https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-jizni-morave-vznikly-stovky-tuni.priklady-dobre-praxe-pry-ale-stale-chybi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na jižní Moravě vznikly stovky tůní. Příklady dobré praxe prý ale stále chybí

26.10.2026 12:34 | BRATČICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | tdlucas5000 / Flickr.com
Na jižní Moravě vzniklo v krajině mezi lety 2009 až 2023 zhruba 450 tůní, přesto stále chybí příklady dobré praxe. Tedy takové tůně, které splňují požadavky na zvýšení biodiverzity a zadržení vody v krajině. O ně je potřeba dlouhodobě pečovat. Na konferenci Nadace Partnerství s názvem Jak zadržet vodu v krajině to řekl Jan Sychra z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který s kolegy zkoumal tůně na jižní Moravě.
 
Valná část tůní vznikla na jih od Brna a podle Sychry nikdo po jejich vytvoření obvykle neřešil, jak fungují a jak jsou užitečné. Podle něj jsou přitom technickým zásahem do krajiny, v jehož případě neplatí, že samovolný vývoj udělá většinu práce za člověka a bude fungovat bez jeho zásahů. "Je to přesně naopak. Je potřeba mít od začátku jasně nastavený management zásahů, aby tůně plnily svůj účel," řekl Sychra.

Tůně se staly oblíbenými zásahy do krajiny. Sychra s kolegy ale při jejich výzkumu narazil na to, že voda v nich je často zelená od sinic nebo nahnědlá až červená. "Je to tím, že obce si tůně staví často jako jímací nádrže, protože nemají čistírnu. Což je dobrý způsob, jak naložit s tím, co teče obcí, ale nelze to skrývat za to, že tůň zlepšuje biodiverzitu. Často do tůní ústí meliorační vody, které jsou nekvalitní, rostou v nich řasy a sinice. Často se také jedná o odlehčení okolních potoků a tečou do nich odpadní vody. Když tůň nemá odtok, je to problém," popsal Sychra. Ve většině tůní tak bylo vysoké až velmi vysoké množství živin.

Mnohé tůně jsou podle odborníků také špatně udělané. Neměly by mít moc vysoké břehy a neměly by být moc hluboké. "Když taková tůň začne vysychat, stahuje k sobě i vodu z okolí, které vysychá. Dalším problémem jsou tůně, kdy se udělá díra do země a vedle vznikne kopec z navršené zeminy, který poroste kopřivami," zmínil časté potíže Sychra. Mnohé tůně jsou udělané také na nevhodném místě, jako jsou nivy potoků. "Tam vůbec nepatří a ničemu nepomohou. Naopak nám na jižní Moravě chybí kdysi běžné vlhké louky. Vodní plochy obnovu těchto luk blokují," řekl Sychra.

Dalším problémem je podle něj zarybňování takových ploch, což záměrně dělají někteří lidé z okolí. "Je potřeba osvěty, protože kvalita vody jde s rybami dolů a často se do vod dostávají invazní druhy," řekl Sychra.

Když se tůň nechá napospas přírodě, zarůstá rákosím a prostředí homogenizuje. "Je vhodné je kosit až do vody alespoň dvakrát ročně. Pokud je to možné, je dobré nechat v okolí tůně pást zvířata, jejichž činnost podporuje biodiverzitu. A když zvířata šlapou i do vody, daří se méně i rybám. Navíc se přirozeně udržují otevřené břehy," řekl Sychra.

Odborníci se nyní zkouší dostat k příkladu dobré v praxe v Nikolčicích na Břeclavsku, kde má být místo i na luční rozlivy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

26.10.2026 13:54
"Když se tůň nechá napospas přírodě, zarůstá rákosím a prostředí homogenizuje.
Naopak nám na jižní Moravě chybí kdysi běžné vlhké louky."

No a co že tůň zaroste. Zazemní se, zaroste vegetací, a postupně se přemění nejprve na močál, mokřad, a potom na tu požadovanou a chtěnou vlhkou louku. A když se to nechá dál, sukcese bude pokračovat směrem k lesu. Zcela přirozený proces, sukcese. Tedy co, o co se snažíme - obnovit přírodu a přírodní pochody. V čem je problém?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2026 14:11 Reaguje na Petr
Problém je stále rostoucí nedostatek vody, který můžeme kompenzovat pouze snížením odparu. Tito tůňaři dělají přesně opak.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 14:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Naopak, nedostatek vody lze kompenzovat pouze zabráněním odtoku. Vodu v tůni berte jako vodu, která by jinak odtekla, a přestane vás trápit vaše utkvělá představa, že musíme zabránit výparu, a že zadržená voda je špatně. Vždyť o snaha zabránit výparu je v podstatě snahou vodu zadržet, jen poněkud bizarním způsobem, takže je to vlastně totéž.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

26.10.2026 14:22 Reaguje na Petr
Platí, když je vody dostatek. Když je nedostatek vody platí, že výpar snižuje průtok ve vodních tocích.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 14:37 Reaguje na Tomáš Kvítek
Zcela zbytečné obavy, takové co by kdyby. Prší krásně už zpíval pan Rezek s paní Zagorovou. Vody nám prší dostatek, tak nechápu proč argumentovat nějakými teoretickými variantami. Realita je důležitější.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 14:44 Reaguje na Petr
Já moc nechápu smysl těchhle argumentů typu "No ale když víc něčeho, tak na tohle nezbyde a vše uschne", a podobných ve stejném duchu. To přece nikdo nepopírá a ani není cílem toho dosáhnout, nebo to potvrzovat, to jsou zcela zřejmé a známé věci a pravdy. Cílem přece je hledat možnosti dělat něco tak, aby k tomu nedošlo.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 14:52 Reaguje na Petr
Působí to dojmem, že určitá skupina lidí je přesvědčená, že ať uděláme cokoliv, stejně uschneme, a že i když uděláme něco, abychom neuschnuli, tak taky uschneme.
Naštěstí jsme zatím neuschnuli a doufám, že budeme dělat něco rychleji, než se od nich dozvíme, že stejně uschneme :-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 14:57 Reaguje na Petr
Teď například doufám, že na Moravě stihneme nadělat další stovky tůní, které budou pomáhat v krajině zadržovat vodu, i když na ně pak už ani nesáhneme a voda v nich bude třeba zelená a všude bude třeba spousta rákosí, na kterém budou sedět třeba vážky a v rákosí se prohánět třeba kachny, a celé to třeba zaroste a bude tam třeba močál...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2026 16:06 Reaguje na Petr
Když nejste obdařen znalostni elementární fyziky, pak je to s vámi marné...
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 16:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Nuže, přidejte elementární fyziku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.10.2026 17:42 Reaguje na Petr

Je to marné, je to marné, je to marné.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Děkuji, já vím že je to s ním marné. Jako s vámi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2026 20:43 Reaguje na Petr
Zákon zachování. Moc odpaříte, nezbude na jiné.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2026 20:52 Reaguje na Jiří Svoboda
:-) No nepsal jsem to? :-)

No a jak víte, že se odpaří tolik, že na jiné nezbyde?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.10.2026 17:44 Reaguje na Tomáš Kvítek
Pane Kvítku, dovolte mi jednu kacířskou otázku: Kolik miliard kubíků vody je v takových malých vodních plochách deponováno?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2026 20:45 Reaguje na Jakub Graňák
Je jedno, kolik je v nich deponováno, ale kolik se jich za rok odpaří.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.10.2026 06:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Neodpaří se víc, než kolik je deponováno... tak se znova ptám kolik je deponováno?
Odpovědět
va

vaber

27.10.2026 08:50 Reaguje na Jiří Svoboda
A co by jste s tou vodou v tůních chtěl udělat. Mylíte si ,že je možné aby se všechna voda zasákla a po povrchu nic neodteklo? Vždy bude něco odtékat a to je v těch tůních. Tůně nic moc nezachrání ,ale určitě nijak neškodí tím ,že vodu vypařují. Jsem přesvědčen ,že min. 90% vody,co je v tůních ,by stejně odteklo řekami a bylo pro krajinu ztraceo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.10.2026 17:05
A vznikly nově, nebo byly jenom obnoveny ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2026 08:57
Správné upozornění, že některé tůně vznikly ze zcela jiných pohnutek, než
se deklarovalo při žádosti o dotaci. Prostě takové podvůdky, jak se zbavit
splašek bez čištění a jinak problémových vod. Jinde šlo o proinvestování
prostředků za každou cenu, aby byl investor pochválen za ekologický počin, byť zcela k ničemu. Chybou je, že už poskytovatel dotace po nějakém čase
nevyhodnotí efektivitu dotace a nepožaduje nápravu. Splněno, proinvestováno
a tím to končí, ač je investice k ničemu. NKÚ nestačí kontrolovat všechny
investice ze státní a unijní pokladny, na což se hřeší a plýtvá a plýtvá.
Jsou firmy, které se na tento dotační byznys specializují a kde není hodina
bagru za 1 000 Kč, ale za 10 000 Kč a nesadí strom za 1 000, ale za 5 000.
Disponují ale "odborným" personálem a bez něho nemohou jiní soutěž vyhrát.
Vznikl nám tu byznys s dotovanou ekologií a podle toho vypadají i ty tůně
a třeba "revitalizace " toků, ale do prvé povodně, která si to upraví po
svém a zadarmo(nebo způsobí škody, co připravila zpackaná "revitalizace").
Teoretizováni o správnosti zásahů od PC bez znalosti konkrétních míst se
nezúčastním, protože bez znalosti místních podmínek je jakýkoliv názor
pouze názor. Kdysi jsem navrhoval místo bagrování tůní na mokré louce
použití trhaviny, protože takové tůně u nás vznikly za války po dopadu
velkých bomb. Tůně mohou vzniknout rychle, levně a bez zničení jejich
okolí bagrem. Nevzniká žádný kopec hlíny, kterou výbuch rozhodí po okolí
a personální náročnost se smrskne na střelmistra a pomocníka. Stačí ruční
zemní vrták, nálož, výbuch a je hotovo, ale to je moc levné a je problém
proinvestovat ty dotace.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist