Na Modravě se konal pochod na podporu kácení na Šumavě
„Šumava patří nejen broukům, ale i lidem“. To je heslo, pod kterým zval na dnešní setkání obyvatel šumavských obcí starosta Modravy Antonín Schubert. Podle něj ekologičtí aktivisté, kteří v šumavských lesích protestují proti kácení, zcela vymazali z mapy Šumavy její obyvatele.
Pochod vyrazil v pátek o půl osmé ráno z obce Modrava. Podle informací ze Šumavy se účastní zhruba 200 lidí. Ráno se sice hovořilo o třech stovkách účastníků, tento údaj byl ale později upřesněn.
Pochod směřoval na místo, kde se kácí. „Vydáme se směrem na Březník, kde poděkujeme policii za práci, kterou vykonává pro uklidnění situace,“ popisoval včera starosta obce Modrava Antonín Schubert. V tomto místě se setkal s dřevorubci a policisty, kterým předali borůvkové koláče. Právě podpora dřevorubců a policistů v jejich práci byla cílem celé akce. Pochod měl také vyjádřit podporu vedení Správy Národního parku Šumava a jeho současným zásahům proti kůrovcové kalamitě.
Podle Schuberta aktivisté prostě problémům Šumavy vůbec nerozumí a neznají problémy zdejší přírody, protože tam nežijí ani tam nevyrostli. Podle něj se aktivisté znají z Prahy z kaváren a v létě, když je hezky, vyrazí na Šumavu na akci. Zde prý pomocí podvodných a lživých výroků přesvědčují veřejnost, že se snaží o záchranu pralesního ekosystému Šumavy.
Schubertovým slovům ovšem odporuje skutečnost, že aktivisty podporují a s bezzásahovostí souhlasí desítky vědců, z nichž mnozí Šumavu velmi dobře znají ze své odborné činnosti.
Ačkoliv podle ČTK došlo ke strkanicím s příznivci aktivistů, samotní aktivisté podle informací OÚ Modrava v místě nebyli. Údajně odešli k německým hranicím na svůj brífink a ke konfrontaci tak nedošlo. Jediným konfliktem tak zůstává ranní hádka, kdy byli dva lidé, kteří se dostavili s transparentem "Borová Lada fandí aktivistům" terčem opačného názoru ostatních občanů Borové Lady a nakonec se pochodu nezúčastnili.
"Mrzí mě, že jsme nemohli diskutovat na místě těžby přímo s aktivisty. Náš průvod zastupuje maximum občanů oblasti, kdežto aktivistů, kteří údajně zastupují české občany, je jen pár," řekl ČTK Schubert. "Pokud s námi starostové a občané chtějí hovořit, mohou za námi kdykoli přijít do lesů, třeba hned odpoledne," vzkázal Schubertovi mluvčí aktivistů Vratislav Vozník.
Schubert si myslí, že blokáda na Ptačím potoce je výsledkem dlouhodobého nezájmu ministerstva životního prostředí o řešení problému Šumavy. Místní lidé prý nevnímají jako nepřítele Správu Národního parku a její jednotlivé ředitele. Prostě protože Šumava je i jejich domovem. Zatímco ministerstvo nebylo schopné za dvacet let vytvořit základní územní strategii parku.
Podle něj se Hnutí Duha rozhodlo, jak bude postupovat, již v lednu, ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem parku. „Přitom dělá úplně stejné věci, jako předchozí ředitelé Krejčí nebo Pavličko,“ říká Šubrt. "Využívá stejné výjimky ze zákona a stejné chemické přípravky".
Ředitel parku Jan Stráský ovšem v květnu přiznal, že chemické přípravky v parku použil protizákonně.
Ředitel NP Šumava Jan Stráský se ráno s účastníky pochodu setkal, poté jej ale pracovní povinnosti donutily odjet. Pochodu se však účastní starostové šumavských obcí. Starostové totiž většinou těžbu stromů napadených kůrovcem podporují. Podle nich zajistí, aby byla Šumava nadále zelená. "Tento park je kulturní krajinou a domovem mnoha lidí a je jen historickým důvodem, že jich tu nežije mnohem více," uvedl Stráský pro ČTK.
Dvaadvacet šumavských obcí dnes také odeslalo dopis politikům a úřadům s výzvou, aby zajistili ukončení "nebezpečného přírodovědného experimentu". Ponecháním přírody svému osudu způsobuje podle nich množení kůrovce, a proto by měli lidé lesům více pomáhat. Pokud to neumožní, požadují, aby byl Národní park Šumava zrušen. "Všichni podporujeme snahu ředitele parku zastavit šíření kůrovce do dalších porostů," řekla starostka Kašperských Hor Alena Balounová.
Desítky vědců a osobností veřejného života ale dnes vyzvaly ředitele parku a ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) k okamžitému zastavení podle nich nelegální těžby. Pod Šumavskou výzvu, kterou sepsali herec Petr Vacek a šéf Hnutí Duha Petr Machálek, se podepsali například režisérka Olga Sommerová, ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek a exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).
Výzdoba obce Modrava pro blokádu nemluví
předchozí další 
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horského
Teplou Vltavu splulo letos kvůli nedostatku vody nejméně lodí za poslední rokyOnline diskuse
hospodaření v krajině - 31. 7. 2011 - AntaresDěláte podle mě stále stejnou chybu, hledáte nějaký vzor, jak to má vypadat a jak to musí být na dané lokalitě věčně a neměnné po tisíciletí. Tak to opravdu nefunguje!Máte ovšem pravdu v tom, že čím extrémnější stanoviště, tím hůře a méně se tam v minulosti lesnicky hospodařilo a dané lesy patří k těm nejvíce přírodě blízkým. Mezi tato stanoviště patří i porosty poblíž hranice lesa. Jinde to jsou třeba i níže např. extrémní skalnaté polohy v Obřím dole atd. K těm porostům při hranici lesa. Je jasné, že sukcese lesa je v těchto polohách velice pomalá, mnohem pomalejší než v polohách nižších. Je ovšem známo, že člověk uměle trochu snižoval hranici lesa kácení a požáry, Takže mnohde tam, kde je subalpínské bezlesí by normálně bylo zakrslé řídkolesí. Byly prováděny výzkumy, kdy se zjistilo, že na daných lokalitách byly požáry, patrně uměle zakládané člověkem, průměrně jednou za 50 let. Platí to pro Krkonoše, Jeseníky i Králický Sněžník! Těch 1 za 50 let bohatě stačio při té pomalé sukcesi, aby bylo to řídkolesí omezeno a byly tam bezlesé plochy. Takové požáry jsou doloženy z hřebane Jeseníků dokonce kolem roku 800! Těžko říct, jestli to založil člověk nebo to chytlo přirozeně. Smrk je v ěchto vysokých polohách převládající dřevinou v pohořích ČR, tak už to je několik tisíc roků. To však neznamená, že třeba na 100 let na nějakých plochách nemohl po kalamitě dočasně převládnout jeřáb, poté opět nastoupil smrk, který je celkově konkurenčně silnější a na následujících třeba 600 roků tam byl porost s dominancí smrku a jen vtroušeným jeřábem. Je ale nesmysl se ptát, jestli je na dané lokalitě přirozenější porost s dominancí jeřábu nebo dominancí smrku, je to nastejno! |
