Johansson: Nechápu, že se někomu vyplatí pálit uhlí

Evropský energetický systém je velmi neefektivní, ztráty při konečné spotřebě jsou více jak 40 %. Evropa by měla najít způsob, jak těmto ztrátám zabránit. Řešením by měly být lokální systémy distribuce tepla a chladu. Řekl to na konferenci k Týdnu udržitelného rozvoje Eddie Johansson ze švédské energetické společnosti Rindi Energi.

Enköping, Švédsko.
Mapa: Google Maps

Podle něho lze spotřebu energie nejlépe snížit u poptávky po teple. Řešením by měly být městské kombinované výtopny na biomasu a investice do lokální infrastruktury.

Eddie Johansson představil jako model městskou výtopnu ve švédském Enköpingu. Enköping je město s dvaceti tisíci obyvateli, nacházející se na hustě obydleném jihovýchodě Švédska.

Výtopna v Eköpingu podle jeho údajů vyprodukuje z biomasy 400 GWh energie, z toho je 100 GWh elektřiny a 250 GWh tepla. „Teplo pokryje celkovou potřebu tepla Enköpingu, elektřina pak spotřebu Enköpingu uspokojí ze 60-70 %. Efektivita tohoto systému je okolo 90 %,“ říká Eddie Johansson.

Pro výtopnu se používají zbytky z dřevařského průmyslu, větve a vršky stromů tvoří 50 %, kůra stromů 20 % a piliny 15 %. Jako poslední součást paliva se používají rychle rostoucí dřeviny, konkrétně vrba, 15 %, kterou pěstují na 80 hektarech. Průměrná vlhkost energetického mixu je 45 %.

„Tajemstvím úspěchu firem, které prodávají teplo, je, že když se sníží venkovní teplota, zvýší se poptávka po teple. Abychom mohli prosperovat, potřebujeme, aby bylo co nejchladněji. Když bude teplo, neprodáme nic. Proto nepoužíváme fosilní paliva, protože bychom se připravili o svůj kšeft,“ zažertoval Eddie Johansson na téma globálního oteplování.

„Jak jsem zde poslouchal své předřečníky, zdá se, že je skutečně složité přeměnit uhelnou kotelnu na biomasu. Ale složité to není. Prostě koupíte kotel a topíte biomasou. Vyrábíte páru, kterou pod tlakem ženete potrubím, kterým se prve hnala pára vyrobená kotlem na uhlí. Pára jde na turbínu, která se vyrábí elektřina. Odpadní pára z turbíny slouží pro ohřev teplé vody, kterou pak rozvedete do místního rozvodu tepla,“ vysvětluje Eddie Johansson.

Jak uvedl Johansson, kotelna v Enköpingu byla původně zařízena na spalování topného oleje, od osmdesátých let se v malé míře spalovala biomasa, od 1985 do 1990 se asi z jedné čtvrtiny pálilo i uhlí. Od roku 1997 se v kotelně nepoužívá žádné fosilní palivo.

„V Enköpingu se samozřejmě čistí komunální odpadní vody. Dříve se vyčištěná voda vypouštěla do řeky. Teď ji v zimním období jímáme do tří nádrží. Je to totiž voda bohatá na dusík, takže ji využíváme v létě na zalévání našich vrbových plantáží, čímž je vlastně hnojíme,“ popisuje Johansson. Obec tak ušetří podle něho ušetří za dočišťování odpadní vody a pěstitelé vrby za hnojení. „Také doprava je optimalizovaná, protože kotelna, čistírna odpadních vod s nádržemi i plantáže s vrbami jsou v sousedství,“ říká Johansson. Podle něho jsou takto vzájemně propojené řešení možná kdekoliv.

	"Nechápu, že se někomu vyplatí pálit uhlí," říká Eddie Johansson.
	Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Výtopna v Enköpingu slouží zároveň k odstraňování škodlivých látek z prostředí. „Vrba je dobrá v tom, že vytahuje z půdy některé kovy. Nejdůležitější je asi kadmium. Vrby ho dokáží dostat ze země asi 10 g na hektar a rok,“ říká Johansson. Vrbová biomasa se spálí a kadmium zůstane z deseti procent v popelu a z devadesáti procent zůstává ve spalinách. Ty jsou následně zchlazeny, kadmium zkondenzuje a je pak spolu s dalšími látkami uloženo na skládce nebezpečného odpadu. „Jako vedlejší produkt tak vlastně čistíme půdu,“ dodává Johansson. Podle jeho slov je možné takto čistit půdu zamořenou cesiem, protože kadmium i cesium mají podobný bod kondenzace.

Problémem při realizaci bylo podle Johanssona přesvědčit farmáře, kteří 25 let pěstují obilniny, aby pěstovali vrbu. „Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme jim pronajali naši půdu,“ popisuje těžkosti s pěstováním biomasy Johansson. Výrobní náklady na energii jsou podle Johanssona 8 euro na MWh. „Nákupní cena uhlí na rotterdamském trhu je 11 euro na MWh. Pěstování a pálení vrby je daleko levnější, než pálení uhlí. Nechápu, proč se v Evropě někomu chce používat uhlí pro výrobu elektřiny? Vždyť je to velmi drahé palivo,“ říká Johansson.

Kromě ceny je podle Johanssona důležité i to, že místní farmáři mají dlouhodobé kontrakty na dodávky biomasy, je využívaný dusík, který je v odpadní vodě, pěstování vrby čistí půdu od těžkých kovů. „Nejdůležitější ale je, že se zde podařilo dát řadu věcí dohromady chytrým způsobem,“ chválí řešení Enköpingu Johansson.

„Vrbu lze sklízet sedmkrát ve čtyřleté periodě. Pak už je potřeba plantáž přesadit, protože pařezy jsou už příliš silné pro kosení. Dvacet pět let je ale velmi výhodná perioda, protože životnost zařízení kotelny je také dvacet pět let,“ říká Johansson.

V létě, kdy není odběr tepla, je energie využívána pro sušení pilin, výrobu pelet nebo pro výrobnu alkoholu.

Přečtěte si také zprávu Maroušek: Úspory jsou nejlepším zdrojem energie z 24. 4. 2008, Teplo získané z OZE by mělo mít svou legislativu, chystá se směrnice i zákon z 22. 4. 2008, Mohou za zvyšování cen potravin biopaliva? ze 17. 4. 2008, zprávu Energeticky úsporné budovy mohou ušetřit 60 % energie, říká studie Hnutí DUHA z 27. 3. 2008 a Ekologičtí aktivisté: Polovinu tepla lze vyrábět z obnovitelných zdrojů z 21. 4. 2008.

---

reklama

---