Ministerstvo zemědělství chce, aby pole s jednou plodinou byla maximálně 30hektarová
Souvislá plocha jedné plodiny na poli bude moci být od roku 2021 maximálně na 30 hektarech, plánuje ministerstvo zemědělství (MZe). / Ilustrační foto
Souvislá plocha jedné plodiny na poli bude moci být od roku 2021 maximálně na 30 hektarech, plánuje ministerstvo zemědělství (MZe). Ministerstvo chce změnu prosadit ve vládním nařízení, které by mohl kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) schválit do konce letošního roku. Úřad to včera oznámil v tiskové zprávě. Od příštího roku bude zmínění omezení platit už na polích ohrožených erozí. Pokud ho zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace
"Záměrem je zlepšovat stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
V případě, že by pozemky byly větší, bude nutné je oddělit ochranným pásem, který bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší 30 hektarů. Opatření se dotkne podle úřadu zhruba 3000 zemědělců, kteří hospodaří na zhruba milionu hektarů půdy.
Vláda loni na konci roku odsouhlasila, že standardy hospodaření na zemědělské půdě se zpřísní od roku 2020, odkdy začne platit i omezení na polích ohrožených erozí. Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo lidí, kteří na nich hospodaří. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, činí 133 hektarů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Ministerstvo zemědělství nezklamalo, sbírka lidí, kteří v životě na poli nebyli. Pokud má pole 32 ha, tak jen kvůli tomu se tedy bude nesmyslně dělit na dvě 16 ha? Nebo se oseje 30 ha a zbylé dva ha něčím jiným? Chápu opatření na svazích, ale takto plýtvat půdou v rovině, dát dělicí pruh trávy 22 m, co si asi tak myslí, že to čemu pomůže? Vůbec ničemu, jen vzniknou dvě souvratě navíc, kde se půda o to více utuží. Žádná voda do půdy nepřibude, na to můžou vzít jed.
Odpovědět
Měl by jezdit po vrstevnici (jakože tak někde nečiní) a otáčet tak jako normálně. Žádné nové úvratě tedy nepřibudou, jen tolik důležité zasakovací meze, které slouží současně jako (ekologické) ostrůvky života v moři schemizovaných monokultur. Těmi vašimi milovanými a nepostradatelnými jedy jste ho totiž z krajiny eradikovali.
Odpovědět
Pane Zvářale, větší pitomost s prominutím jste napsat nemohl. Jak nepřibudou souvratě??? Když jedno pole rozdělím na dvě, tak snad logicky mám o dvě souvratě víc, nebo co si představujete pod pojmem souvrať??
Odpovědět
Na obdélníku máte 4 strany: a1, a2, b1, b2. Jezdíte podél strany a1, tj, k b1 a b2 opakovaně, až dokončíte orbu u strany a2. Souvratě (úvratě) jsou na stranách b1 a b2, tedy dvě. Pokud v tom obdélníku vedete rovnoběžku (mez) se směrem původní orby, počet úvratí zůstane zachován, ale získáte dvě menší pole, s úvratěmi na stejných stranách.
Odpovědět
To ale vůbec nemáte pravdu, takto se pole neobdělává a něco podobného byste vůbec neměl napsat- víte o tom, že pole se obdělává na koso? V každém případě tedy máte dvě souvratě navíc, nakreslete si to.
Odpovědět
Pan Peregrin, myslim, ze keby urcili 100 ha, tak by ste namietal co s pozemkom, ktory ma 101 ha. To nie je plytvanie podou, to je zaciatok napravy .
Odpovědět
Sto hektarové pole už může být přes čáru, ale znova opakuji, v rovině je to bohapusté plýtvání ornou půdou.
Odpovědět
I těch 16 ha je docela velká plocha, jen pro představu čtverec o straně 400 m. A pokud na to 32 ha pole rozdělíte na 2 části, tak ani nemusíte zakládat ochranný pás. Tak o jakém plýtvání je potom řeč.
Koncepční řešení by bylo určit pro každý půdní blok maximální délku nepřerušeného svahu (na svažitých pozemcích), nebo maximální délku vystavenou působení větru a podle toho se řídit. Půdní bloky dle výše uvedených kritérií by měly být rozděleny prvkem přerušujícím vodní erozi (na svahu) nebo větrnou erozi, tj. protierozní mezí, větrolamem nebo aspoň alejí kolem polní cesty.
Odpovědět
Taková pozitivní zpráva a ticho po pěšině? Je třeba panu ministrovi poděkovat, že Mze přichází s nápravou zdevastovné krajiny. Tisíce kilometrů mezí se jistě projeví jak na zmenšení eroze, zlepšení vodního režimu, ale především na zvýšení biodiverzity. Přibude Zajíců, Bažantů, Koroptví, Skřivanů, Strnadů, Syslů a Křečků aj. Potažmo i kultovních predátorů. Na tu počest by mohl začít vycházet časopis Příroda a život (nápodoba známějšího feministického-)
Odpovědět
Mze by se mohlo rovnou rozpustit a ani vrána po těch lidech nezakráká, tak jsou potřební.
Odpovědět
Souhlasím s Vámi,p. Peregrýn! Zastánci nesmyslnèho dělení opravdu zemědělci nejsou-takto by nemohli psát. Na názor má sice každý právo,ale ne za každou cenu psát takové bludy!
Odpovědět
Je to dovod na oslavu. Otvaram sampanske. Konečne. 30 ha je sice dost vela, ale niekde zacat treba. Ideal by bol 10 ha. Verim, ze to pride aj na Slovensko. Je to deprimujuce vidiet tie obrovske lany monokultur
Odpovědět
MZe ČR přikročilo k regulaci půdních bloků ve veřejném zájmu. MŽP navrhovalo max. výměru 20ha . Tomanovi,zastánci rigidního velko-agrárního sektoru se ještě teď chvěje ruka z toho, že se musel podvolit a uhrál to na 30ha.
Reakce pana Peregrina chápu , snižují se mu zisky, ale i on by si měl uvědomit, že nežijeme ve vzduchoprázdnu a musí se přihlédnout k potřebám společnosti.
Snad je to jen začátek k obnově naší krajiny a nikoli propagandistická vlaštovka. Prioritou musí být mimoprodukční funkce krajiny a nikoli zájmy pozemkových baronů.
Odpovědět
Faktem je, že naše velké lány byly schopny zajistit dostatek potravin pro celou populaci státu, což byl dost kontrast proti sousednímu Polsku (viděl jsem ten rozdíl z letadla), kde malá pole nakonec vedla k totálnímu propadu výroby potravin až po vtipy o "polských čichačích, fetujících v našich uzenářstvích" apod. v 70. a 80. letech.
Odpovědět
Nepamatuji si, co bylo v 70. a 80. letech, ale teď se na našich obřích lánech pěstuje ve velkém řepka na bionaftu a erozí extrémně ohrožená kukuřice, která z velké části končí v bioplynkách. A v našich supermarketech máme potraviny z Polska.
Odpovědět
A z dopuštění koho jsme to tak dopracovali? Zemědělci na tom nemají podíl, je třeba poděkovat diletantským vládám, ty lidi z ministerstev a ministry zemědělství měli hnát svinským krokem, dokud byl čas.
Odpovědět
Rozdělení polí je jenom velká fraška, nic jiného a potřebe společnosti to nijak nepřispěje.
Odpovědět
|
|