Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit hlukové limity, lidé protestují
Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem dopravy předložilo návrh, kterým by se změnily maximální přípustné hlukové limity pro den a noc o 5 dB. Ministerstvo krok zdůvodňuje tím, že současné limity neumožňují ani při použití všech technicky a ekonomicky dostupných opatření výstavbu důležitých komunikací. „Hygienické limity hluku uvnitř chráněného prostoru (např. v obytných objektech) zůstanou nezměněny a tím zůstávají obyvatelé chráněni před rušením spánku hlukem,“ uklidňuje tiskový mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Ministerstvo tvrdí, že změna vychází z doporučených hodnot WHO (Světové zdravotnické organizace), obdobné legislativy států EU, z hodnocení zdravotních rizik expozice hluku z dopravy a výsledků strategického hlukového mapování.
Pět decibelů? Třikrát více kamionů!
Návrh ministerstva vyvolal u veřejnosti silnou reakci a již na konci loňského roku byla svolána malá demonstrace. Včera se odpůrci před budovou ministerstva sešli opět. „Zvýšení hlukových limitů je tak dramatické, že se prakticky rovná jejich úplnému zrušení,“ varuje iniciátor dnešní demonstrace a mluvčí Iniciativy proti zvyšování hlukových limitů Miroslav Grund. Finanční efekt pro stát bude podle něho zanedbatelný, neboť postavení protihlukových stěn představuje asi 0,5 až 1 % celkových nákladů na dálniční stavbu. Ale škody na zdraví obyvatelstva budou prý nevyčíslitelné. „Je třeba si uvědomit, že decibel je logaritmická jednota, tj. zvýšením hladiny akustického tlaku o 5 dB dojde ke ztrojnásobení původní hodnoty,“ tvrdí Miroslav Grund.
„Je zcela absurdní, že navýšení hlukových limitů iniciuje úřad, který má v popisu práce ochranu lidského zdraví. Ministerstvo zdravotnictví se o to pokoušelo již v době úřednické vlády, pro značný odpor odborné i laické veřejnosti byl však daný návrh (mimochodem totožný s tím současným) stažen z projednávání,“ řekl k novele Michal Bernard z Advokátní kanceláře Vítězslava Dohnala. Bernard také uvedl, že Evropská unie vnímá otázku snižování hlukové zátěže jako jednu ze svých priorit v oblasti politiky ochrany zdraví a životního prostředí.
Hlavní město Praha proti hluku v minulých letech bojovalo. Jedním z příkladů je snížení povolené rychlosti na některých rychlostních a hlavních komunikacích, což zvedlo vlnu odporu motoristů. Vzniká tak konflikt mezi právem jezdit, který prosazují motoristé, a právem žít ve zdravém a klidném prostředí, na který poukazují postižení občané.
V reakci na plánované zvýšení hlukových limitů ve dne z 60 na 65dB a v noci z 50 na 55 až 60 dB vznikla petice. Její iniciátor Grund uvádí, že se lidé radují, protože tato změna díky úspoře za protihlukové bariéry umožní stavbu dalších dopravních obchvatů. Problémem podle Grunda je, že Ministerstvo zdravotnictví „jaksi opomnělo dodat, že toto všechno se bude dít na úkor drastického a permanentního poškozování zdraví značné části obyvatel žijících kolem již postavených či plánovaných úseků silnic, dálnic a letišť“. Limity jsou u nás podle Grunda stejné nebo mírnější než v EU a tvrzení MZ o harmonizaci našich norem s normami EU je tedy „podvod a účelová lež“.
"Je to lež, obrovská lež"
Grund proto vyzval občany k demonstraci s názvem Hodina hluku, která se odehrála včera od 16 hodin na Palackého náměstí před budovou Ministerstva zdravotnictví. „Chceme nastartovat celospolečenskou diskusi,“ říká Grund k cílům demonstrace a dodává: „Zatím je toto téma médii opomíjeno, ignorováno či přímo tabuizováno. Existuje v této záležitosti silná cenzura, což je pochopitelné vzhledem k finančnímu zájmu stavitelů silnic a dálnic.“ Průběh demonstrace mu dal bohužel zapravdu. „Věřím, že 99 % lidí v této republice neví o tom, co tato zločinecká organizace za mými zády organizuje,“ řekl na demonstraci na adresu MZ starosta obce Panenské Břežany Libor Holík, který tvrdě bojuje proti Letišti Vodochody.
Mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský na demonstraci uvedl: „Nepřipusťme, aby to byla auta či stroje, co bude slyšet. Ať se nestane, že v hluku silnic a dálnic zanikne náš hlas a naše práva. Ne motory, ale nás by mělo být slyšet.“ Grund přítomným oznámil, že je třeba bránit se demagogii ze strany MZ. „Oni se zaštiťují požadavkem, který prý přišel z EU. Je to lež, obrovská lež. Už teď jsou v okolních zemích hlukové limity přísnější, takže harmonizace s normami EU, o které mluví pan Sršeň, je lež. Podívejte se do jakékoliv dokumentace, jaké jsou normy v EU. Jak se někdo může opírat o tvrzení, která neexistují?,“ ptal se Grund a dodal, že nejnovější studie WHO říká, že doporučená hodnota limitu hluku v noci je 40 db a ne 60, jak se snaží občany přesvědčit hlavní hygienik Vít a MZ. Podle Markéty Višinkové z Ekologického právního servisu se může občanům podařit smést novelu ze stolu, stejně jako loni v březnu. Za tímto účelem nabízí petici, kterou lze podepsat zde.
EU dostane zprávu
Závěrem Grund uvedl, že se uskuteční další demonstrace. „Doufám, že do té doby nebude novela hlukové vyhlášky schválena,“ řekl Grund a předeslal, že pokud se tak stane, chystá se obrátit na Ústavní soud a orgány Evropské unie, které bude informovat o tom, „jakým způsobem jsou v České republice pošlapávány práva občanů“. Česká republika se údajně zavázala k trvalému snižování hlukové zátěže, což nyní chce porušit. „Evropská unie dostane o tomto zprávu a jsem si jistý, že v Evropské unii nebudou k těmto věcem lhostejní,“ řekl Grund.
„Pevně věřím, že Ministerstvo zdravotnictví nakonec pod tlakem odborné i laické veřejnosti tento návrh stáhne, případně že nebude schválen vládou jako takovou. Je to naprosto absurdní věc v době, kdy celoevropským trendem ochrany zdraví lidí a jejich životního prostředí je zpřísňování limitů různých škodlivin v prostředí,“ uvedl Bernard a dodal: „Odůvodňovat takový krok usnadněním dobudování kapacitních silničních staveb, tedy levněji, bez kvalitních protihlukových opatření, je v rozporu s právem lidí na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí. Navíc též v rozporu s Programovým prohlášením vlády.“
„Nadměrný hluk je škodlivina, na kterou se člověk nemůže adaptovat,“ říká lékař Zbyněk Mlčoch na svých webových stránkách a přibližuje, co vlastně počet decibelů znamená: středně hlučná ulice představuje hluk 60 – 70 decibelů, hlučná ulice již produkuje hluk o výši 80 decibelů. Na hlučné křižovatce je hluk ještě o 10 decibelů vyšší.
reklama
Bojovníci proti hluku tlačili na poslance. A ti přiznávali, že o tom nic moc nevědíOnline diskuse
asi na kole moc nejezdíte, že? - 29. 1. 2011 - Rostislav AdamPořád dokolečka dokola, pane Cifka. Uvědomil jste si vůbec, kolik prostoru potřebují cyklisti a kolik automobilisti? Automobilistům je na nejfrekventovanějších místech i silnice o 3 pruzích málo. Cyklisté na nejfrekventovanějších místech(Polorekreační cyklostezka podél Vltavy Podolí - Mánes, Stromovka atd.) stačí prostor o šíři 2 pruhů, a to přeháním, spíš méně. Nehledě na to, že cyklisti nepotřebují nutně asfaltky. Takže za co my, cyklisté máme platit? A proč Vám tolik vadí, že Vám chceme nějaký prostor ubrat. I tak jej budete mít víc než dost.Automobilismus škodí městu celkově, pokud je provozován masově. Vše se přizpůsobuje autům. Masové používání auta snižuje možnost používat veřejný prostor i jinak než dopravně. Nehledě na to, že v blízkosti automobilových komunikací se nedá dýchat(NOx, CO,...). A samozřejmě hodně aut způsobuje daleko větší hluk než když sem tam kolem projede tramvaj, či vlak. O rychlostních komunikacích typu Pražský okruh nemluvě. Tím jsem se dostal k hluku. Navrhované opatření by mohlo taky umožnit mezinárodní letiště Vodochody, či 2 paralelní dráhy na Ruzyni(jedna s tím, že letadla létají relativně mimo osídlení, druhá, o níž se nemluví, by musela vzniknout, aby to letiště zvládalo, když se obrátí vítr a nebude možno přistávat normálně, která by mířila přímo na Prahu a z druhé strany tuším na Kněževes), což způsobilo závažný problém lidem v blízkosti takových staveb. Mám čerstvou zkušenost s hlukem, kdy směrem nad nás startovala letadla co pět minut(neměřil jsem to, ale opravdu startovala každou chvíli). Naštěstí v těch místech na Ruzyni nebydlím, ale v hluku se pracuje extrémně špatně. A ani nejlepší okna nedokáží odizolovat vše. Speciálně pro Michala: To, že si někdo na něco dokáže zvyknout ještě neznamená, že by problém zmizel. Třeba na kyanovodík(HCN), či sirovodík(H2S) se taky dá zvyknout tak, že dané plyny necítíte, přesto jsou pro Vás toxické. V danou chvíli, kdy se vám to stane jsou nebezpečnější, než normálně. |
