Mít děti je zásadní environmentální rozhodnutí, říká americký statistik

Když má někdo dítě a toto dítě bude mít v budoucnu další potomky, dopad na životní prostředí může být mnohem větší, než jaký může během svého života vyprodukovat samotný jedinec, vysvětluje Murtaugh Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Podle jeho studie vycházejí v USA ekologické dopady rozhodnutí mít další dítě jako dvacetkrát závažnější, než když se lidé začnou chovat ekologicky šetrně a začnou například používat úsporná auta, třídit odpady nebo používat energeticky úsporné spotřebiče a osvětlení. Paul Murtaugh to říká v tiskové zprávě OSU, zveřejněné na konci července,

Výzkum také poukazuje na dramatické rozdíly mezi jednotlivými oblastmi světa. Průměrný dlouhodobý dopad na množství emisí skleníkových plynů na dítě narozené v USA je 160 krát vyšší, než kolik připadá na dítě narozené v Bangladéši. „V debatě o klimatických změnách máme tendenci zaměřovat se na uhlíkové emise jednotlivce během celého jeho života,“ říká v tiskové zprávě oregonské univerzity Paul Murtaugh. „To je samozřejmě důležité a je jasné, že tomu se věnovat musíme. Musíme se ale také vyrovnat s problémem, který nese narůstající populace a také celosvětový růst poptávky po zdrojích,“ říká Murtaugh.

V této debatě je podle Murtaugha věnováno málo prostoru důležité otázce rozhodnutí o rodičovství. Když má někdo dítě a toto dítě bude mít v budoucnu další potomky, dopad na životní prostředí může být mnohem větší, než jaký může během svého života vyprodukovat samotný jedinec, vysvětluje Murtaugh. V dnešních podmínkách v USA každé dítě přidá 9 441 tun oxidu uhličitého k uhlíkovému dědictví průměrného rodiče. To je podle Murtaugha 5,7 krát více, než kolik průměrná osoba za svůj život vyprodukuje. Vedle emisí skleníkových plynů jsou tyto výpočty také relevantní k dalším dopadům na životní prostředí. Například na spotřebu pitné vody, které prý začíná být již v současnosti nedostatek.

Navzdory tomu, že v některých rozvojových zemích žije vyšší počet obyvatel a také růst populace je rychlejší než v USA, jejich celkový dopad je menší. Je to dáno jednak menší spotřebou a také kratší délkou života. Dlouhodobý dopad dítěte narozeného v Číně je pětinový oproti americkému novorozenci, tvrdí studie. To se ale může změnit tím, jak v rozvojových zemích poroste jednak spotřeba, jednak populace. „V Číně a Indii právě dochází k významnému rozvoji průmyslu i produkce skleníkových plynů. A další země se mohou přidat, až se jim podaří dosáhnout vyššího životního standardu,“ říká Murtaugh.

Výzkumníci rozhodně říkají, že nechtějí obhajovat státní kontrolu porodnosti nebo zásahy do rozhodování lidí o rodičovství. Chtějí jen upozornit na environmentální důsledky lidské reprodukce. Podle Murtaugha má mnoho lidí obavy z exponenciálního růstu populace. „Budoucí růst odráží dnešní rozhodnutí lidí o tom, kolik budou mít dětí, stejně jako úroky z úroků ovlivňují stav bankovního účtu,“ říká Murtaugh.