Bojovníci proti hluku tlačili na poslance. A ti přiznávali, že o tom nic moc nevědí
Proč je podle MZ nutné zvýšit limity?
Hlavní hygienik ČR Michael Vít vysvětluje, že v roce 2000 došlo ke zpřísnění hlukových limitů, které byly platné od roku 1977. Hranice byla stanovena o pět decibelů níže, než u dřívější normy. Nově stanovené limity však nepřinesly kýžené snížení hlukové zátěže, protože je nebylo možné v mnoha případech dodržet. Pouze se prý vydávají výjimky pro provoz zdrojů hluku, který překračuje hygienické limity. „V návrhu se tedy vracíme k hodnotám, které u nás platily od roku 1977 do roku 2000,“ uvedl Vít.
Zvýšení limitů zase zpátky o pět decibelů nyní navrhuje Ministerstvo zdravotnictví (MZ), které k novele vládního nařízení souhlas poslanců nepotřebuje. Důvod novelizace? Podle ministerstva je v podstatě nemožné současné limity dodržovat, je třeba přijímat řadu výjimek a navíc se tím údajně prodražují stavební projekty.
Čtvrt milionu lidí trpí hlukem
S tím ovšem řada občanských iniciativ nesouhlasí. Markéta Višinková z Ekologického právního servisu řekla, že minimálně 300 000 lidí v ČR trpí hlukem a obtěžující hluk přináší mnoho potíží a rizik jako je stres, vyšší krevní tlak, problémy s učením u dětí, obtížnější komunikace apod. „Zvýšení o 5 dB znamená trojnásobný nárůst dopravy, zvýšení o 10 dB desetinásobný. Místo deseti náklaďáku vám jich pod okny projede 100,“ řekla Višinková poslancům a pokračovala: „Já bych na vás chtěla apelovat jménem 2000 lidí, kteří podepsali různé petice apelující na snížení hlukové zátěže, 800 lidí, kteří podepsali výzvu politikům proti zvyšování limitů a jménem desítek obcí, které jsou zatěžovány hlukem, abyste učinili veškeré možné kroky proti přijetí tohoto nařízení vládou.“
Šetřete, ale nepoškozujte nám zdraví!
Jiří Maštera, dlouhodobě se zabývající hlukovou tématikou, tvrdí, že novela je v rozporu se směrnicemi EU. Miroslav Grund, mluvčí Iniciativy proti zvyšování hlukových limitů k tomu pro Ekolist dodává: „EU jednotlivé členské státy vyzvala k trvalému snižování hlukové zátěže, nemůže ale diktovat jednotlivým členským státům, jak mají provést konkrétní nastavení hlukových limitů pro ochranu obyvatel před hlukem ze silničního nebo leteckého provozu.“ Zatímco Mezinárodní zdravotnické organizace WHO doporučuje limit pro noční hluk na úrovni maximálně 40 dB, MZ navrhuje o 15 až 20 dB více. „Harmonizace s normami v EU? Nenašel jsem v legislativě jediný podklad, který by toto posvěcoval,“ řekl Grund na jednání a dodal: „Hlavním důvodem je úspora nákladů. Uspořme náklady, ale tak, abychom nezabíjeli lidi. Tímto dojde k drastickému poškozování zdraví obyvatelstva s následkem smrti.“
Podle Grunda MZ argumentuje úsporou 30 – 40 % z celkových cen dopravní infrastruktury. „Mé informace zní, že v celkových nákladech na stavbu se tyto náklady pohybují v řádech procent, jsou to jedno nebo dvě procenta,“ říká Grund a přirovnal snahu šetřit na protihlukových opatřeních s používáním jedné univerzální omyvatelné injekční jehly v nemocnici nebo se zrušením emisních limitů výfukových plynů u aut. Starosta Panenských Břežan Libor Holík dodal, že se už tři roky snaží zastavit stavbu letiště Vodochody. „To nás neohrozí na životech, to nás zabije,“ řekl k plánovanému projektu.
Na Grundova slova reagoval poslanec Šnajdr. „Žijeme ve vyspělé zemi. Pokud se bavíme odborně, věty o umírajících tisících lidí, terorizování a korupci při odborné problematice jako je hluk jsou nemístné a nepatří do této problematiky,“ zdůraznil Šnajdr. Systémové řešení je podle něj spojeno s vypracováním hlukových map. O této reakci hovoří Grund jako o „jedovaté poznámce“. Podle Grunda Šnajdr sám veřejně přiznal, že se v hlukové problematice neorientuje a proto ani nemohl vést „odbornou debatu“.
Poslanci ignorují problémy občanů
Miroslavu Grundovi se také nelíbí, že se poslanci – přestože měli dostatek podkladů – předem neseznámili s tématem. „Ve výsledku nebylo o čem s poslanci diskutovat, jelikož poslanci byli obecně nepřipraveni,“ řekl Grund a dodává: „Poslanci tedy opět prokázali svou nekompetentnost a hlavně nechuť zabývat se jakýmikoliv podněty od občanů.“ Přesto je Grund rád, že si poslanci konečně všimli tohoto problému.
Projednávání novely o hlukových limitech by mělo být zařazeno na program jednání vlády v druhém čtvrtletí letošního roku. „Z ministerstva zdravotnictví máme informace, že se ještě vypořádávají připomínky a předložení lze očekávat někdy v průběhu 2. čtvrtletí roku 2011,“ informoval Ekolist zástupce mluvčího vlády Jakub Stadler.
„Konečné rozhodnutí o přijetí nařízení je politické a je v kompetenci vlády,“ říká hlavní hygienik ČR Michael Vít. Jak se vláda zachová není jisté, nicméně Grund, který již uspořádal několik demonstrací proti hluku slibuje: „Situaci budeme monitorovat a jsme samozřejmě opět připraveni vyjít do ulic.“ Navíc již dříve uvedl, že pokud bude novela schválena, chystá se obrátit na Ústavní soud a orgány Evropské unie, které chce informovat o „pošlapávání základních práv občanů“ v České republice.
reklama