https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sidelni-kase-co-se-deje-s-ceskou-krajinou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sídelní kaše: Co se děje s českou krajinou?

19.10.2010 14:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Máme příliš romantickou představu o útěku z města. Na snímku satelitní městečko v Třešti.
Máme příliš romantickou představu o útěku z města. Na snímku satelitní městečko v Třešti.
V rámci letošního ročníku konference Fórum 2000, která měla motto „Svět, ve kterém chceme žít“, se uskutečnila v polovině října panelová diskuze o suburbanizaci a vzniku tzv. sídelní kaše. Nekontrolované rozšiřování velkých i menších sídel průmyslovou, obchodní i obytnou zástavbou totiž významně mění naši krajinu už od devadesátých let.
 

Co jsme si to navařili

„Sídelní kaše je něco mezi volnou krajinou a městem, má různé podoby a do značné místy je ovlivněna i lokálně. Určitě je velký rozdíl mezi suburbanizací v České republice a Sao Paulu nebo New Yorku,“ řekl na úvod Martin Stránský, předseda správní rady Centra Evropské sítě pro implementaci Evropské úmluvy o krajině v ČR. „Česká republika je kvůli své velikosti na tento typ zásahů daleko citlivější.“

Podle Stránského se dnes menší obce nedokážou developerskému tlaku bránit. „Dokonce znám případy, kdy jsou porušovány zákony o obcích – vznikají komanditní společnosti, jejímž členem je obec, čímž ale obec ztrácí právo na rozhodování o svém území,“ řekl. Co se týká nové obytné zástavy, podle Stránského často vznikají pouhé noclehárny, jelikož v místě chybí jakákoli infrastruktura. V této souvislosti zmínil rozvoj předměstí ve třicátých letech, kdy vstupní podmínky nařizovaly vznik doprovodné infrastruktury, třeba i duchovní, kdy byl developer nucen postavit kostel.

„Krajina se nám mění, zástavba, která má zvláštní prostorovou a funkční strukturu, se nám šíří do krajiny a nevíme si s ní moc rady,“ shrnula problémy se suburbanizací Alena Salašová, krajinná architektka a prorektorka Mendelovy university v Brně. Podle jejích slov přináší suburbanizace problémy z hlediska ekologie krajiny, sociální sféry i ekonomiky. Kromě jiného zástavba mění regionální klima, způsobuje sociální izolaci a ekonomika se musí potýkat s problémem malé hustoty osídlení. „Zejména ale přicházíme o půdu coby přírodní zdroj a přicházíme o prostor,“ doplnila Salašová.

„Příčiny vycházejí určitě ze změny společnosti, mají své sociální, ekonomické i politické pozadí. Jsme společnost orientovaná na peníze, preferujeme individuální zájmy před veřejnými, máme velké nároky na bydlení a příliš romantickou představu o útěku z města,“ vyjmenovávala důvody současného stavu Salašová. „V ekonomice preferujeme rychlý zisk před trvalou udržitelností a v politice se stále dbá především na podporu podnikání.“

Krajina jako lidské právo

V politice se stále dbá především na podporu podnikání. Na snímku průmyslová zóna Jih ve Slaném.
V politice se stále dbá především na podporu podnikání. Na snímku průmyslová zóna Jih ve Slaném.
Alena Salašová se dále věnovala problematice z pohledu krajinného rázu. Suburbanizace totiž přestává být jevem pouze velkých měst. Živelně se staví i u menších obcí, kde mají nově vybudované zóny často rozlohu srovnatelnou s dřívějším územím celé obce, a děje se tak i v chráněných krajinných oblastech. Salašová v této souvislosti uvedla příklady z CHKO Beskyd. „Pokud hovoříme se Správou CHKO, říkají, že se to vůbec nedá zbrzdit, protože starostové obcí chtějí mít rozšířené rezidenční zóny a průmyslovou zónu.“ Během diskuze poté zmínila rozdíl v přístupu ke krajinné suburbanizace v Bílých Karpatech, kde lidé neztratili vztah ke krajině.

„V České republice není rozšířen jeden fakt. Přijetím Evropské úmluvy o krajině byla rozšířena základní lidská práva, která ČR přijala, o rozměr krajiny. Stejně tak jako máme právo na svobodu a spravedlivý soud, máme právo i na neporušenou krajinu,“ uvedl Martin Stránský. Na to v diskuzi reagoval Jiří Markl, zástupce Ministerstva pro místní rozvoj: „Máme právo na krajinu, ale máme právo i na bydlení a podnikání. Je důležité hledat vzájemnou rovnováhu.“

Jak z kaše ven

Podle Martina Stránského je snaha o nápravu i otázka výchovy. „Nejmladší generace už vlastně v krajině nežije, ale chodí do ní jen na výlety,“ poukázal Stránský na nutnost zvýšení ekologického povědomí.

Alena Salašová upozornila na velkou sílu územního plánování a nezbytnost spolupráce politiků a odborníků napříč rezorty. Za důležitou považuje i diskuzi s veřejností, jako dobrý příklad uvedla fungování Urban centra v Brně. Mělo by podle ní dojít k monitoringu a sbírání exaktních dat a důsledného dodržování jednou již rozhodnutého. „Nový stavební zákon udělal hodně práce, ale jsme v půli cesty,“ řekla na závěr Salašová.

Zároveň zmínila potřebu krajinného plánu, který by územní plánování vhodně doplňoval a pomohl chránit krajinné dominanty a regionální specifika. „Krajina je součástí naší kulturní identity,“ připomněla.

V následující diskuzi promluvil i architekt o strachu lidí z jiných typů bydlení: „Lidé stále žijí v domnění, že mají na výběr jen mezi panelákovým sídlištěm nebo solitérním domem.“ Zkušenosti z Nizozemí, které se s podobným stavebním boomem potýkalo po druhé světové válce, v diskuzi krátce představil Josef Fanta. Podle něj se na západě plánuje víc než kdykoli dříve v České republice. Měli bychom se prý zbavit historicky získaného strachu z krajinného plánování. Kritizoval také současnou absenci vědeckého pracoviště pro výzkum ekologie krajiny.

Do diskuze se zapojil i Martin Ouředníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a člen řešitelského týmu Suburbanizace.cz. S odkazem na provedené studie upozornil na mnohé mýty a mediální klišé, které o životě v satelitních městečkách často zaznívají a nevyhnuly se ani probíhajícímu panelu, například zmiňovaná izolovanost některých sociálních skupin (matky s dětmi) nebo vliv na nárůst obezity. Ve svém příspěvku dále vyzdvihl především roli obecních zastupitelů a projektantů, kteří mají v konečné podobě územního plánu hlavní slovo, a nutnost dodržování zákonů.


reklama

Další informace |

Webové stránky konference Fórum 2000

Informační portál suburbanizace.cz Přírodovědecké fakulty UK

Hledáte nové bydlení? Můžete zkusit porovnání hypoték serveru SFinance.cz

Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist