Mít děti je zásadní environmentální rozhodnutí, říká americký statistik

Lidé, kteří chtějí vážně zmenšit své dopady na životní prostředí, se mohu se rozhodnout mít méně dětí. Alespoň to tvrdí americký statistik Paul Murtaugh z Oregonské státní univerzity (OSU).

Když má někdo dítě a toto dítě bude mít v budoucnu další potomky, dopad na životní prostředí může být mnohem větší, než jaký může během svého života vyprodukovat samotný jedinec, vysvětluje Murtaugh Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Podle jeho studie vycházejí v USA ekologické dopady rozhodnutí mít další dítě jako dvacetkrát závažnější, než když se lidé začnou chovat ekologicky šetrně a začnou například používat úsporná auta, třídit odpady nebo používat energeticky úsporné spotřebiče a osvětlení. Paul Murtaugh to říká v tiskové zprávě OSU, zveřejněné na konci července,

Výzkum také poukazuje na dramatické rozdíly mezi jednotlivými oblastmi světa. Průměrný dlouhodobý dopad na množství emisí skleníkových plynů na dítě narozené v USA je 160 krát vyšší, než kolik připadá na dítě narozené v Bangladéši. „V debatě o klimatických změnách máme tendenci zaměřovat se na uhlíkové emise jednotlivce během celého jeho života,“ říká v tiskové zprávě oregonské univerzity Paul Murtaugh. „To je samozřejmě důležité a je jasné, že tomu se věnovat musíme. Musíme se ale také vyrovnat s problémem, který nese narůstající populace a také celosvětový růst poptávky po zdrojích,“ říká Murtaugh.

V této debatě je podle Murtaugha věnováno málo prostoru důležité otázce rozhodnutí o rodičovství. Když má někdo dítě a toto dítě bude mít v budoucnu další potomky, dopad na životní prostředí může být mnohem větší, než jaký může během svého života vyprodukovat samotný jedinec, vysvětluje Murtaugh. V dnešních podmínkách v USA každé dítě přidá 9 441 tun oxidu uhličitého k uhlíkovému dědictví průměrného rodiče. To je podle Murtaugha 5,7 krát více, než kolik průměrná osoba za svůj život vyprodukuje. Vedle emisí skleníkových plynů jsou tyto výpočty také relevantní k dalším dopadům na životní prostředí. Například na spotřebu pitné vody, které prý začíná být již v současnosti nedostatek.

Navzdory tomu, že v některých rozvojových zemích žije vyšší počet obyvatel a také růst populace je rychlejší než v USA, jejich celkový dopad je menší. Je to dáno jednak menší spotřebou a také kratší délkou života. Dlouhodobý dopad dítěte narozeného v Číně je pětinový oproti americkému novorozenci, tvrdí studie. To se ale může změnit tím, jak v rozvojových zemích poroste jednak spotřeba, jednak populace. „V Číně a Indii právě dochází k významnému rozvoji průmyslu i produkce skleníkových plynů. A další země se mohou přidat, až se jim podaří dosáhnout vyššího životního standardu,“ říká Murtaugh.

Výzkumníci rozhodně říkají, že nechtějí obhajovat státní kontrolu porodnosti nebo zásahy do rozhodování lidí o rodičovství. Chtějí jen upozornit na environmentální důsledky lidské reprodukce. Podle Murtaugha má mnoho lidí obavy z exponenciálního růstu populace. „Budoucí růst odráží dnešní rozhodnutí lidí o tom, kolik budou mít dětí, stejně jako úroky z úroků ovlivňují stav bankovního účtu,“ říká Murtaugh.

---

reklama

---