Lidé pomohli ornitologům do detailu zmapovat nářečí strnadů obecných v Česku
Za dobu trvání projektu Nářečí českých strnadů pořídili dobrovolníci skoro 4000 nahrávek zpěvu strnadů z většiny našeho území. Vědcům se pak podařilo identifikovat hned sedm již dříve popsaných nářečí, ale také několik menších oblastí, ve kterých se vyskytují ptáci zpívající vzácnými, dosud nikde nepopsanými variantami zpěvu.
Vše začalo v roce v roce 2011, kdy Česká společnost ornitologická vyhlásila strnada ptákem roku. Ten se stal jedním z průkopníků tzv. občanské vědy v Česku díky projektu Nářečí českých strnadů. Jeho smyslem bylo zmapovat s pomocí veřejnosti strnadí nářečí na českém území a najít hranici mezi jejich západní a východní skupinou. Zapojení veřejnosti do výzkumu mělo současně posloužit k tomu, aby se upozornilo na úbytek donedávna běžných druhů zemědělské krajiny, související se změnami v jejím hospodaření. „Když se mě ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek zeptal, co by mohlo veřejnost oslovit, vzpomněl jsem si na to, co jsem znal ze starých polozapomenutých německých článků – nejzajímavější na strnadech byla právě jejich nářečí,“ vzpomíná na začátky projektu Petr Procházka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Spolupráci s veřejností si hlavní autorka studie, doktorandka na Přírodovědecké fakultě UK Lucie Diblíková, nemůže vynachválit. „Lidé byli prostě skvělí. Do nahrávání se často vrhali doslova po hlavě. Někteří si i přizpůsobovali dovolenou, aby zmapovali dosud neprobádané oblasti,“ říká Diblíková. Spolupráce podle ní byla přínosná pro vědce i pro zúčastněné dobrovolníky. Český projekt ještě nekončí, na mapě nářečí totiž stále zbývá mnoho „bílých míst“. Pokud byste se chtěli zapojit, navštivte web strnadi.cz a zapojte se.
Projekt překonal počáteční představy výzkumníků. Původně plánovaná jednoletá „osvětová kampaň“ se proměnila v plnohodnotnou dlouhodobou vědeckou studii. Úctyhodný výkon české veřejnosti je skvělým podkladem pro další výzkum. Vědci mají konečně šanci přijít na to, jak nářečí vznikají, a co vlastně udržuje hranice mezi jednotlivými dialektovými regiony. Podle Terezy Petruskové z Přírodovědecké fakulty UK to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místní a cizím dialektem. V obou případech reagují se stejnou agresí. Možná mohou hrát roli samičí preference, i u strnadů by tedy mohlo platit známé „za vším hledej ženu“.
Projekt se stal inspirací i v zahraničí. „Velká Británie a Nový Zéland nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území," říká Pavel Pipek z Přírodovědcké fakulty UK. "Nyní dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku a letos nově v Chorvatsku,“ dodává Pipek, který se mimo jiné stará i o zastřešující web strnadích projektů yellowhammers.net. Mapování nářečí strnadů v Česku je výsledkem práce vědeckého týmu z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické.
Lidské nářečí je nedílnou součástí vzniku a vývoje jazyků. Nejedná se o výlučně lidskou záležitost. Někteří ptáci, kteří se své hlasové projevy učí, totiž mohou mít nářečí také. Samci takových druhů v rámci různých oblastí sdílejí části zpěvu, kterými se liší od samců z oblastí jiných. Podobně jako lidé v různých částech Čech a Moravy používají svoje regionálně specifické výrazy. U málokterého evropského ptačího druhu je to tak patrné, jako právě u strnada obecného. Rozdíl ve zpěvu je odlišitelný pouhým uchem. Strnadí poněkud zlověstný popěvek má zkrátka mnoho podob.
reklama