Lidmi užívané léky ovlivňují chování ryb – jsou odvážnější a straní se ostatních

Lék Oxazepam, který je lékaři předepisován proti úzkostem a poruchám spánku, má na ryby celou řadu vlivů. Švédští vědci vystavili několik okounů říčních takovým dávkám léku Oxazepam, které byly zjištěny ve švédských řekách. Chování okounů se proměnilo: více opouštěli svůj úkryt, byli méně ostražití a také změnili způsob, jak jedli svou potravu. Podle vědců může mít změna chování okounů další dopady na životní prostředí.

Jak se lék na úzkost dostane do volné přírody? Jako reziduum v lidské moči, která je spláchnuta do záchoda, projde čistírnou odpadních vod a je vypuštěna do vodního prostředí. Tomas Brodin se svým vědeckým týmem ze švédské univerzity Umeå sledoval, jak se tento lék projeví na chování okounů říčních.

„Ryby, které byly vystaveny Oxazepamu, se nebály opouštět svůj úkryt a vydávat se na průzkum nových, potenciálně nebezpečných míst,“ říká Tomas Brodin. „Okouni, které jsme léku nevystavili, zůstávali skryti ve svém úkrytu. Ryby vystavené Oxazepamu působily méně bojácně, chovaly se klidněji a odvážněji, ale méně sociálně.“

Jako další důsledek expozice léku vědci vypozorovali, že okouni jedí rychleji, doslova jí hltali. To může mít podle výzkumníků dopady na skladbu druhů ve vodních tocích a vést například k nárůstu řas v tocích. Ryby jsou důležitou složkou potravního řetězce a změna v jejich způsobu „stolování“ se v prostředí jistě nějak projeví.

Brodin také vypozoroval, že ryby, které byly vystaveny Oxazepamu, se začaly chovat asociálně, stranily se jedna druhé a vystavovaly se tím většímu riziku, že se stanou kořistí nějakého predátora. „Tyto ryby ztratily potřebu být ve skupině s ostatními, některé z nich se dokonce držely tak daleko od ostatních, jak to jen bylo možné,“ popisuje vliv léčiva Brodin.

Podle výzkumu se ve svalech těchto ryb nahromadilo takové množství léčiva, které je zjistitelné i u ryb chycených ve volné přírodě. Je velmi pravděpodobné, že u volně žijících ryb, které jsou podle všeho také vystaveny tomuto léčivu, také došlo k popsaným změnám chování.

Vědci upozorňují na to, že se při svém laboratorním zkoumání zaměřili jen na jedno léčivo. Ve vodním prostředí je přitom identifikovatelný celý koktejl nejrůznějších léčiv.

Jaké je řešení? „Nemocní lidé samozřejmě musí dostávat své léky. Cestou je vývoj takových způsobů čištění odpadních vod, které dokáží zachytit rezidua léčiv,“ uzavírá Jerker Fick, spoluautor studie.

---

reklama

---