Nahé aktivistky demonstrovaly proti zabíjení zvířat
„Problém s kožešinami je stále živý, stále není vyřešen a přestože si lidé si myslí, že se České republiky již netýká, je zde každý rok zabito až třicet tisíc zvířat,“ říká Tomáš Popp. Právě v listopadu se zvířata na kožešinových farmách zabíjejí a proto tento měsíc Svoboda zvířat vyhlásila, jako Měsíc bez kožešin. Na celém světě ročně zahyne kvůli kožichům až 90 milionů zvířat, z toho 75 milionů na farmách. „Způsoby zabíjení jsou velmi brutální, například norci bývají udušeni ve výfukových plynech, lišky jsou zabíjeny elektrickým proudem,“ tvrdí materiály Svobody zvířat.
Podle Svobody zvířat funguje v České republice zhruba deset velkých farem, kde se chovají lišky, činčily a norci. To, jestli se zdejší kožichy využívají jen na domácím trhu nebo zda jsou určeny především na vývoz, je prý těžké říct, protože se všechny prodávají na kožešinové burze v Dánsku, kde je nakupují i české firmy.
V listopadu získala Svoboda zvířat záběry od aktivisty Michala Kolesára z několika českých chovů. „Ze záběrů vyplývá, že zvířata chovaná na farmách trpí, vůbec nejsou dodržovány jejich etologické potřeby, a také dokazují, jak provozy chátrají a jsou ve špatném stavu,“ říká předsedkyně sdružení Lucie Moravcová. To, že jsou farmy ve špatném ekonomickém stavu ale neznamená, že aktivisté počkají, až samy ukončí činnost. Naopak špatný stav nejvíce odnášejí chovaná zvířata. „Abychom nejen tomu zabránili, rozhodli jsme se uspořádat petici za úplný zákaz chovu kožešinových zvířat,“ vysvětlila Moravcová. Petice je otevřená k podpisu ode dneška a je adresovaná poslancům sněmovny i senátu a ministru zemědělství, pod kterého spadají všechna hospodářská, tedy i kožešinová, zvířata.
Svoboda zvířat vede kampaň "Proti srsti", která chce prosadit zákaz chovu kožešinových zvířat v České republice, od roku 2000. Podobné omezení funguje například ve Velké Británii, Rakousku a na přechodné období platí v Chorvatsku, kde bude úplný zákaz od roku 2017. Zákon zakazující chov v České republice byl v parlamentu již jednou, v roce 2003. „Tenkrát neprošel přes hlasy ODS, která nechtěla omezovat podnikání, a přes komunisty, kteří tvrdili, že to bude rána zasazená českému venkovu,“ vysvětluje Tomáš Popp.
reklama