Liberijci pomáhají luskounům, obětem nelegálního obchodu se zvířaty

Luskouni jsou mezi zvířaty nejčastější obětí nelegálního obchodování. V liberijském útulku pro divoká zvířata Libassa jednoho luskouního sirotka krmí z láhve mlékem Juty Deh. Od té doby, kdy zde začal pracovat, se zvířata stala nedílnou součástí jeho života, uvádí na svém webu stanice CNN.

Luskouni se vyskytují v Africe i Asii, ale všech osm jejich druhů je ohroženo vyhubením. Lidé je zabíjejí kvůli masu i šupinám používaným v tradičním lékařství. Tito savci se živí mravenci a termity, špatně vidí a nemají zuby.

Liberijský útulek je pro ně rájem na zemi. "Od té doby, co jsem tady začal pracovat, patří zvířata k mému životu. Když vidím někoho ubližovat zvířeti, mám pocit, že to bolí i mne," řekl Deh.

V útulku začal pracovat při jeho otevření před pěti lety a za tu dobu odchoval 70 luskounů. Většinu z nich přinesli pracovníci liberijské agentury pro rozvoj lesa. Nejčastěji jsou to osiřelá zvířata nebo ta určená na prodej pro maso.

Libérie je nejzalesněnější stát západní Afriky - lesy tam pokrývají dvě tetiny ze 111 000 hektarů jejího území. Jsou bohaté na zvířata i rostliny a tvoří součást západoafrických lesů v okolí Guineje. Podle zprávy Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) z roku 2018 zde žije čtvrtina savců nacházejících se na africkém kontinentu včetně 30 druhů opic a tří z osmi druhů luskounů.

Liberijské lesy obývají i lidé, kteří konzumují maso divokých zvířat od opičího po cibetčí. Maso luskounů se považuje za lahůdku. I Deh je kdysi jedl, za což se dnes stydí. "Jako dítě, které žije s rodiči, nemáte na výběr, protože sám žádné jídlo sehnat neumíte. Takže, i když maso divokých zvířat jíst nechcete, musíte," řekl Deh.

V posledních letech luskouni čelí i jiné hrozbě, říká ředitelka útulku Susan Wiperová. Lidé je zabíjejí kvůli velké poptávce v Číně a Vietnamu, kde se luskouní šupiny používají v tradičním lékařství.

V letech 2014 až 2018 narostl počet luskounů zabavených při nelegálním obchodování celosvětově desetkrát, uvádí se v předloňské zprávě Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC). Nejvíc zvířat bylo zachyceno v Asii a naprostá většina pocházela z Afriky.

Největším zdrojem luskounů jsou Uganda a Togo, nedávno se podařilo zastavit velkou zásilku v Pobřeží slonoviny, přičemž část zvířat pocházela z Libérie.

Do roku 2009 pocházela většina šupin luskounů z Asie. Zpráva UNODC uvádí, že nárůst afrického importu může souviset se snížením stavu luskounů v Asii.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) odhaduje, že v minulém desetiletí pašeráci ulovili přes milion luskounů, ale podle Wiperové je získat přesné statistiky nemožné. "O počtech v Libérii nemá nikdo představu, každý luskoun, který je uloven, znamená opravdu katastrofu," řekla.

Šupinatý krunýř chrání samotářské luskouny před všemi nepřáteli s výjimkou člověka. "Kromě lidí v přírodě nemají nepřátele. Když se něčeho bojí, stočí se do klubka a jejich šupiny žádné zvíře nepřekoná. Lidem to ale usnadňuje lov, protože zvíře prostě seberou a udělají s ním, co se jim zlíbí," říká Deh.

Mezinárodní obchod s luskouny je zakázán od roku 2016. Liberijská vláda prosadila zákon, který zakazuje nelegální lov, nákup, prodej, odchyt, převoz i konzumaci masa chráněných živočichů, k nimž řadí luskouny. Vynutit si ale plnění zákona je těžké. Podle Wiperové mnoho lidí ani neví, že takový zákon existuje, podle ní je v ochraně zvířat v Libérii důležité lidi vzdělávat a šířit informace.

Agentura lesního rozvoje stále častěji zabavuje chráněné druhy odchycené v divočině. Útulek v minulých čtyřech letech přijal 600 zvířat od luskounů po krokodýly pralesní, opice a další druhy. Hlavním cílem je jim pomoci a vrátit je do přírody. Deh říká, že existuje ještě větší odměna: "Když je vracíte zpět do přírody, můžete být hrdí. Máte pocit, že někam směřujete, protože zachraňujete zvířata."

---

reklama

---