Na zpřísnění klimatického cíle by Česká republika vydělala stovky milionů eur
Zprávu „Posun za dvacetiprocentní snížení emisí skleníkových plynu: náklady a zisky pro členské země“ (Moving beyond 20% greenhouse gas reductions in the EU: costs and benefits for Member States) představila komise na konci ledna. Podle ní přijde přísnější závazek, tedy snížení emisí o 30 % oproti roku 1990, podstatně levněji než před krizí - mělo by jít o částku 70 miliard euro. Komise cíl 30 % rozkládá na snížení o 25 % přímo v Evropské unii a 5 % mimo země EU.
Investice do snižování emisí má přinést úspory i ve spotřebě, například od roku 2020 by státy měly ročně ušetřit 20 miliard euro na ceně paliv. Jen úspory v dovozu ropných paliv by ušetřily 9 miliard euro (při ceně 88 dolarů za barel ropy). Zlepšení kvality ovzduší by také mělo vést k lepšímu zdraví lidí, což vypočítává studie jako úspory v ceně 3,4 -7,9 miliard euro.
Příliš povolenek
Analýza poukazuje hlavně na obrovské množství nadbytečných povolenek. A to jak těch z evropského systému obchodování (ETS), tak mezinárodních, které vycházejí z kjótského systému. Celkem by jich mohlo v roce 2020 být 2,4 miliardy a každá z nich představuje jednu tunu oxidu uhličitého. Podle studie se totiž daří snižovat emise rychleji, než se čekalo při nastavování systému. To ale také znamená, že se daří dosahovat předepsaných cílů – v roce 2010 se evropské sedmadvacítce podařilo snížit emise o 14 % oproti roku 1990.
Cena evropské povolenky klesla v závěru loňského roku na sedm euro, aktuálně se její cena zvýšila zhruba o euro. To je ale stále hluboko pod cenou, která by měla podniky motivovat ke změnám. Studie počítá s tím, že vyšší cíl spolu se snížením počtu povolenek by cenu zvýšil na sumu kolem 30 euro za povolenku.
V nízké ceně se totiž skrývají hned dva háčky. Pokud se povolenky prodávají v aukcích, stávají se příjmem státu, a podle pravidel se polovina z nich musí investovat do zelených projektů. Česká republika takhle plánuje investovat do pokračování programu Zelená úsporám. Jenže když bude cena povolenek nízká, budou nízké i příjmy státu a jen málo peněz na zateplování.
Další háček je v tom, že nízká cena povolenek by mohla nahrávat snaze budovat další energeticky neefektivní elektrárny a průmyslové provozy.
Právě kalkulace nákladů na splnění ambicióznějšího závazku v jednotlivých členských státech byly jednou z podmínek souhlasu zemí jako ČR nebo Polsko. Minulý týden o materiálu jednali poslanci evropského parlamentu, ti ale návrh na zvýšení závazku odmítli.
Výhody pro Východ
Studie propočítává, že pro Českou republiku může být souhlas se 30% cílem při splnění určitých podmínek ekonomicky výhodný. Za předpokladu, že příjem z prodeje emisních povolenek po roce 2012 půjde především do investic, které mají potenciální multiplikační efekt. Tedy například na izolaci domů a instalaci malých obnovitelných zdrojů energie. Otázka je, kolik peněz ale prodej povolenek přinese. „Optimistický odhad je pro rok 2013 kolem 6,4 miliardy korun. Střízlivý odhad, vycházející z aktuálních cen, se pohybuje kolem 3,1 miliardy korun,“ odhadoval budoucnost ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na konci ledna. Na ochranu životního prostředí ale bude směřovat jen polovina této sumy, navíc nemusí jít nutně na úspory energie, ale třeba na jiné projekty.
Podle studie vydělá ČR na prodeji povolenek téměř dvojnásobně více než v případě, že by platily dosavadní klimatické cíle. Klíčem je ale vyšší cena emisních povolenek, které budou k dispozici v období 2012 -2020.
Dodatečné náklady na třiceti procentní cíl by ČR měly přijít na 600 milionů eur, což podle propočtu bude v roce 2020 asi 0,35 % HDP. Příjmy z aukcí povolenek by měly být ale podstatně vyšší, asi 1,755 miliardy euro, tvrdí studie.
Analýza navrhuje především zvýšit cíl na 30 % a zároveň snížit množství povolenek. Méně by jich mělo být zejména pro bohatší státy EU, což by mělo zvýhodnit země střední a východní Evropy. A zvýšit cenu - pokud by se emisní cíl zvýšil z 20 na 30 %, povolenky by se mohly prodávat za 30 euro. Chudším státům Evropy by to mělo přinést zhruba 5,4 miliardy euro v roce 2020.
Za druhé Komise navrhuje zvýšit emisní cíl pro sektory, které dnešní obchodování s emisemi nepokrývá. Tedy především dopravu a bydlení. Tyto emise by se měly snížit o 6 % v každém členském státě.
A nakonec analýza navrhuje důsledně využít 20 % z rozpočtu EU k investicím do nízkouhlíkových technologií. Z koheznho fondu by mělo jít o částku kolem 13 miliard euro do roku 2020.
reklama
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen