Ministerstvo chce do roku 2035 zvýšit plochu pěstované zeleniny i soběstačnost
28.8.2026 18:57
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Pěstování zeleniny neplní pouze produkční funkci. Má významnou roli při udržování života na venkově, vytváření pracovních míst, ochraně krajiny, posilování regionálních ekonomik i zajišťování dostupnosti kvalitních domácích potravin," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Podle účastníků kulatého stolu je důležité posilovat postavení pěstitelů na trhu a zajistit spravedlivější podmínky v celém dodavatelském řetězci. Součástí je i propagace české zeleniny a využití lokální zeleniny ve veřejném stravování, sdělilo ministerstvo.
K navýšení osevních ploch by podle ministerstva měly přispět i moderní technologie, které zároveň pomohou řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly a umožní efektivnější hospodaření. Strategie počítá s rozvojem moderních krytých pěstebních ploch využívajících umělou inteligenci, biologické ochrany rostlin a pokročilých monitorovacích systémů, které umožní celoroční produkci kvalitní zeleniny.
Celková výměra moderních krytých ploch pro produkci zeleniny podle situační zprávy ministerstva činí 62,3 hektaru. V roce 2025 nebyly dostavěny žádné nové moderní kryté plochy pro produkci zeleniny a nebyly ani navýšeny skladovací kapacity, uvádí zpráva.
Součástí strategie je i podpora pojištění, které udrží cenovou dostupnost pojistných produktů pro zelinářský sektor a sníží rizika pěstování.
Soběstačnost v pěstování zeleniny se loni pohybovala kolem 32 procent. Nejpěstovanější zeleninou je v ČR cibule, zelináři ji pěstují na 2088 hektarech. Hrách zahradní pěstují na 1278 hektarech.
Spotřeba zeleniny v posledních letech roste, podle údajů ČSÚ spotřeboval v roce 2024 každý obyvatel ČR 91,6 kilogramu zeleniny, tedy o 4,4 kilogramu více než v roce předchozím.
Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v ČR v roce 2025 mírně klesl a činí 395. Tržby za produkci tržní zeleniny předloni oproti předchozímu roku vzrostly o 8,4 procenta na hodnotu 3,45 miliardy Kč, uvádí situační zpráva. Produkce tržní zeleniny se v roce 2024 meziročně snížila o 6,3 procenta a dosáhla objemu 212.300 tun.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Pět investičních skupin založilo novou zemědělskou alianci Orbis Terra
Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní
Čirok by měli do osevního postupu přidat všichni zemědělci, míní odborníkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
JP
Jaroslav Pokorný
28.8.2026 23:53Celková výměra moderních krytých ploch pro produkci zeleniny podle situační zprávy ministerstva činí 62,3 hektaru. V roce 2025 nebyly dostavěny žádné nové moderní kryté plochy pro produkci zeleniny a nebyly ani navýšeny skladovací kapacity, uvádí zpráva. ........................
Taková strategie vyžaduje hodně energie a ta hrubě zdražila.
Odpovědět
Taková strategie vyžaduje hodně energie a ta hrubě zdražila.
ss
smějící se bestie
29.8.2026 10:20No tak soběstačnost v základních potravinách, by měla být samozřejmost jak pro zemědělce, tak pro stát, že !
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 10:41 Reaguje na smějící se bestieProč? Například se nedaří všemu všude stejně. Někde je výhodnější, levnější a šetrnější pěstovat to, jinde zase ono. Za stejné peníze vyroste dvakrát tolik. Pěstovat něco draze a složitě jen proto, abych byl soběstačný, když si to můžu levněji kupovat od souseda, kterému to roste samo, mi přijde minimálně zvláštní.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 10:59 Reaguje na PetrZákladním potravinám se v zemích Koruny české/ČR, dařilo celkem slušně do doby, než do toho začala kecet EU/ti v Bruseli !
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 11:13 Reaguje na smějící se bestieTím jste nijak neodpověděl na otázku proč?
Tak zkusíme opak. Naše produkce pšenice je dvojnásobně vyšší než naše spotřeba. Není tedy zase toto zbytečné?
Odpovědět
Tak zkusíme opak. Naše produkce pšenice je dvojnásobně vyšší než naše spotřeba. Není tedy zase toto zbytečné?
SV
Slavomil Vinkler
29.8.2026 11:20 Reaguje na PetrNo protože vozit neobyčejně laciné potraviny po zeměkouli je neobyčejně ekologické a bezpečné při širší neúrodě.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerTakže bychom měli snížit produkci pšenice na polovinu?
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
29.8.2026 11:44 Reaguje na Slavomil VinklerK obědu rýži s tuňákem, po obědě čaj s citronem, nebo dobrou kávu.
Vše domácí produkce.
Odpovědět
Vše domácí produkce.
ss
smějící se bestie
29.8.2026 12:41 Reaguje na PetrTak pšenice, je zřejmě jediná -
v ostatních základních potravinách, silně zaostáváme.
Odpovědět
v ostatních základních potravinách, silně zaostáváme.
