Města se do 20 let rozšíří o oblast větší než Francie, Německo a Španělsko dohromady
Podle odhadů OSN se velikost světové populace ze současných 7 miliard lidí zvýší na 9 miliard v roce 2050. Pokud to přepočteme na týdny, dělá to přibližně milion lidí týdně. Předpokládá se přitom, že tenhle milion obyvatel týdně bude přibývat především v městských oblastech. Pokračující migrace z venkovských oblastí do měst tento trend ještě umocní. Podle současných projekcí by tak ve městech mohlo v roce 2050 bydlet asi 6,3 miliard obyvatel oproti současným asi 3,5 miliardám.
"Otázka nezní, jestli se bude urbanizace rozvíjet, ale jak se bude rozvíjet," říká v tiskové zprávě organizátorů konference Michail Fragkias z arizonské státní univerzity. Rozvoj měst by přitom mohl být brán i jako šance. Jak upozorňuje Shobhakar Dhakal, výkonný ředitel tokijského centra Global Carbon Project, změny v současných městech a lepší plánování těch budoucích mohou přinést obrovské výhody. Právě vznikající městské oblasti třeba mohou lépe plánovat dopravu nebo nakládání s odpady.
Právě doprava je jedním z problémů, které jsou v souvislosti s městy zmiňovány nejčastěji. Dopravní zácpy podle odhadů způsobují celosvětově náklady dosahující asi 1 až 3 % HDP. Zácpy přitom způsobují nejen znečištění a plýtvání palivem, ale taky plýtvání časem. Kvůli snížené produktivitě se prý ztráty spojené s dopravními zácpami v New Yorku odhadují na 4 miliardy dolarů ročně.
Ke zmenšení těchto nepříznivých dopadů přitom mohou přispět nové technologie - třeba výběr mýtného je možné přizpůsobovat počasí a denním hodinám. Zlepšuje se rovněž dostupnost informací o okamžité situaci v dopravě, rozvíjí se komunikace s občany prostřednictvím mobilních telefonů. Podobně je možné přesněji plánovat spotřebu energií.
Vedle dopravních zácp přitom musejí hustě obydlená města čelit i dalším možným problémům - znečištění, kriminalitě nebo případnému rychlému šíření infekčních nemocí. Karen Seto z americké Yale univerzity je přesvědčen, že způsob, jakým se města rozvíjela po druhé světové válce, je neudržitelný jak environmentálně, tak sociálně. "Lidé si po celém světě osvojili západní styl urbanizace, který je ale velmi náročný na zdroje a často se nepřizpůsobí místním klimatickým podmínkám. Na autech závislý rozvoj příměstských oblastí se stále víc stává normou po celém světě."
Michail Fragkias z arizonské státní univerzity připomíná, že před sto lety bylo na Zemi ani ne 20 měst s více než milionem obyvatel, zatímco dnes už jich je přibližně 450. "Máme teď jedinečnou příležitost naplánovat nastávající explozi rozšiřování měst do svého okolí tak, abychom snížili jejich tlak na přírodu, zlepšili živobytí miliard lidí a vyhnuli se obrovským environmentálním problémům," přidává se Roberto Sánchez-Rodríguez z Kalifornské univerzity v Riverside.
Podle výzkumníků je by budoucí plánování měst mělo zahrnovat:
- plánování a investice do veřejné infrastruktury podporující přepravu a dostupnost
- lepší plánování, jak využít území, a zlepšování nutných standardů pro stavění budov, které povedou k jejich vyšší účinnosti
- nepokračovat v trendu neustálého zvětšování domovů
- ukončení dotací, které podporují zástavbu o nízké hustotě a odrazují od efektivního využívání prostoru, případně podporují automobilovou dopravu před dopravou veřejnou
- zlepšení kvality škol v centrech měst a snaha zabývat se dalšími sociálními problémy, jako jsou kriminalita, zvyšování rozdílů v příjmech, zdravotní rizika jako stres apod.
- podpoření poptávky po šetrném životním stylu.
Život ve městech se však týká nejen přímo území, na nichž se rozkládají. Sybil Seitzinger, výkonný ředitel organizace International Geosphere-Biosphere Programme, proto říká, že pokud lidé chtějí žít udržitelně, budou muset znovu promyslet celkový způsob, jakým zdroje do měst "přitékají". "Všechno, co do měst přichází z vnějšku, tedy třeba potraviny, voda, energie a nejrůznější výrobky, je potřeba vyrábět z udržitelných zdrojů," uvedl v tiskové zprávě Sybil Seitzinger.
reklama
Sídelní kaše: Co se děje s českou krajinou?