https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vystava-tajemstvi-ceskeho-lanyze-ukazuje-historii-i-soucasnost-lanyzu-v-cesku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výstava Tajemství českého lanýže ukazuje historii i současnost lanýžů v Česku

14.11.2026 18:10 | PRAHA (ČTK)
Foto | Big Dodzy / Unsplash
Lanýže nejsou jen výsadou Francie. V Česku se vyskytují ve volné přírodě a v posledních letech se rozvíjí i jejich pěstování jako zemědělské plodiny. Nejstarší zmínka o lanýžích na území České republiky se datuje zhruba k roku 1360. ČTK to řekl zakladatel Českého lanýže Richard Beneš. Historii i současnost lanýžů v České republice představuje výstava Tajemství českého lanýže v Národním zemědělském muzeu.
 
"Jde o deset let našeho výzkumu v kostce. (...) Začínali jsme s tím, že Česká republika nemá žádnou lanýžovou historii. Ukázalo se, že tomu tak vůbec není," uvedl Beneš.

Návštěvníky výstava seznámí třeba s nejstarší zmínkou o lanýžích na území České republiky. Učenec Bartoloměj z Chlumce je popsal ve svém slovníku Glossarius již kolem roku 1360. "Takže historie lanýžů v českých zemích je v tuto chvíli ta nejstarší známá v křesťanské Evropě," řekl Beneš. První záznam ve Francii je podle něj z roku 1370, tedy o deset let později. "Zajímavé je, že pochází od synovce Karla IV., se kterým byl v kontaktu. Takže v tuto chvíli je v éteru hypotéza, kterou nejde ani potvrdit, ani vyvrátit, že možná Češi naučili Francouze jíst lanýže," podotkl.

Nejde o jedinou výjimečnost, kterou výstava lanýžům v tuzemsku připisuje. V českých historických pramenech se opakuje i spojování lanýžů s jeleny. "Je to naprostý evropský unikát, nikde jsme nenašli nic podobného. Vzniká nám tu teorie, že se v českých zemích chápání lanýžů vyvíjelo zcela odlišně než ve zbytku Evropy," uvedl Beneš. Upozorňuje, že za hranicemi bývaly lanýže vždy spojovány spíše s prasaty.

Tuto teorii podle Beneše podporuje i český název lanýž, který je nejspíše odvozen právě od laní. Všichni v Evropě své názvy odvozují od latinského slova tuber, čili hlíza nebo otok. "Nyní se snažíme zjistit, jestli jeleni opravdu patří do ekologie lanýžů," řekl Beneš. Nejde podle něj jen o to, zda jeleni lanýže konzumují, ale i to, zda jsou jejich spory schopné přežít v jeleních žaludcích tak, jako v těch prasečích.

Výstava se kromě historie věnuje také současnosti. Asociace Český lanýž, která výstavu pořádá, se zabývá především pěstováním lanýžů v České republice. Beneš s manželkou sbírali zkušenosti ve Francii, posledních deset let strávili osvětou a rozšiřováním lanýžnictví v Česku. Ve vlastní laboratoři se věnují také vyvíjení technologií, které pěstování lanýžů umožňují, a prodeji sazenic.

Výstava bude v Národním zemědělském muzeu do konce roku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist