Lososi připlavali zpátky do Kamenice, hlásí Národní park České Švýcarsko
Lososi tráví většinu svého života v moři, třít se však připlouvají do řek, odkud sami pocházejí. V Česku byly tyto ryby vyhubeny, zejména tím, že jim člověk kladl do cesty překážky v podobě přehrad a pro ryby těžko překonatelných jezů. Svůj vliv mělo i silné znečištění řek.
Vyhubení ale snad bylo jen dočasné. Dospělých lososů, kteří se vracejí na místo svého vypuštění, může být více. Jak informuje Tomáš Salov, tiskový mluvčí parku, voda v řece Kamenici je kvůli deštivému počasí a pracím v korytě řeky mírně zakalená, což ztěžuje pozorování.
Sedm jedinců nicméně zaznamenali i němečtí rybáři v toku Lachsbach v Bad Schandau. Ti očekávají nárůst počtu pozorování v souvislosti se zvýšením průtoku, ke kterému v uplynulém týdnu došlo.
„Důležitější než absolutní počet ryb je sama skutečnost, že se dospělí lososi vracejí pravidelně, a to i navzdory letošní poměrně nízké hladině vody v Kamenici a v Labi,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko. “Pokud jim však člověk bude nadále pomáhat, například zprůchodňováním migračních překážek na vodních tocích, mohou počty vracejících se ryb v budoucnu dále stoupat.”
Losos obecný je v minulosti vyhubený druh, který se do české přírody vrací právě díky lidské pomoci. Český rybářský svaz usiluje o návrat lososů od roku 1998 pravidelným jarním vypouštěním rybího plůdku, správa národního parku od roku 2008 podporuje návratové programy rybářského svazu podzimním vypouštěním větších rybiček, a to v rámci projektu Návrat lososů.
Projekt Návrat lososů je společná aktivita Správy Národního parku České Švýcarsko, Českého rybářského svazu, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko a norské značky konzervovaných ryb King Oscar, jejímž smyslem je především zapojení veřejnosti do unikátního reintrodukčního programu. Projekt tak pomáhá šířit myšlenku spoluodpovědnosti za stav prostředí, které je životním prostorem nejen pro člověka, ale také pro množství jiných druhů, z nichž celá řada patří k druhům silně ohroženým, případně byly v minulosti člověkem již vyhubeny.
reklama
Dále čtěte |
Přehrada odstřelena. Lososi se po sto letech mohou vrátit do své řeky
Geneticky upravení lososi mohou ohrozit populaci divokých lososů
Lososi versus klimatická změna: přežijí jen nejsilnějšíOnline diskuse
Pro všechny pomatené ekologisty Josefem počínaje - 13. 11. 2012 - ŠafaříkSamozřejmě, že na kvalitu dřeva má určitý vliv i stanoviště, přesto je BV vynikající na šindele, snad i lepší než SM či JD. Těžko se to srovnává s MD, jež má zase trochu jiné přednosti. Každopádně hustota BV je asi o 15% menší než u SM, což každopádně upředňostňuje asi tu BV. Jestli vám šindel proteče nebo ne, není dáno jeho hustotou ale především výrobou. Důležitá je pak i tíha celé střechy. Z těch výše jmenovaných je asi právě ta vámi zatracovaná BV nejlepší. Je bohužel ale škoda, že je vejmutovky celkem málo, jelikož je to vynikající dřevo třeba i na různé truhlářské výrobky. Ona má totiž jednu vzácnou vlastnost, jež tyto naše dřeviny prostě nemají. Ale to už nechám tady těm teoretickým vědcům, jež "chtějí poučovat starého kohouta, jak se hledá zrní". |
