Mykologové našli v Podyjí vzácnou muchomůrku známou ze Středomoří
Vzácná muchomůrka se podobá některým druhům bedel, klobouk bývá široký klidně i 15 centimetrů. "Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Jednak neoplývá příjemnou vůní, takže ke sběru neláká, a navíc patří mezi kriticky ohrožené druhy zapsané ve vyhlášce i červeném seznamu hub," uvedl botanik Radomír Němec.
Na Znojemsku byla tato houba poprvé zdokumentována jedním ze zakladatelů národního parku Jaroslavem Krejčím už v roce 1975 v lese Hója u Božic. Pak ji v regionu 40 let nikdo nenalezl. Až v roce 2016 ji mykologové našli v okolí Jaroslavic a letos na území národního parku, kde dosud nikdy zaznamenána nebyla.
Zajímavé podle Němce je, že je to jediný druh muchomůrky v tuzemsku, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů. "Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou například okraje vinic, obcí nebo pastvin od konce jara do podzimu," uvedl Němec.
Muchomůrka nese jméno italského doktora a mykologa Carla Vittadiniho (1800-1865), který se muchomůrkami rodem Amanita zabýval.
Relativně suché Podyjí je pro houby velice rozmanitou základnou, jen v národním parku jich odborníci napočítali okolo 1400 druhů.
reklama

Jak chránit mokřady? Na webu je dostupný záznam 11. ročníku konference Naše příroda
Břeclav získala dotaci na zřízení Domu přírody CHKO Soutok v zámku
Nová studie popisuje detailní vývoj krajiny Soutoku na jihu Moravy