Obnovená rašeliniště v Krkonoších ocenil sám tetřívek. Stala se i vítězem Adapterra Awards
Hlavním partnerem kategorie Krajina je společnost Nestlé Česko, která výherci daruje 100 000 korun na další adaptační opatření. „Těší mě, že se vítězem kategorie stal projekt revitalizace mokřadů. Krkonoše si projekty podporující retenci vody, obnovu a rozšiřování rašelinišť rozhodně zaslouží stejně jako podpora biodiverzita. Je to nádherný kout naší země a turisticky velmi vytěžovaná oblast a projekty jako tento přispívají k ochraně této výjimečné lokality pro nás všechny,” uvedla Martina Šilhánová z Nestlé Česko.
Kam srážky padnou, tam zůstanou
O úspěchu projektu svědčí, že se voda záhy do krajiny vrátila a druhý rok po dokončení prací pozorovali správci území obnovu přirozených biotopů rašelinných smrčin. Voda už neodtéká, ale zůstává v místě dopadu a doplňují se i její zásoby v podzemí a pozitivně se proměnilo i místní klima. Revitalizované plochy si oblíbili obojživelníci a využívají je také k rozmnožování. Postupně se objevují různé druhy hmyzu zejména vázaného na vodu a znovu se tu dobře daří vlajkovému druhu rašelinišť – tetřívkovi obecnému.
Tomu ale předcházely dva roky práce. V první fázi bylo nutné vytipovat vhodné plochy a konkrétní postupy revitalizačních opatření, které se tam hodí. Na povrchových odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém různě velkých přehrážek a přepážek, které zpomalují nebo úplně zastavují odtok vody z mokřadu. Celkem jich tu použili na 3,5 tisíce.
Opatření, které pomůže za povodní
„Velkým překvapením byla rychlost obnovy biotopů a stabilizace vodního režimu revitalizovaných lokalit. Ve velmi krátké době je vidět, jak se mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení revitalizačních prací došlo k obnově mokřadní vegetace, zejména k růstu ostřic, suchopýrů a také se rozvíjejí porosty mechorostů, především společenstva rašeliníků,“ popisuje Radek Drahný ze správy KRNAP.
Ta projekt hradila s využitím prostředků z Operačního programu Životní prostředí. První etapa stála 43 milionů korun, druhá etapa vyšla na 18 milionů korun. Návratnost je těžké vyčíslit, můžeme však hovořit o ekonomických přínosech. „Stabilizace odvodněných ploch v horních úsecích povodí dokáže zmírnit až eliminovat průběh povodňových vln, které mohou v horských oblastech vzniknout v důsledku přívalových srážek, jejichž frekvence v posledním období vzrůstá. Zmírnění povodňové vlny pak znamená snížení počtu škod v nižších polohách povodí,“ poukazuje Drahný.
Veřejnost i odborná porota soutěže Adapterra Awards letos vybírali z dvacítky finalistů. Vítěze zvolili i v dalších kategoriích. Jejich příběhy přineseme v dalších týdnech.
reklama