Lokalitu Plachta na okraji Hradce Králové spásají dva buvoli, doplnili divoké koně
Podle Čípa jde o pár buvolů domácích, známých také pod názvem buvol vodní. "Bude je možné pozorovat v aklimatizační ohradě nad rybníkem Jáma a později i přímo v rákosinách, vrbinách a mokřadech přítokové části rybníka, který je součástí Přírodní památky Na Plachtě 1," uvedl Číp. Přikrmování nebo vstup mezi ně na pastvinu je bez odborného dozoru přísně zakázán.
Divocí koně jsou na druhé straně přírodní památky, v pastvině mezi hmyzím hotelem a centrálním mokřadem.
"Úkolem buvolů je krotit vysokou mokřadní vegetaci a podporovat vzácné a ohrožené druhy bylin. Válením se v bahně by měli buvoli udržovat a rozšiřovat tůně, které pak mohou lépe využívat vážky i obojživelníci. Vyšlapané stezky v mokřadní vegetaci zase rádi vyhledávají ptáci i někteří plazi," uvedl Číp. Předpokládá, že buvolí trus rozšíří potravní nabídku některých druhů brouků, kteří jsou potravou pro ptáky.
Všechny tyto důležité přírodní procesy kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků, jako byli divocí koně, zubři, pratuři, jeleni nebo losi. Proto ochránci přírody ve spolupráci se státní Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR a spolkem Česká krajina začátkem roku 2018 přivezli na Plachtu na zkoušku čtyři divoké koně. Na Plachtě jsou nyní tři, dříve jich bylo ale až devět. Později většina stáda kvůli suchu musela být přesunuta do jiných východočeských rezervací, hlavně na Pardubicku.
"Poslední dva roky na Plachtě už ale sucha polevila. Vegetace na to zareagovala bujným růstem a počet koní tak přestal být dostačující," uvedl Číp. Zarůstáním ohrožená vřesoviště, orchidejové louky i mokřady bylo potřeba zachovat, a k tomu by podle něj měli přispět i buvoli. "Podle potřeby budeme pastvu koní a buvolů různě kombinovat, abychom dosáhli potřebného výsledku, vegetace by měla být spasena tak akorát," řekl Číp.
Přírodní památka Na Plachtě má rozlohu téměř 60 hektarů. Lokalita byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. Když armáda před více než 20 lety cvičiště opustila, začala Plachta zarůstat náletovými dřevinami. Cílem ekologů je zachovat v lokalitě bezlesí, proto od roku 2003 využívají k údržbě některých míst i těžkou techniku. Ekologové při úpravě Plachty spolupracují s Východočeským klubem přátel vojenské techniky.
V kraji ochranáři pečují s pomocí velkých kopytníků také o Ptačí park Josefovské louky u Josefova u Jaroměře na Náchodsku. Od podzimu 2020 tam pomáhají spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři, divocí koně jsou tam od ledna 2018.
reklama
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku Zdravá krajina. Dostala ji firma podporující Janovský mokřad 
V NP Podyjí přibude další pastvina pro divoké koně, tentokrát převážně v lese
Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
.jpg){kind=link}