https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lipno-je-nejvetsi-ceskou-vodni-nadrzi-uz-65-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lipno je největší českou vodní nádrží už 65 let

17.2.2023 11:00 | PRAHA (ČTK)
Pro svoji rozlehlost si vodní nádrž Lipno získala přezdívku "jihočeské moře". Není divu - s 4870 hektary je to největší vodní plocha v Česku (z hlediska objemu vody ale Lipno předčí více než dvakrát s 716 miliony metrů krychlových Orlická přehrada; v Lipně je asi 309 milionů metrů krychlových vody). Od předčasného napuštění Lipna uplyne 17. února 65 let. Lipno se stalo po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Turbíny vodní elektrárny se roztočily 15. června 1959.
 

Už v poslední dekádě 19. století vedly pravidelně se opakující záplavy k myšlence vybudovat na horním toku Vltavy ochranná vodní díla. V roce 1899 představil zemský stavební rada Jan Jirsík velkorysý plán na vybudování soustavy trojice menších přehrad nad dřevařskou osadou Lipno. Zůstalo však pouze u odvážného plánu, protože majitelé pozemků odmítali svoji půdu vodohospodářům poskytnout. Obyvatelé nedalekého Frymburku dokonce sepsali petici adresovanou vídeňskému místodržitelství, v níž vyslovili obavu, že v souvislosti s výstavbou by přišlo do regionu značné množství "morálně pochybných lidí".

Plány na stavbu vodního díla znovu ožily těsně po skončení druhé světové války. O realizaci vodního díla u obce Lipno rozhodlo ministerstvo techniky v dubnu 1946. Stavba měla doplnit tři již existující přehrady takzvané Vltavské kaskády a kromě ochrany před velkou vodou měla sloužit i k výrobě elektřiny a zajištění vody pro průmysl. Vzápětí po rozhodnutí ministerstva začaly průzkumné práce a v roce 1952 byl schválen projekt stavby. Jeho autor, společnost Hydroprojekt Praha, navrhl postavit dvojici na sebe bezprostředně navazujících nádrží.

Obě vodní díla, Lipno I a Lipno II, byla budována paralelně mezi lety 1952 až 1958. Na území, které mělo tvořit dno budoucí nádrže muselo být rozebráno přes 530 objektů, řadu dalších staveb srovnaly se zemí buldozery. Před vodou musely ustoupit nejen domy, ale i několik silničních mostů a na nové místo se přestěhovaly také hřbitovy ve Frymburku a Dolní Vltavici. Napouštění bylo původně plánováno od 1. března 1958, vinou prudkého tání byla ale nádrž předčasně napuštěna již 17. února 1958.

Hráz hlavní vodní nádrže Lipno I je z jedné třetiny betonová, zbytek tělesa je sypaný. Délka hráze dosahuje bezmála 300 metrů a nad terénem se vypíná do výšky 28 metrů. Aby dokázala odolávat tlaku více než 309 milionů krychlových metrů vody, je přehrada v základně 130 metrů široká. Přímo u hráze lze také naměřit největší hloubku, která činí 25 metrů. Průměrně je ale Lipno I jen 6,5 metru hluboké.

Součástí přehrady je i vodní elektrárna, jejíž hlavní provozní část se skrývá v umělé jeskyni vyhloubené v žulovém masivu 200 metrů pod zemí. V prostoru o velikosti hlavní lodi svatovítské katedrály je instalován pár Francisových turbín s výkonem 2x60 megawattů. Voda z nádrže je na jejich lopatky přiváděna dvojicí šachet, které posléze vyúsťují do výrazně menší, pětačtyřicetihektarové vyrovnávací nádrže Lipno II. Ta byla vybudována právě kvůli vyrovnání odtoků z hydroelektrárny Lipno I.

Ačkoliv mělo Lipno původně sloužit úplně jiným účelům, dnes je především vyhledávaným cílem rekreantů a milovníků vodních sportů z domova i ze zahraničí. Může za to nejenom malebné a turisticky atraktivní prostředí jižního cípu Šumavy, ale i skutečnost, že po značnou část své existence byl jižní břeh nádrže v podstatě nepřístupný. V době studené války se území v blízkosti rakouských hranic stalo uzavřenou zónou, v níž se neomezenými pány stali českoslovenští pohraničníci. Díky tomu zde vznikl unikátní, člověkem téměř nedotčený ekosystém, který se po pádu železné opony na počátku devadesátých let otevřel i turistům.

Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem pitné vody. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly Loučovice. Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu deset kW, ty zde začaly jezdit v roce 2015.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

17.2.2023 15:20
Jo, dovolili si toho, ty komunisti hodně, tahle zdevastovat Šumavu i postupně celou Vltavu/kaskáda !
Odpovědět
va

vaber

18.2.2023 09:32 Reaguje na smějící se bestie
divím se ,že ekologičtí odborníci ještě nepřišli s návrhem , že Česko zničené kaskádami na Vltavě, je třeba zachránit a obnovit Vltavu v původním korytě,
to znamená vypustit všechny přehrady a Česko bude ekologicky zachráněno
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.2.2023 12:41 Reaguje na vaber
Proboha nenapovídejte jim, protože se toho chytí a prosadí to!
Ty jejich zelené mozečky snadno podléhají všemožným kravinám!
Odpovědět
ZK

Zan K.

20.2.2023 13:36 Reaguje na smějící se bestie
Nojo. A taky spoustu elektráren. Ale jaksi se nikdo tohohle bývalého socialistického majetku vzdát nechce a nemíní. Tak boří jenom sochy..
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist