Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí za tři měsíce fungování navštívilo 11 000 lidí
"Zájem o Muzeum Krkonoš předčil naše očekávání," řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj se stává téměř povinnou zastávkou návštěvníků Krkonoš.
K vysoké návštěvnosti nejen nového návštěvnického centra ve Vrchlabí, ale i ostatních poboček Krkonošského muzea, přispívá podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische také průběh zimy, která nepřeje zimní sportům. "Vývoj letošní zimy nám nahrává. Svahy bez sněhu a deštivé počasí nám přivádí do Muzea Krkonoš velké množství návštěvníků, kteří hledají alternativní program k zimním sportům, kterým se nemohou plně věnovat. Muzeum tak prochází zatěžkávací zkouškou, ale zdá se, že až na pár technických drobností vše funguje, jak má," uvedl Böhnisch.
Nové expozice jsou téměř na 3000 metrech čtverečních v suterénu, v přízemí a v patře historické budovy bývalého kláštera. Nahradily původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí nazvané Kámen a život a Lidé a hory otevřené v roce 1984 a 1995.
"První týdny po otevření lákalo Muzeum Krkonoš hodně místní nebo lidi z blízkého okolí, byli zvědaví, jak se změnila expozice, kterou mnozí velmi dobře znali," sdělil Böhnisch. Podle něj jsou reakce návštěvníků vesměs pozitivní. Muzeum testuje programy pro školy, které chce školám nabídnout.
S ohledem na extrémní návštěvnost a ve snaže rozptýlit ve špičkách zájem o Muzeum Krkonoš rozšiřuje Správa KRNAP otvírací dobu nedalekého Krkonošského centra environmentálního vzdělávání Krtek. Otevřen bude od úterý do pátku od 13:00 do 17:00, uvedl Drahný.
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo z iniciativy Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale také o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, v roce 1883. Od roku 1966 je pod Správu KRNAP.
reklama
Dále čtěte |
KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk
KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení národního parku
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaciOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Miloš Zahradník
14.2.2024 10:39Nekritizuji tu expozici, nevidel jsem ji a takova Vltavska filharmonie - nemluve o stihackach F35 (pisu to jako milovnik hor a hudby a nemilovnik militaristickych hratek) bude jisteze nesrovnatelne vetsim zasahem do statni penezenky. (Cenu za jednoho spokojeneho - ve velkem modernim sale - posluchace symfonie nebo za jedno vybombardovane letiste nepritele na Vychode se zde kalkulovat neodvazuji.) Pokud se smi svobodne namitnout na kterekoliv z techto tri temat je - snad - vse jeste relativne v poradku :)
Sam se povazuji za velkeho priznivce Krkonos a sleduji regionalni literaturu atd. Myslim si, ze Krkonose jsou dulezitym i historickym a kulturnim fenomenem ve vedomi ceskeho naroda a to i dnes, kdy je z Prahy asi jednodussi jezdit za zabavou do Alp. Porad hraji ve vedomi spolecnosti
nebo alespon jeji starsi casti treba vzpominky na skolni lyzarske kursy atd. kterymi prosla vetsina starsi populace. Porad plati, ze i v teto dalsi rekordne spatne zime lezi na hrebenech Krkonos spousta snehu a za hezkeho dne vidite ty zasnezene hory i od Prahy ci Hradce Kralove. To jsou myslim daleko dulezitejsi aspekty nez pampeliska krkonosska ci jerab krkonossky :)
Jak rozumne reagovat na cim dal vetsi navstevnost Snezky a proc ochranari bojuji proti umelemu zasnezovani a proti sjezdovkam - ktere mohou zastat ekologickou funkci drivejsich kosenych a spasanych luk - je dulezitejsi a zajimavejsi otazka. Nastesti tedy pristup ochranaru k verejnosti a jejim potrebam je v Krkonosich tradicne prece jen rozumnejsi, nez treba na Sumave ;)
A myslim si take, ze je hodne vypovidajici, kolik ctenaru EKOlistu na tuhle zpravu tisku zareagovalo
