Nanotechnologie pomohou odbourat závislost EU na Rusku, tvrdí čeští vědci

Evropská unie by na cestě ze současné energetické krize měla vsadit na podporu nanotechnologií, které se ukázaly jako klíčové již při zvládání covidové pandemie. Evropským zemím mohou pomoci k rychlejšímu přechodu na nové zdroje energie a tím i k nezávislosti na ruském plynu a ropě. Tvrdí to čeští vědci a profesionálové z oboru nanotechnologií, kteří si tento týden vyměňovali zkušenosti se svými kolegy v Belgii a hovořili s činiteli evropských institucí. Podle české expertky v Evropské komisi Jany Drbohlavové neustále roste aktivita českých nanotechnologických firem ucházejících se o podporu v rámci projektů EU.

"To, co se nyní děje z geopolitického hlediska, zvyšuje tlak na to, aby Evropa investovala do technologií, které zajistí udržitelnost. A samozřejmě nanotechnologie v tom hrají extrémně klíčovou roli," řekl ČTK v narážce na ruskou invazi na Ukrajinu a s ní spojené hledání nových zdrojů energie ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Pavel Banáš. Společně s téměř dvěma desítkami dalších vědců a manažerů absolvoval ve středu pod záštitou české ambasády v Bruselu a v Lovani sérii setkání s belgickými kolegy či zástupci evropských institucí. Mluvilo se o nových kontaktech či evropské podpoře rozvoje nanomateriálů.

"Česká republika je v rámci Evropské unie jediná velká výrobna nanomembrán," popsal šéf Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs výjimečnost české pozice v rámci evropského kontinentu.

Vedle medicíny budou podle vědců hrát nanotechnologie klíčovou roli v energetice, kde mohou přispět k nezávislosti Evropy na ruském plynu či ropě. Například při výrobě baterií či přechodu na využívání vodíku.

"Už z velké části pomáhají, propisují se zejména do té chemické energetiky, vodíkové energetiky, nových zdrojů ukládání energie. A ta čísla budou růst," soudí expert na energetické technologie Radek Zbořil.

Evropská unie se na podporu vědeckých projektů spojených s nanomateriály zaměřuje mimo jiné v rámci programu Horizon Europe, v němž je na začínající sedmileté období pro veškeré výzkumné a inovativní projekty 95 miliard eur (2,3 bilionu korun).

"Víme o firmách, které jsou v těchto projektech aktivní, a tato aktivita neustále vzrůstá," řekla brněnská vědkyně Jana Drbohlavová, která od roku 2017 působí jako expertka na bezpečnost nanomateriálů u Evropské komise. O podporu se podle ní mohou české projekty ucházet také v rámci programů zaměřených na energetiku, zdravotnictví či další oblasti, ve kterých se nanotechnologie používají.

Čeští vědci zdůrazňovali, že technologie založené na nanočásticích významně pomohly Evropě zvládnout covidovou pandemii – ať již jako součást takzvaných mRNA vakcín, testů nebo v rámci nanomembrán bránících virům proniknout přes roušky.

Podle Kůse se od začátku pandemie výrazně zvýšil zájem o nanotechnologie a rychle narostly investice do nich. Zatímco ještě předloni vyráběla v Česku nanomembrány jediná firma, dnes jich je pět.

---

reklama

---