Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos představuje pravěké i současné šelmy

Moravské zemské muzeum představí v brněnském pavilonu Anthropos velké šelmy, které ve čtvrtohorách žily či dosud žijí ve střední Evropě. Nová výstava se zaměřuje na medvědy, kočkovité, hyenovité i psovité šelmy. Přibližuje pravěké druhy, které nepřečkaly klimatické změny a vyhynuly, ale i šelmy, s nimiž se lidé dodnes mohou setkat v přírodě, řekla ČTK mluvčí muzea Barbora Onderková. Součástí výstavy je také interaktivní dětský koutek. Ve vitrínách jsou kosti šelem z vykopávek z moravských i českých lokalit, ale také pravěké figurky zobrazující zvířata. Sousoší hyen zapůjčila do pavilonu Anthropos sochařka Irena Armutidisová. Realistické modely jeskynního medvěda, raného jeskynního lva a hyeny jeskynní vznikaly pod rukama sochaře Ondřeje Bílka téměř dva roky v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

Pavilon Anthropos se dlouhodobě snaží veřejnosti přiblížit, jak vypadal svět, v němž žili pravěcí lidé. "Nebyli tu jen mamuti, sobi či koně, kteří procházeli zdejší krajinou v ledových dobách čtvrtohor, ale také majestátní šelmy, jež patřily k nejvýznamnějším predátorům evropského kontinentu. Právě o nich vypráví tato výstava," uvedl generální ředitel muzea Jiří Mitáček.

"Medvědí" část výstavy přibližuje vývojovou linii od závěru třetihor přes vyhynulé čtvrtohorní druhy až po taktéž vyhynulého jeskynního medvěda. Podle tvůrců výstavy byl jedním z nejpůsobivějších zvířat doby ledové.

"Starší ze dvou vystavených originálních koster medvěda jeskynního pochází ze sbírky Jana Kniese a smontována byla v roce 1895, mladší kostra, stojící na všech čtyřech končetinách, vznikla v roce 1924," řekla spoluautorka výstavy Martina Roblíčková. Výstava podle dalšího z autorů Aleše Plichty představí také vývojovou linii medvěda hnědého, který přežil až do současnosti.

Další část výstavy se věnuje kočkovitým šelmám. Návštěvníci uvidí pozůstatky šavlozubé šelmy, prajaguára nebo vyhynulého lva jeskynního. Výstava přibližuje také hyeny. Čtvrtá část náleží psovitým šelmám, především vlkovi, který se od časů pravěkých lidí téměř nezměnil. Menší prostor dostal také dhoul přezdívaný ryšavý pes. Podle Roblíčkové se tato sekce zaměřuje i na problematiku domestikace psovitých šelem a nastiňuje vztahy mezi velkými šelmami a pravěkými lidmi.

---

reklama

---