MŽP: O polovinu méně emisí mají přinést především plynové elektrárny
Uhlí by při výrobě elektřiny měl nahradit zemní plyn. Uhelné doly v Karviné. | |
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Česká republika plní své závazky v rámci Kjótského protokolu zcela bez problémů. Pokles emisí oproti roku 1990 je dvojnásobně větší, než požaduje závazek z Kjóta. Po roce 1990 emise prudce klesaly až do roku 2000, kdy došlo k jejich ustálení a v posledních letech dochází mírnému nárůstu. V roce 2006 byly české emise na úrovni 144 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Podle ministerstva by důsledná aplikace navrhovaných opatření znamenala snížení skleníkových emisí o 46 milionů tun CO2. Opatření pro Českou republiku vycházejí z energeticko-klimatického balíčku, který připravuje Evropská unie.
Nejvyšší úspory emisí skleníkových plynů má podle Envirosu přinést náhrada uhlí zemním plynem, což ušetří ročně přes 15 milionů tun oxidu uhličitého. Podle ministerstva by se zemní plyn měl stát po roce 2040 hlavní surovinou pro výrobu elektrické energie. Zároveň podle studie Envirosu jde o jedno z nejdražších opatření, kdy se cena za jednu ušetřenou tunu oxidu uhličitého pohybuje v pásmu od 500 – 2000 korun. Dva tisíce korun je totiž hranice, přes kterou by podle studie neměla jít cena za jednu ušetřenou tunu oxidu uhličitého. Do tohoto limitu se ale vešlo devadesát procent opatření, při použití i těch nákladnějších by Česká republika mohla ušetřit až 70 %. Náklady by byly ale vysoké, až 12 tisíc korun na jednu tunu, takže ministerstvo ani nepočítá s tím, že by měly šanci na schválení.
„Výroba elektřiny ze zemního plynu je jedním z nejjednodušších opatření na realizaci,“ prohlásil jeden z autorů studie Jiří Spitz. Podle něj je zemní plyn stabilním zdrojem, jehož dodávky jsou zajištěné a kapacity plynovodů dostatečné. Postavit novu elektrárnu na zemní plyn je prý poměrně jednoduché a rychlé, mělo by to zabrat zhruba čtyři roky. Podle ministra životního prostředí se na zemní plyn připravuje i energetická skupina ČEZ, která chce do stavby plynových elektráren údajně investovat přes 50 miliard korun. Pro agenturu ČTK před nedávnem obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda uvedl, že firma plánuje podíl plynových elektráren zvýšit na 20 procent do roku 2013.
„Klíčové pro investory v elektrárenském průmyslu bude do budoucna cena emisních povolenek, které již podniky nebudou dostávat zadarmo, ale budou si je kupovat na aukcích,“ prohlásil na tiskové konferenci Martin Bursík. Pro ně pak bude výhodnější sázet na stavbu elektráren, které budou vypouštět méně emisí. Podle Bursíka není potřeba se obávat, že by sázka na zemní plyn zvýšila závislost na Rusku a odmítl, že tato obava by měla vést českou k ekonomiku k výstavbě dalších bloků jaderných elektráren.
Výnos z prodeje povolenek bude příjmem státu, ze kterého nakupující firmy pocházejí. Tyto peníze by se měly stát zdrojem pro další modernizaci a investice do nízkouhlíkové ekonomiky. „Evropská unie chce, aby uhlík získal svoji reálnou cenu. A je vidět, že už to začíná fungovat a společnosti se při svém strategickém plánování na ceny povolenek začínají zaměřovat,“ prohlásil Bursík.
Dalším klíčovým opatřením má být větší využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla (úspora přes 11 milionů tun CO2), zvýšení efektivity využití paliv v dopravě (úspora přes 5 milionů tun), zvyšování energetické efektivity v průmyslu a energetice (úspora přes 4 milionů tun) , zvýšení využití bioplynu (úspora přes 3 milionů tun), úspory energií v sektoru domácností (úspora přes 3 milionů tun) a kombinovaná výroba tepla a elektřiny (úspora přes 2 milionů tun).
„Bez dramatických kroků, jako je výstavba nových jaderných bloků, je potenciál snížení emisi o čtyřicet procent do roku 2020 a o polovinu do roku 2050,“ prohlásil ministr Bursík. Podle něj je klíčové správně nastavit ekonomické nástroje, což také bude hlavním cílem nové klimatické politiky v České republice. Na ní by měl začít v současnosti pracovat tým ministerských úředníků, tak aby byl návrh předložen vládě v září letošního roku. Podle ministra životního prostředí by nová strategie měla být ještě v roce 2010, tedy na konci funkčního období současné vládní koalice, podrobena zkoumání, zda skutečně efektivně pomáhá snižování emisí skleníkových plynů.
Podle Hnutí Duha nová studie ukazuje, že rozhýbání zeleného průmyslu, inovace a investice do moderních technologií jsou hlavně velká ekonomická příležitost. Podle Duhy by navrhovaná opatření měla snížit účty jak podnikům, tak i domácnostem. Cílem mají být dobře izolované domy, moderní kotle na biomasu, vysoce efektivní průmyslové technologie nebo auta s nízkou spotřebou. "Ale investice nevzniknou samy od sebe. Abychom téhle příležitosti využili, musí vláda přijít s novou legislativou, daňovými reformami či grantovými programy, které jim dají účinný impuls,“ prohlásil Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Více k tématu také článek Základní údaje k připravovanému energeticko-klimatickému plánu EK.
Přečtěte si také zprávy:
Švec: Obnovitelné zdroje lze využít jak pro získání energie, tak ve stavebnictví z 1. 5. 2008
Johansson: Nechápu, že se někomu vyplatí pálit uhlí z 25. 4. 2008
Maroušek: Úspory jsou nejlepším zdrojem energie z 24. 4. 2008
Teplo získané z OZE by mělo mít svou legislativu, chystá se směrnice i zákon z 22. 4. 2008
Mohou za zvyšování cen potravin biopaliva? ze 17. 4. 2008
Energeticky úsporné budovy mohou ušetřit 60 % energie, říká studie Hnutí DUHA z 27. 3. 2008
Ekologičtí aktivisté: Polovinu tepla lze vyrábět z obnovitelných zdrojů z 21. 4. 2008
reklama