Mrazy vyhánějí ptáky na jih, přilákat však mohou vzácné druhy ze severu

Mrazivé počasí nutí ptáky migrovat. Ti, kteří žijí v Česku, se vydávají na jih a jiné druhy naopak ze severu přilétají. Podle ornitologů jsou důvodem jejich přesunu do teplejších končin především zamrzající vodní plochy, mrazy sem však naopak mohou přilákat severní vzácné druhy, které se v těchto končinách vyskytují výjimečně. Zimu by však měli zdejší ptáci přečkat bez větších obtíží, vybaveni jsou na ni několika vrstvami peří, řekl ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. "Rybníky už zamrzly, začínají zamrzat však i jezera, kam se ptáci přesouvají, ve městech už zamrzají také řeky. Vodní ptáci, kteří zde zimují, tak částečně musejí odletět více na jih. Někteří ještě na posledních zbytcích vody zůstávají," uvedl Šafránek.

Pohyb ptáků v souvislosti s příchodem mrazů sledují ornitologové například na husách velkých nebo běločelých, které v Česku obvykle nezimují, zůstaly však ještě na posledních volných vodních plochách v Tovačově na Přerovsku. "Například Annínské jezero už skoro celé zamrzlo, ptáci se proto přesunuli na vedlejší Troubecké jezero, které zamrzá o něco později, neboť je hlubší. Přesouvají se mezi lokalitami, hledají poslední místa, kde je volná voda. Kdyby zamrzly i poslední plochy, odstěhují se na jižní Moravu nebo odletí do Rakouska či ještě níž, protože tady volnou vodu už nenajdou. Způsobit to tak může i několikasetkilometrové přesuny," doplnil ornitolog.

Jak mráz vyhání ptáky směrem na jih, tak zároveň ovlivňuje jejich tah ze severu k nám. Podle ornitologů by dlouhodobé mrazy mohly do českých krajin přilákat i vzácné severské druhy, které odborníci marně vyhlížejí již několik let. "Už se tady objevilo káně rousná, které přilétává ze severu, ze Skandinávie a z Ruska. Kvůli teplejším zimám k nám však ze severu létá ptáků stále méně. Z pěkných ptáků vyhlížíme například brkoslava severního, toho jsme neviděli už pár let," doplnil ornitolog.

Podle něj by zdejší přezimující ptáci měli současné teploty zvládnout bez větších obtíží. "Mají několik vrstev peří, dvě jemné prachové a poté krycí; samozřejmě musejí mít také tukové zásoby, aby mohli největší mrazy, pokud není potrava, přečkat. Jejich výhodou ale je, že ještě mohou uletět. Jsou však jedinci, kteří jsou tvrdohlaví a neuletí, důvodem jsou právě teplejší zimy posledních let. Příkladem je rehek domácí přezdívaný kominíček - správně by měl být nyní aspoň v jižní Evropě. V posledních letech zde zimuje stále více odvážlivců, například v Přerově jich máme zjištěných deset," dodal Šafránek.

Lidé mohou v zimě pomoci ptákům dokrmováním na krmítkách, kam se s oblibou vydávají především sýkorky koňadry a modřinky, kosi i vrabci. Pod krmítky se nyní hojně objevují také pěnkavy. Vodním ptákům mohou lidé přilepšit ve městech například bílým neslaným pečivem.

Alena Horáková

---

reklama

---