Národní park Bavorský les slaví 50 let, dočkal se rozšíření

Národní park Bavorský les na německé straně Šumavy se k nynějšímu 50. výročí založení dočkal u hranic s Českou republikou rozšíření o 630 hektarů (6,3 kilometru čtverečních). Nejstarší německý národní park tak s plochou 24 850 hektarů (248,5 kilometru čtverečních) patří k největším takto chráněným oblastem v Německu, oproti Národnímu parku Šumava, který vznikl v roce 1991, je ale rozlohou zhruba třetinový.

Nové území, které se stává součástí národního parku, leží severovýchodně od obce Mauth na pomezí s Českem, konkrétně v délce hranice od Bučiny po Knížecí Pláně. Součástí je i rašeliniště Finsterauer Filz.

Dnešní slavnosti se zúčastnili bavorský premiér Markus Söder a ministr životního prostředí Thorsten Glauber, kteří hovořili o investicích ve výši 3,5 milionu euro (94,5 milionu korun) do nových návštěvnických projektů do roku 2024. Park ročně navštíví 1,4 milionu lidí. Podle Glaubera se opravy dočká také nádrž Teufelsbachklause, která se využívala při splavování dřeva do údolí.

Söder prohlásil, že tento národní park je "výjimečným pokladem, kterého je nutné si vážit a který je nezbytné chránit". Řekl také, že je nesmyslné o parku uvažovat jako o možném úložišti jaderného odpadu. Německo chce místo k trvalému uskladnění vysoce radioaktivního materiálu najít do roku 2031 a podle dílčí expertní zprávy jsou geologicky vhodné podmínky na polovině německého území včetně regionu Bavorského lesa.

Bavorský les byl jako národní park ustaven po několikaleté kampani v říjnu 1970, tehdy měl rozlohu 13 500 hektarů. V roce 1997 se dočkal výrazného rozšíření, na které nyní navazuje další vytyčení nových částí parku. Spolu s parkem se rozrůstá i území uvnitř parku, do jehož rozvoje člověk pod heslem "Nechat přírodu přírodou" nezasahuje. Konkrétně to znamená, že v těchto zónách správa neodstraňuje polomy a ani nijak nebojuje proti kůrovci. Do roku 2027 by toto bezzásahové území mělo v Národním parku Bavorský les dosáhnout 75 procent plochy.

"Dlouhodobě se ukazuje, že les ve skutečnosti lidi vůbec nepotřebuje. Kde je mu to dovoleno, tam se zcela sám obnovuje. Budoucí generace tak budou moci poznat zcela jiný les, který bude blízký přirozenému a ne kulturnímu, jak ho dnes známe," říká ochranářské sdružení BUND Naturschutz.

Bezzásahové zóny má i český Národní park Šumava, kde se ale dlouhodobě vedou diskuze o vhodnosti takového postupu. Nyní je takové území na méně než třetině plochy parku, v roce 2030 by se mohlo rozrůst na zhruba polovinu a v roce 2060 dosáhnout 75 procent.

Oba parky na české i německé straně jsou součástí takzvaného evropského zeleného pásu, který vede v trase někdejší železné opony oddělující Západ od států v područí někdejšího Sovětského svazu. O lepší ochranu tohoto pásu usiluje v Česku dlouhodobě hnutí Duha. To již před dvěma roky upozornilo na to, že na mnoha úsecích české části od Aše jižním pohraničím k Břeclavi se rozpadá lesní ekosystém. Především jde o jižní části Vysočiny a jižní Moravu.

Na obou stranách Šumavy žijí vedle ohrožených rysů také vlci, kteří podle správy parků od roku 2015 pravidelně překračují hranice. Němečtí a čeští odborníci zjistili, že se zde pohybují dvě smečky. Teritoriem jedné z nich je oblast mezi Srním a Finsterau, druhá pak žije mezi Frauenau a Železnou Rudou.

Spolu s dnešními oslavami v Bavorsku sílí hlasy po založení nového národního parku v pohoří Steigerwald na severu této spolkové země, který by doplnil dva stávající. Tím druhým je vedle Bavorského lesa alpská oblast Berchtesgadenu na jihu Bavorska u hranic s Rakouskem. Zda takové volání bude u politiků vyslyšeno, je podle rozhlasové a televizní společnosti Bayerischer Rundfunk (BR) nejasné. Premiér Söder totiž ještě v roce 2018 prohlásil, že v dohledné době žádný další národní park v Bavorsku nevznikne. Ještě Söderův předchůdce Hort Seehofer, který je nyní německým ministrem vnitra, přitom myšlenku třetího národního parku na území Bavorska obhajoval.

---

reklama

---