Nechci, aby Německo dováželo levnou jadernou energii od sousedů, říká německý ministr
Na tom, že Německo přestane používat energii z uhlí, které se na jeho současném energetickém mixu podílí asi třetinou, nejpozději do konce roku 2038, se v sobotu dohodla takzvaná uhelná komise. Navrhla také, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.
Do Německa vyváží uhlí a elektřinu i Česká republika. Podle webu atominfo.cz je tuzemská energetika čtvrtým největším čistým vývozcem elektrické energie v Evropské unii.
Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilních paliv loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO2) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.
reklama

Mariánské Lázně zahajují projekt energetických úspor, ušetří desítky milionů
Liberec začal se sdílením elektřiny, zatím jen mezi svými budovami
Havlíček: Regulovaná část ceny elektřiny klesne dva týdny po rozhodnutí vlády