Pe
Petr
29.8.2026 12:47 Reaguje na smějící se bestieNo a co tedy s tou pšenicí? Snížit na polovinu?
A znovu, proč musíme být soběstační, když to někde jinde jde lépe, jak vidíte na té pšenici?
Odpovědět
A znovu, proč musíme být soběstační, když to někde jinde jde lépe, jak vidíte na té pšenici?
Pe
Petr
29.8.2026 12:50 Reaguje na PetrNám jde pšenice, ale nejde nám rýže. No tak se to zobchoduje. A co má být? Mnoho dalšího tu roste špatně, nebo vůbec, a to roste zase jinde. Soběstačnost je nesmysl a plýtvání na něco, co můžeme mít od souseda bez práce za polovic.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 12:52 Reaguje na PetrA úplně stejně to platí i s výrobou čehokoliv jiného. Vyrábět všechno všude je nesmysl a nedělá to nikdo.
Budoucnost světa je ve spolupráci a šetrnosti (nebo jak se dnes moderně říká v udržitelnosti), ne v konkurenci a nadvýrobě.
Odpovědět
Budoucnost světa je ve spolupráci a šetrnosti (nebo jak se dnes moderně říká v udržitelnosti), ne v konkurenci a nadvýrobě.
pp
pavel peregrin
29.8.2026 20:31 Reaguje na PetrVy si nevidíte ani na špičku nosu! Stačí, aby se někde něco ve světě posr... -stačí zablokovaný Hormuz a co se děje s ropou? A tohle přesně může nastat se zemědělskými komoditami. V základních komoditách každá normální země by měla být soběstačná a dovážet pouze to, co nelze vypěstovat.
Chápu, že obchodníci spláčou nad výdělkem-ale to je holt život.
Budoucnost světa je v tom, že se navrátí normální uvažování a nikoliv zpovykanost!
Odpovědět
Chápu, že obchodníci spláčou nad výdělkem-ale to je holt život.
Budoucnost světa je v tom, že se navrátí normální uvažování a nikoliv zpovykanost!
Pe
Petr
29.8.2026 20:42 Reaguje na pavel peregrinKaždá normální země? Je mnoho zemí, kde základní komodity nejde pěstovat buď vůbec, nebo nepříliš úspěšně. Ti mají dělat co? Nebo nejsou normální? A ti zase mají jiné komodity. Třeba mořské ryby. A naopak mnoho zemí s jednoduchou a levnou nadprodukcí něčeho (pšenice u nás, rýže v Asii a podobně) a nedostatkem jiných věcí (nemáme pomeranče, kávu, rýži, ryby, a stovky dalších věcí).
A po..re se něco jen právě kvůli vaší neochotě spolupracovat, a doplatí na to všichni, i ti neochotní spolupracovat. Takže trvám na tom, že budoucnost je ve spolupráci, ne v nějakém bláznivém předhánění se a konkurenci, které jste asi myslel tím "normálním uvažováním". Normálním pro lidi jako vy, znající jen peníze. Ale toto budoucnost opravdu není.
Odpovědět
A po..re se něco jen právě kvůli vaší neochotě spolupracovat, a doplatí na to všichni, i ti neochotní spolupracovat. Takže trvám na tom, že budoucnost je ve spolupráci, ne v nějakém bláznivém předhánění se a konkurenci, které jste asi myslel tím "normálním uvažováním". Normálním pro lidi jako vy, znající jen peníze. Ale toto budoucnost opravdu není.
pp
pavel peregrin
30.8.2026 12:41 Reaguje na PetrMelete nesmysly jako ostatně vždycky-nikdo nechce, aby se tady pěstovaly plodiny, které tady nejdou-to je vám snad jasné. Ale to, co si tady umíme vyrobit, se nemusí dovážet-a to by vám mělo být jasné taky.
A jen tak na okraj- ta pole musí někdo obdělávat a i ta podle vaší představy zatravněná musí někdo udržovat.
A to všechno stojí peníze a ty musí někdo vygenerovat, ale určitě ne tím, že si je bude tisknout.
Vy si ve svém naivním mozečku představujete všechno jak Hurvínek válku a já vám to snad ani nemohu zazlívat, protože vy jste se v životě nemusel starat o to, aby lidé měli na mzdy, nemusel jste se starat o firmu.
Odpovědět
A jen tak na okraj- ta pole musí někdo obdělávat a i ta podle vaší představy zatravněná musí někdo udržovat.
A to všechno stojí peníze a ty musí někdo vygenerovat, ale určitě ne tím, že si je bude tisknout.
Vy si ve svém naivním mozečku představujete všechno jak Hurvínek válku a já vám to snad ani nemohu zazlívat, protože vy jste se v životě nemusel starat o to, aby lidé měli na mzdy, nemusel jste se starat o firmu.
Pe
Petr
29.8.2026 20:46 Reaguje na pavel peregrinAle samozřejmě chápu, že vy jako zemědělec si budete trvat na tom, co vás živí, a že nijak nestojíte o dovoz toho samého od souseda za polovinu. Musíte si zvyknout, to je holt život.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.8.2026 12:33 Reaguje na PetrAle kdepak, kdyby lidé jako vy měli rozhodovat o ekonomice státu, dopracovali bychom to brzy do krachu. vy nemáte o praktickém životě ani šajn a jen si tady drmolíte ty svoje teoretické nesmysly.
Schválně- že se živíte jako státní zaměstnanec? Uhodl jsem?
Odpovědět
Schválně- že se živíte jako státní zaměstnanec? Uhodl jsem?
sv
s v
30.8.2026 10:43 Reaguje na pavel peregrinProzatím spláče nad výdělkem leda burešem již tak zkoušený státní rozpočet, a to od toho jak se pro změnu bude dotovat zelenina, peregrinku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.8.2026 12:31 Reaguje na s vTen tvůj Bureš bude mít plné ruce práce s tím, dát do cajku ekonomiku, rozvrácenou diletantem Fialou a jeho pohůnky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.8.2026 15:26 Reaguje na pavel peregrinAle pro tvůj klid ani jemu nevěřím- na rozdíl od toho zoufalce Fialy on moc dobře ví, kde mají čerti hnízdo a tak to vyjde nastejno.
Odpovědět
sv
s v
30.8.2026 17:07 Reaguje na pavel peregrinTos trefil peregrinku. Pan Premiér Fiala musel dát do cajku ekonomiku rozvrácenou tvým diletantem burešem a jeho podržtaškami.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.8.2026 18:08 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
30.8.2026 18:52 Reaguje na pavel peregrinTos to nýmandovi burešovi, který o ekonomice ví akorát to jak přesměrovat státní miliardy do své kapsy, nandal peregrinku. Jen mu ke tvé smůle šaháš výš než po kotníky, tedy círka do pasu, takže tam ivězíš.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.8.2026 19:33 Reaguje na pavel peregrin:D :D :D :D
to víš žejo a proto už teď rozvolňuje rozpočtová pravidla ....
:D D D
Odpovědět
to víš žejo a proto už teď rozvolňuje rozpočtová pravidla ....
:D D D
BM
Břetislav Machaček
29.8.2026 11:54Plány hezké, ale v globalizovaném světě těžko realizovatelné. Skleníky
bez vytápění mají omezenou dobu produkce a po skokovém zdražení energií
se plány mnoha pěstitelů zhroutily. Návratnost investice limituje co
pěstovat, aby netrvala příliš dlouho. No a pak tu je příroda, která může
změnit ty plány taky. Například letos predátoři v mém okolí nestíhali
redukovat hraboše, ti se přemnožili a sežrali cca 1/5 brambor. Co dál?
Spoléhat se, že je přes zimu zredukují na únosnou úroveň nelze a tak
je třeba zasáhnout. Mi to ale naštěstí nikdo nezakazuje jako zemědělcům
a pokud je na podzim a v zimě zredukuji, tak mohou být příští rok škody
daleko nižší. V boji se škůdci a chorobami musí mít zelináři a zemědělci
více volnosti, aby zasáhli včas a účinně a nikoliv až už je pozdě něčím
neúčinným.
Odpovědět
bez vytápění mají omezenou dobu produkce a po skokovém zdražení energií
se plány mnoha pěstitelů zhroutily. Návratnost investice limituje co
pěstovat, aby netrvala příliš dlouho. No a pak tu je příroda, která může
změnit ty plány taky. Například letos predátoři v mém okolí nestíhali
redukovat hraboše, ti se přemnožili a sežrali cca 1/5 brambor. Co dál?
Spoléhat se, že je přes zimu zredukují na únosnou úroveň nelze a tak
je třeba zasáhnout. Mi to ale naštěstí nikdo nezakazuje jako zemědělcům
a pokud je na podzim a v zimě zredukuji, tak mohou být příští rok škody
daleko nižší. V boji se škůdci a chorobami musí mít zelináři a zemědělci
více volnosti, aby zasáhli včas a účinně a nikoliv až už je pozdě něčím
neúčinným.
Jakub Graňák
29.8.2026 15:57Jo tak hrobaři tuzemského zelinářství a ovocnářství se jej nyní budou snažit postavit na nohy... to už tu jednou bylo když bolševik v rámci boje o zrno zlikvidoval pěstitele zeleniny a ovoce, aby je pak v 70. letech draho a pracně znovu vytvářel...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 12:50Já jsem tedy laik a zapřísáhlý nezemědělec, ale nějak jooo tlačit obodr, který v našich podmínkách má značné nároky jak na energie, tak na lidskou práci fakt moc fungovat nebude a a nemůže. Práci začínáme mít v porovnání s řadou jiných zemí už celkem drahou (a i tak to nikdo moc nechce dělat), energie máme rovněž kua drahé. Takže buď ta produkce nebude z pohledu ceny konkurenceschopná, nebo ji bude muset stát nějakými formami kua dotovat.
V prvém případě se to neprodá a producenti to zabalí, v druhém se z toho v Letenské s prominutím poserou.
Odpovědět
V prvém případě se to neprodá a producenti to zabalí, v druhém se z toho v Letenské s prominutím poserou.
