MŽP dohání dluh klimatické strategie a s partnery hledá efektivní adaptační opatření
Podle Vladimíra Dolejského, náměstka ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny, není už tak důležité, jestli jsou klimatické změny způsobeny přirozeným vývojem nebo lidskou činností, ale jak na ně reagovat. Jak efektivně chránit majetek a šetřit náklady na odstraňování negativních projevů změny klimatu i přírodu samotnou.
„Z mého pohledu je důležitá odpověď na klíčovou otázku, jestli být pasivní a potom odstraňovat škody, vyplácet vysoké kompenzace, nebo být aktivní, a to k přírodě vstřícnými způsoby,“ uvedl Dolejský. Z adaptační strategie EU pak podle něj mimo jiné vyplývá, že adaptace je levnější než nečinnost.
Národní adaptační strategie už prošla podle Dolejského mezirezortním připomínkovým řízením a k závěru se blíží i proces SEA. Veřejné projednání se očekává na konci srpna a poté bude dokument představen vládě.
„Jsem přesvědčen, že vláda ČR tento materiál tak, jak bude představen, přijme,“ řekl Dolejský, „a my tak vymažeme i ten deficit, takovou malou ostudu v rámci vyspělých států EU.“
Cílem strategie je zmapování všech možných adaptačních opatření napříč resorty a oblastmi jako lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství, průmysl a energetika nebo doprava. Inspirací byly podobné dokumenty Německa nebo Švýcarska.
Ministerstvo životního prostředí by rádo, aby realizovaná adaptační opatření byla k přírodě ohleduplná a méně technokratická. „Současné vedení chce podporovat takové projekty, které jsou o přizpůsobování se přírodě, nikoli o jejím znásilňování,“ sdělil Dolejský.
Jako příklad takových adaptačních opatření ve své sekci ochrany přírody a krajiny zmiňuje zvyšování retence vody v půdě, propojování prvků zeleně ve městech, revitalizaci říčních toků, mokřadů a údolních niv nebo využívání či lepší zasakování srážkových vod.
Na realizaci adaptačních opatření mohou být použity například finance z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014-2020, který byl spuštěn minulý týden. Jsou ale i opatření, která nestojí žádné peníze navíc, podotýká Dolejský. Například s ohledem na klimatické podmínky vypracovaný územní plán.
Hledají se příklady k následování
Právě podobné již realizované a úspěšné projekty chce ocenit i nově vyhlášená soutěž Adaptační opatření roku, kterou vyhlásila společnost Integra Consulting společně s Masarykovou univerzitou v Brně.
Příklady efektivní přirozené ventilace v budovách, využívání srážkových vod, výsadby zeleně na budovách, obnovy říčních niv a podpory přirozeného doplňování podzemních vod v krajině do ní může přihlásit veřejná správa, příspěvkové a rozpočtové organizace, podnikatelé i nevládní organizace. A to až do 15. října přes formulář na webových stránkách soutěže.
„Možností, co dělat, jak umožňovat městům a volné krajině přizpůsobovat se (změnám klimatu), je celá řada,“ připomíná Jiří Dusík z Interga Consulting s tím, že nová soutěž by měla ukázat, jaká opatření se už v ČR dělají a kdo za nimi stojí. A vnést do diskuze o klimatických změnách také nějaké pozitivní zprávy.
Mnoho evropských měst už má vypracované vlastní adaptační strategie. Například Stuttgardu pomáhá při územnímu plánování tzv. klimatický atlas – mapa města se zanesenými teplotami v teplých a chladných dnech. Další města jdou cestou ozeleňování, propojování zelených prvků ve městě nebo budováním zelených střech.
V ČR je zatím jediným městem s vlastní adaptační strategií Hradec Králové. Jsou v ní zanesena možná rizika vyplývající z klimatických změn a první návrhy, jak se nové situaci přizpůsobit.
reklama
Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu