MŽP chce posílit ochranu stromů v ulicích. Mají mít svá ochranná pásma podobně jako podzemní sítě
"Je nepřijatelné, že stromy kácíme a nesázíme za ně nové. Živá zeleň pomáhá městům a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíce v době veder. Proto pracujeme na tom, aby se to změnilo, což je vzhledem ke klimatickým změnám stále naléhavější. Města musí být i v budoucnu příjemná pro žití. To je důvod, proč stromořadí musí mít ochranné pásmo stejně jako elektřina, vodovod nebo plynovod," řekl Hladík. Stromy a stromořadí podle něj mají mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura.
Městská zeleň, především pak vzrostlé stromy, jsou podle MŽP důležité pro zajištění stínu a ochlazování prostředí v horkých dnech. Také zachytávají prach a tlumí hluk. Ministerstvo chce připravovanou novelou posílit kompetence obcí jako správců zeleně, aby měly možnost pečovat o stromy především tam, kde přinášejí největší užitek.
Podle ministerstva se stává, že bez vědomí obcí jsou kolem stromů neodborně prováděné výkopy, které narušují kořenový systém stromů. Ty pak začnou postupně odumírat zevnitř a stanou se pro své okolí nebezpečnými. Zásahy do ochranného pásma stromořadí na veřejných prostranstvích by tedy do budoucna byly možné pouze se souhlasem a za podmínek stanovených obcí.
Společně s vyšší ochranou uličních stromořadí chce ministerstvo zavést také transparentní pravidla kompenzací za kácení stromů pro stavebníky. Cílem je motivovat je k tomu, aby zvažovali rozsah kácení a případně vysadili v okolí stavy náhradní výsadby.
"V rozhodování o kácení stromořadí by podle chystané novely měla být zachována jednoduchá hierarchie priorit. V první řadě by měla být stromořadí zachována a nekácena, pokud to nelze, pak by měly být stromy s náležitou péčí nahrazovány v daném místě, případně v jiné vhodné lokalitě. V nejzazším případě budou moci stavebníci kompenzaci za pokácené dřeviny poslat do speciálního fondu obce. Vybrané peníze budou obce moci použít na zajištění péče o stávající stromy či novou výsadbu,“ řekl Hladík. Podobný systém podle něj funguje například v Rakousku.
Návrh změn nyní ministerstvo konzultuje s odborníky, zástupci hospodařících subjektů i dotčenými resorty. Oficiální projednávání chce zahájit během podzimu tak, aby mohl být návrh změn v prvním pololetí roku 2024 předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně.
reklama
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 mOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Pavel Jeřábek
2.11.2023 21:25Jen to není dané zákonem, ale nechá se s tím celkem dobře pracovat.
Zásadou té ochrany je, že v tom pásmu se nemá pracovat stavební technikou (výkop speciální technikou a nebo ručně, případně protlak), a nemá tam se pohybovat těžká technika bez roznášecích vrstev a musí být zajištěna ochrana kmenů a větví před poškozením.
Problém ale je, co v městech, kde jsou prakticky všude pod zemí inženýrské sítě, a ve své podstatě stromy do nich zasahují.
Snad výsadby do speciálních košů, ochrana sítí speciálními chráničkami apod.
Nevím proto, zda to dávat do zákona a nebo naopak se zasadit o zavedení ochrany dřevin do strojnických zkoušek (bagristé apod. nic nevědí), do zkoušek plynařů, elektrikářů, vodařů apod., stavebních úřadů, aby stavbu bez stanoviska a opatření na ochranu dřevin nepovolily atd.
