Kvůli látce z antibakteriálních mýdel plavou ryby pomaleji a myši jsou slabší

Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Tato mýdla zpravidla obsahují účinnou látku triclosan. Ta podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a myši jsou slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí.

Triclosan se nepoužívá jen v antibakteriálních mýdlech, jeho využití je mnohem širší. Látku lze najít v zubních pastách, v ústních vodách, deodorantech, ale i v lůžkovinách, oblečení, kobercích, hračkách a v odpadkových pytlech. „Triclosan najdete v podstatě v každé domácnosti a je i všudypřítomný v životním prostředí,“ říká Isaac Pessah z UC Davis School of Veterinary Medicine, který výzkum řídil.

"V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie," dodává Luděk Bláha z Masarykovy univerzity v Brně. Na ní se dala dohromady skupina vědců, jež má za úkol monitorování látek, které se do prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv.

Americká Agentura ochrany životního prostředí (EPA) v roce 1998 odhadla, že triclosanu se v USA ročně vyrobí víc jak půl milionu tun. Podle EPA se látku podařilo vystopovat nejen ve vodních tocích a vodních organismech počínaje řasami a konče delfíny, ale i v lidské moči a mateřském mléku.

Vědci z UC Davis School, University of Colorado a University of California provedli několik experimentů, při kterých se snažili zjistit, jaký vliv má triclosan na svalovou aktivitu. Používali při tom takové dávky, kterým mohou být lidé a zvířata vystaveni ve svém všednodenním životě.

Ve zkumavkovém testu narušoval triclosan schopnost buněk srdečních a kosterních svalů se smršťovat. V normálním stavu způsobí elektrická stimulace u jednotlivých svalů kontrakci. Jde o základní princip funkce svalů. V přítomnosti triclosanu ale došlo k selhání kosterních i srdečních svalů. Triclosan podle vědců poškozuje srdce a kontraktivitu kosterních svalů.

Při pokusu na uspané myši pak vědci pozorovali, že se u ní do dvaceti minut po vystavení triclosanu sníží srdeční činnost o pětadvacet procent. „Vliv na fungování srdce byl skutečně dramatický,“ říká Nipavan Chiamvimonvatová z UC Davis, která se coby expertka na kardiovaskulární medicínu výzkumu účastnila. „Přestože triclosan není regulován jako jiná léčiva, tak se chová stejně jako lék na zklidnění srdeční činnosti,“ říká.

Během výzkumu se také ukázalo, že vystavení triclosanu snižuje u myši sílu jejího stisku o osmnáct procent. Síla stisku je u myší obecně používána jako měřítko síly myší končetiny, pomocí kterého se zkoumají účinky léků a neuromuskulárních poruch.

Vědci se také podívali na to, jak látka působí na zástupce vodních živočichů. Účinkům triclosanu vystavili malou rybku střevli americkou, která se běžně používá při zkoumání dopadů znečišťujících látek na vodní prostředí.

U rybek, které byly vystavené triclosanu po sedm dní, se znatelně snížila jejich pohybová aktivita. A to jak při normálním plavání, tak při útěku před fingovaných predátorem.

„Byli jsme překvapeni, jak velký vliv ta látka má,“ říká Bruce Hammock, další ze spoluautorů studie. „Je mnoho zvířat, u kterých záleží na jejich rychlosti. A zpomalení jejich svalů jen o deset procent pro ně může mít zásadní roli při přežití.“

To, jak moc triclosan ovlivňuje lidi, vědci přímo nezkoumali. Domnívají se ale, že triclosan bude mít dopady i na člověka.

---

reklama

---