Na Šumavě zachránili mládě vzácného rysa, mělo zlomené nohy
Mládě rysa našel František Kraus, který si vyšel nedaleko Solné Lhoty se svým psem Kitou. Ten na kotě narazil v houští. Pan Kraus pak zavolal do stanice pro handicapovaná zvířata. „Pan Kraus se nesnažil zraněné zvíře sám léčit, nebo mu nějak pomáhat. A udělal to nejlepší, co mohl,“ říká Petr Juha, vedoucí záchranné stanice pro handicapovaná divoká zvířata na Klášterci.
Po odchytu pracovníci záchranné stanice rysa okamžitě převezli do veterinární ordinace Šárky Janáskové do Vimperka. „Rys je šelma, divoké zvíře. Při převozu se strašně vztekal. I přes zlomeniny bouchal prackama do stěn transportní klece,“ popisuje Petr Juha.
První noc v ordinaci měl strávit v převozním boxu, ve kterém byla jen několika centimetrová škvíra. Přesto se dokázal dostat ven. „Nechápu, jak to mohlo takhle velké zvíře zvládnout, ale když jsem ráno přišla do ordinace, tak seděl uprostřed místnosti,“ vypráví lékařka. Rys si tak po vzoru světoznámého kouzelníka okamžitě vysloužil přezdívku David Copperfield.
Rysí kocour byl zpočátku vyhublý, zraněný strávil v lese čtyři nebo pět dnů. Dva týdny pak byl v ordinaci Šárky Janáskové, která jej dvakrát operovala. „Měl zlomené obě zadní končetiny, nemohl se postavit. Museli jsme použít i titanové destičky a zlomené kosti sešroubovat. Operace se zdařily, implantát sedí velice dobře. Měl velké štěstí, že neměl žádné vnitřní zranění,“ popisuje veterinářka.
Teď už je rysí mládě opět v Klášterci, kde stráví minimálně celou zimu. Zpět do divočiny by se měl vrátit na jaře.
Rys stojí na špičce potravního žebříčku a na Šumavě nemá kromě člověka přirozeného nepřítele. Přestože je rys ostrovid zákonem chráněný, dochází k jeho nelegálnímu odlovu. Tragické jsou zejména situace, kdy je v průběhu letní sezóny upytlačena samice, která vodí koťata. Ta jsou na ní zcela závislá a v důsledku úmrtí matky uhynou během několika týdnů.
Jako potrava slouží rysům nejčastěji srnec obecný. Většinou mláďata nebo nemocné kusy. Rys kořist loví ze zálohy, číhá na ni a štve ji na krátkou vzdálenost. Pokud neuspěje, ustane v pronásledování a pátrá po jiné příležitosti. Obvykle se vrací ke kořisti po několik nocí. Záleží ovšem na typu a velikosti kořisti a také na tom, jestli není vyrušený.
Stejně jako drtivá většina ostatních kočkovitých šelem s výjimkou lva žije i rys samotářsky. Samice vyhledává jen v období páření, což je brzy na jaře. Samice je pak doprovázena koťaty i v průběhu následujícího roku. Pokud znovu nezabřezne, následují ji odrostlá koťata déle.
Obvykle se samicím rodí dvě koťata. Výjimkou však není ani pět mláďat v jednom vrhu. Rysi se v průměru dožívají patnácti let.
reklama
Jak se stopuje rys
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlk
Dvě v minulosti izolované populace vlka vytvořily chov s mláďaty na Šumavě