Lovce nosorožců v JAR zastaví speciálně vycvičení psi
"Mají skvělý stopovací instinkt, to je v jejich genech. My je cvičíme, aby šli po určitém pachu. Tihle psi jsou naučení, aby sledovali lidi, stejně jako psi na hledání drog jdou po drogách," popsal podstatu výcviku jeden z instruktorů.
V terénu psi pytláky doženou snáz než lidé, protože jsou rychlejší. Při výcviku se učí prchajícího lovce kousnout a nepustit. "Nejprve to zkoušejí na ruku. Později je učíme kousat všude," uvedl další ze strážců, který se psy pracuje. Dobře vytrénovaní psi si prý bez problémů poradí i s ozbrojenými pytláky.
Ochrana nosorožců je pro místní strážce životním posláním. "Oni jsou dědictví, které po sobě necháme, musíme se o ně postarat," říká jeden z nich jménem Makhubele. "Jsem připraven zemřít, aby tu nosorožci zůstali," tvrdí.
V poslední dekádě zemřelo podle listu The Guardian na celém světě více než 1000 strážců přírodních parků bojujících s pytláky.
Zabitým nosorožcům pytláci odřezávají rohy. Poptávka po nich je vysoká zejména v Asii, kde věří v jejich léčivou moc. Prášek z nosorožčích rohů se tam prodává dráž než zlato, diamanty nebo třeba kokain.
Podle listu The Guardian zabili pašeráci v Africe od roku 2008 přes 6000 nosorožců. Od roku 2009 počet zabitých zvířat každoročně rostl, teprve loni se ho poprvé podařilo snížit. I tak ale pytláci v roce 2015 zabili téměř 1400 zvířat.
Na rozdíl od poklesu v Jihoafrické republice okolní země jako je Namibie či Zimbabwe zaznamenaly prudký nárůst počtu upytlačených nosorožců.
V JAR žije téměř 80 procent celosvětové populace nosorožců. Zhruba 18.000 jedinců patří k druhu tuponosých neboli bílých a kolem 2000 k druhu dvourohých neboli černých nosorožců.
reklama


Nechat přírodu vydělávat? Nový Zéland ukazuje stejné chyby jako Česko
Vzácné velryby černé mají tuto sezonu více mláďat, stále ale mohou vyhynout
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů