i státy na západ od nás a kupř. v Anglii jsou oblasti, kde se pšenice nedá již pěstovat vůbec.
Odpovědět
Pe

Petr

22.7.2022 16:30 Reaguje na pavel peregrin
Jestli se můžu zeptat, čím vy jako přímý vykonavatel zemědělských prací na polích přispíváte ke zlepšení "hospodaření"? Nebo je vaše činnost právě pouze to, z čeho je normálnímu člověku k pláči?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 16:55 Reaguje na Petr
Pestrým osevním postupem.
Odpovědět
Pe

Petr

22.7.2022 18:45 Reaguje na pavel peregrin
Jakým konkrétně?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 19:00 Reaguje na Petr
40% obilnin, 19 % hrachu, 12% jetelovin, 5% máku, 5% bob ozimý, 6% len olejný, 10% řepky, 3% travina na orné + louky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 19:08 Reaguje na pavel peregrin
To je velmi dobrý osevní postup! Kdyby byl všude takový, tak problémy s erozí a úrodností budou zcela minimální.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 19:22 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji.
Odpovědět
JK

Jan Korytář

22.7.2022 18:21 Reaguje na pavel peregrin
Nechápu, proč se tady do Vás tolik lidí pustilo. Máte pravdu, jak v tom, že jde o bohulibý záměr, tak, že provedení může být k pláči. Škoda, že se lidé neumějí víc poslouchat a hned na sebe startují. Na druhou stranu jste si mohl i Vy odpustit ty pomatence, protože se ve většině o žádné pomatence nejedná. Návzájem ze sebe dělat pitomce k ničemu nevede. Jde o to umět se podívat na problém i očima druhé strany a zkusit najít řešení...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 18:48 Reaguje na Jan Korytář
Budiž, pomatence přesunuji do kategorie lidí neznalých problému, ale tvrdošíjně si prosazujících svůj bludný názor. Problém je v tom, že do zemědělství dnes mluví i spousta tzv. "vzdělaných"lidí, kteří ale nemají naprosto žádné zkušenosti. Podle toho to pak vypadá. Ono být RNDr. v přírodovědném oboru zdaleka na problematiku zemědělství nestačí.
Odpovědět
JK

Jan Korytář

22.7.2022 19:02 Reaguje na pavel peregrin
Ale ono je to z mého pohledu ekologa stejně. Také vidím spoustu bludných názorů, jako by si každý myslel, že ekologii a ochraně přírody může rozumět tak nějak každý z podstaty věci. někdy se nestačím divit...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 19:25 Reaguje na Jan Korytář
V tomto s vámi souhlasím, já také neházím ekology do jednoho pytle, jenže zdá se mi, že u nás je poslední dobou přeekologizováno a do problematiky mluví nejvíce ti, kdo o ní nejméně vědí. Tedy ne ti skuteční, ale pseudoekologové.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist