Města trápí přebujelá doprava. Změnit to má iniciativa Město s dobrou adresou

Trend automobilizace české společnosti je v posledních letech jasný. V podstatě každý druhý občan má automobil. „Mnohdy je to proto, že nemá k dispozici jinou variantu dopravy anebo s ní není spokojený,“ říká Jiří Jedlička z Centra dopravního výzkumu. Automobilová doprava je jednou z velkých sil, která formují naše města a ovlivňují kvalitu našich životů. Na včerejší tiskové konferenci se na tom shodli zástupci ministerstva dopravy, životního prostředí, zástupci Svazu měst a obcí a dalších institucí shodli na tom, že to tak být nemá. A vyhlásili vznik platformy Město s dobrou adresou, v jejímž rámci se mají sdílet zkušenosti a know how.

Na tiskové konferenci od různých mluvčích zaznívaly věty jako chceme najít chytrá řešení městské mobility. Doprava nemá být primárním formovacím prvkem města, má se přizpůsobit městu a potřebám lidí, kteří v něm žijí. Doprava je služba. Parkovací místo není nárok, ale starost majitele auta. Města jsou místem k životu, ne k parkování aut. Mezi mluvčími však nebyl žádný cykloaktivista z Auto*Matu, ale náměstci ministrů dopravy a životního prostředí, ředitel výzkumného ústavu, starosta malého města, předseda Svazu měst a obcí, předseda České parkovací asociace.

„Máme snahu zabránit tomu, aby se naše města dostala do stavu některých západních měst, kde se doprava stala neudržitelnou,“ říká Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. Problémem u nás i v zahraničí totiž je, že se po léta investuje a rozvíjí doprava automobilová a ostatní druhy dopravy se opomíjejí. Je to dluh, který narůstá a dříve nebo později město postihne tím, že se v něm pro samá auta a jejich provoz špatně žije. Frič dále dodává, že informací a dat k dopravě je dostatek, chybí jen realizace projektů a opatření, které by městskou dopravu měnili na více udržitelnou.

Leckterá česká města si to už dávno uvědomila a vydala se cestou podpory i jiných způsobů dopravy. Dvanáctitisícový Uničov na Hané má skvělé podmínky pro cyklodopravu – krátké vzdálenosti v rovinatém terénu. Dnes má Uničov 20 km cycklostezek a jeden z největších podílů nemotorové dopravy u nás, říká starosta Uničova Dalibor Horák.

Překážkou lepšího rozvoje udržitelné dopravy jsou podle něho zákony a různé vyhlášky a normy. Ty jsou typicky připravované pro potřeby velkých měst, ale ne vždy se hodí po potřeby malých měst a obcí. A podle Horáka to platí i pro možnosti financování. A pak velký problém vidí v komunikaci – jak mezi různými úřady, tak mezi sousedními městy a obcemi.

Jako příklad může posloužit Litovel. Skoro každý zde používá kolo. Při rekonstrukci jedné frekventované křižovatky ale krajský úřad na cyklisty v projektové dokumentaci zapomněl. Přitom stačilo, aby se kraj víc zajímal o potřeby města.

I to má být jedním z cílů včera vyhlášené iniciativy Město s dobrou adresou. Nemá jít o nějaký žebříček měst, ale sdílení know how, inspiraci a sdružování měst, která se k myšlence Města s dobrou adresou přihlásí. Garantem iniciativy je Centrum pro dopravu a výzkum.

---

reklama

---