https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/masivni-uhyn-ptaku-v-srbskem-meste-ohrozuje-populaci-kalousu-usatych
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Masivní úhyn ptáků v srbském městě ohrožuje populaci kalousů ušatých

6.3.2024 10:55 (ČTK)
Přestože žádný z uhynulých ptáků zatím nebyl kalous ušatý, i pro jejich populaci jsou havrani a kavky, kterých uhynulo nejvíce, zásadní.
Přestože žádný z uhynulých ptáků zatím nebyl kalous ušatý, i pro jejich populaci jsou havrani a kavky, kterých uhynulo nejvíce, zásadní.
Vzácná populace kalousů ušatých ve městě Kikinda na severu Srbska čelí ohrožení poté, co se v okolí našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil, uvedla stanice BBC.
 

Ornitologové nazývají Kikindu "světovým hlavní městem kalousů ušatých". Na stromech v okolí centrálního náměstí tohoto malého srbského města nedaleko hranic s Rumunskem tráví zimní měsíce až 700 těchto sov. Své jméno získaly podle charakteristických ušních boltců.

V posledních dnech bylo ale na polích v okolí nalezeno více než 800 mrtvých ptáků. Odborníci se domnívají, že příčinou tohoto masivního úhynu mohla být otrava. Žádný z uhynulých ptáků zatím nebyl kalous ušatý. Většinou šlo o havrany a kavky, kteří jsou zde chráněnými druhy. Pro místní ekosystém jakož i zdejší soví populaci jsou však zásadní.

"Havrani si staví hnízda," říká Marko Šćiban, který pracuje v projektu LIFE Danube Free Sky. "Když je v květnu opustí, využívají je sovy, sokoli a poštolky," dodává.

Tito ptáci si vlastní hnízda nestaví, takže pokud nebudou mít kde hnízdit, mohou se z Kikindy odstěhovat. A to by mohlo mít zničující důsledky pro zemědělce, kteří na ně - ať už vědomě, nebo ne - spoléhají při hubení škůdců. Podle některých odhadů sovy během pěti zimních měsíců sežerou až půl milionu hrabošů a myší. Obzvláště důležité je to v této sezóně.

"V loňském a letošním roce trpěli zemědělci v severním Srbsku invazí milionů hlodavců," říká Milan Ružić, ředitel srbské společnosti pro ochranu a studium ptáků.

"Jednoduše není dostatek zvířat, která by hlodavce lovila. Pokud máme méně volně žijících živočichů, máme s hlodavci větší problémy," dodává Ružić, jehož organizace se snaží povzbuzovat zemědělce a místní úřady k sázení stromů a živých plotů, které poskytují útočiště živočichům lovícím hlodavce.

Místo toho, aby se farmáři touto radou řídili, však podle něj frustrace ze škod na úrodě vedla k tomu, že někdo začal po krajině rozhazovat otrávená semena s cílem vyhubit škůdce. Jed ale patrně nepozřeli hlodavci, nýbrž havrani a vrány.

"Viděli jsme, jak ptáci umírají přímo před našima očima," říká Ružić. "Byli nahoře na stromech, chovali se opravdu podivně a pak prostě spadli dolů. Škody jsou obrovské," dodává.

Poté, co ornitologové vyhlásili poplach, se do věci rychle vložily úřady. Veterinární úředníci uhynulé ptáky odvezli a nyní je analyzují, aby posoudili, zda se skutečně jedná o otravu, a pokud ano, o jakou.

Ružić, sám povoláním veterinář, je však již nyní přesvědčen, že se jedná o poslední z "dlouhé řady nelegálních otrav" v tomto regionu. Obává se, jaký to bude mít dopad na Kikindu, která se každoročně těší přílivu turistů přijíždějících obdivovat největší hnízdiště kalousů ušatých na světě.

"Celé město v zimě a na podzim na tuto podívanou spoléhá. Přináší městu obrovské množství peněz, pokud jde o návštěvníky, lidi ochotné tu přespat, zajít do restaurace, nakoupit suvenýry. Místním obyvatelům to přináší zisk," vysvětluje.

"Snažíme se lidem sdělit, že nejde jen o tento jeden případ. Musíme zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo. Nejen vranám, ale i jiným druhům," říká Ružić. "Protože to má dopad na lidské životy," uzavírá.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2024 12:14
Kalousi se rozptýlí do širšího okolí, půltisícové shromaždiště je jen v zimním období, kdy společně ve hřadují (spí). Havrani hnízdí v kolonii, kalousi spíše využívají hnízda vran, strak, kání, krahujců, hřivnáčů, veverek aj., spíše solitérně hnízdících ptáků. V nouzi též zahnízdí na zemi, rád využívá polobudky a budky, a to i z plastových kanystrů s otvorem vyřezaným těsně nad horní vrstvou výstelky (slámy). Havrani zřejmě sezobali volně rozhozený Stutox.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2024 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
ve dne hředují
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.3.2024 21:15 Reaguje na Karel Zvářal
Takové množství spíš vypadá na návnadu přímo pro ty havrany a ne že by někdo trávil hraboše rozhozem granulí a těmi hraboši se otrávili havrani. Stutox by přímo zobat neměli, smrdí po česneku, to by je mělo odpuzovat. Počkala bych se závěrem na výsledky z laborky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2024 06:46 Reaguje na Marcela Jezberová
Pokud se někde vyrábí, či má někdo zásoby červeně zbarvených granulí (nebo fosfidem napouštěných semen), bude to asi nejpravděpodobnější příčina. U nás se tak někdy před 20-25 lety otrávili havrani a rackové. Mám zato, že havrani jsou takoví koumáci, že jsou schopni ty granulky vytahovat zobákem i z myších děr. Ti ptáci lítají v mrazivých dnech na pole právě na semena, případě uhynulé hraboše. Ale je možné, že to bylo "jen" mořené osivo, což také bývá pěkný prevít. P.S. Jestli hraboš bere "česnekový" přípravek, ptáci s mnohem slabším čichem nebudou váhat.
Odpovědět
Ra

Radek

7.3.2024 07:46 Reaguje na Karel Zvářal
Myslel jsem že ptáci nemají čich , krom supů
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2024 08:04 Reaguje na Radek
Hraboš má nosní dírky na špici čumáku, ptáci u kořene zobáku, takže už jen to je nevýhoda. Jinak ano, někteří supi najdou mršinu na velkou vzdálenost jen podle čichu (a zřejmě i much).
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

7.3.2024 08:14 Reaguje na Karel Zvářal
Já to spíš tipuju na ptačí chřipku, v takovém množství a všichni najednou. Uvidíme.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

26.3.2024 14:34
to jsou smutné věci, ale kdybyste někdo hledali námět na dovolenou, mrkněte na mapku
https://danubefreesky.eu/en/#project-area
Pak stačí vzít loď a pádlo. Pod Děvínem stojí cedule 1880 a ten krásný svět budete mít den co den na dosah paže. A nejkrásnější jsou ty momenty kolem soumraku, když si vaši bližní začnou vyprávět prastaré příběhy, které jsme v našem barákově skoro zapomněli.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist