Na hřebeny Krkonoš se rozšíří projekt na zadržování vody v krajině
Do krkonošských rašelinných a podmáčených smrčin v minulosti zasáhl člověk a odvodnil je, proto se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila na jejich obnovu. Lesu v nadmořské výšce 1100 metrů nedaleko Kolínské boudy ve východních Krkonoších vrátila Správa KRNAP původní charakter již v letech 2018 až 2023. Les se houpe pod nohama, je nasáklý vodou, lépe dokáže vzdorovat dopadům klimatické změny, jakou jsou přívalové deště nebo dlouhodobější suchá období, řekla ČTK Horáková. Tůně zarůstají vegetací, stačí špatný krok a člověk se propadne po kolena do močálu.
"Pomocí přehrážek ve starých odvodňovacích kanálech jsme zvýšili spodní hladinu vody. Díky tomu se nám začínají opět rozvíjet rašelinná společenstva, začíná se obnovovat podmáčená rašelinná smrčina," uvedla.
Les není hustý, stromy nejsou vysoké. Může za to právě zvýšená hladina spodní vody, která omezuje jejich růst. "Mokřad na ploše asi 2,5 hektaru vznikl v roce 2020 na místě původní rašelinné smrčiny, která byla v minulosti odvodněna. Naším cílem je les, který bude vypadat jako ruská tajga nebo lesy na Aljašce. Obnova mokřadů po revitalizaci je poměrně rychlá," popsala Horáková. Již za rok po ukončené revitalizaci podle ní přibylo hmyzu vázaného na vodní prostředí, začali se rozmnožovat obojživelníci a plochy rychle znovu osídlovala vegetace.
Projekt obnovy mokřadů v KRNAP, který se uskutečnil ve dvou etapách v letech 2018 až 2023 a vyšel zhruba na 50 milionů korun, získal letos v soutěži Adapterra Awards první místo v kategorii Krajina. Správci KRNAP obnovili mokřady na 35 lokalitách, na kterých zahradili více než 50 kilometrů v minulosti vybudovaných odvodňovacích kanálů. "Smyslem je vrátit vodu do míst, kde byla, obnovit ohrožené biotopy, zejména podmáčené rašelinné smrčiny, které jsou v rámci evropského prostoru jedním z nejohroženějších biotopů," řekla ČTK Horáková.
Od příštího roku Správa KRNAP naváže na již skončený projekt novými aktivitami. Souvisejí opět s obnovou mokřadů, tentokrát ale v oblasti alpínského bezlesí na hřebenech Krkonoš, jež zasahuje i na polskou stranu hor.
Projekt zahrnující alpínské bezlesí, tedy oblasti v nadmořské výšce od 1300 metrů výš, začne přípravnými pracemi v roce 2025, v roce 2026 odstartuje naplno. Potrvá pět let. Předchozí projekt v letech 2018 až 2023 se týkal smrkových lesů v rozmezí od 800 metrů nad mořem po 1200 metrů. "Také do alpínského bezlesí v minulosti člověk zasáhl a odvodnil významné biotopy rašelinišť. Budeme se snažit je dát do původního stavu. Zároveň se budeme věnovat dlouhodobému pozorování rašelinišť a mokřadních biotopů," řekla Horáková.
Na hřebenech Krkonoš mají vědci vytipovaných zhruba deset lokalit na české a osm lokalit na polské straně hor, například v okolí hřebenové Luční boudy.
Přečtěte si také |
Obnovená rašeliniště v Krkonoších ocenil sám tetřívek. Stala se i vítězem Adapterra Awards
Alpínské bezlesí je specifické, příroda je tam citlivější než v níže položených lesních porostech. "Budeme používat speciální techniku včetně vrtulníku, bude tam větší podíl ruční práce, v jednom případě budeme dokonce muset odstranit kleč, protože nám zarůstá biotop rašelinišť. Je to kleč, která není v Krkonoších původní," řekla Horáková.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště, která jsou na hřebenech hor součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima, srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska.
reklama
KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení národního parku
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaci
Entomologové oceňují péči o louky v Krkonoších