NASA: Japonské tsunami odlomilo kus ledového příkrovu Antarktidy
Text odborného článku publikoval časopis Journal of Glaciology. Právě značná vzdálenost je jedním z faktorů, který vědce překvapil. Druhům je, že vzdutí vody u ledového příkrovu bylo zřejmě jen poměrně malé – kolem 30 centimetrů. Na místo dorazilo až 18 hodin po zemětřesení. Přesto mělo dostatečně velkou sílu, aby ledové kry odlomilo. Jejich celkovou plochu vědci srovnávají zhruba s dvojnásobkem rozlohy Manhattanu. Podle historických záznamů se tento kus ledu nepohnul velmi dlouho: nejméně 46 let.
Snímek odhalil odlomený led
Ač tento efekt možná není pro mnohé překvapivý, experti jsou z nadšeni: je to vůbec poprvé, co se podařilo zdokumentovat efekt tsunami na ledové příkrovy. Důkaz ovšem nepřišel náhodou – když tsunami udeřilo, vědci okamžitě začali pracovat s hypotézou, že by se něco podobného mohlo stát a začali studovat satelitní snímky oblastí, které by mohly být zasaženy.
Když vlna opravdu dorazila, pořídili série dalších snímků a začali poté záběry porovnávat – a opravdu „zahlédli“ nové odlomený ledovec.
„Okamžitě jsme věděli, že jde o jednu z největších událostí svého druhu v nedávné historii. I to, že vzedmutí moře dorazí až do Antarktidy,“ uvedla Kelly Bruntová, autorka studie.
Vědci v posledních desítkách let přišli s různými modely jevu, kdy mořské vlny v určitých situacích dokáží odlomit kusy ledových příkrovů. „Původně jsme nečekali, že se nám opravdu může podařit ze satelitních snímků něco vyčíst, většina snímků byla zatažená mraky. Pak ale jeden dokázal zachytit ledovec ve chvíli, kdy se nebe vyčistilo,“ dodává Bruntová.
Úvahy, že i tsunami způsobené poměrně vzdáleným zemětřesením odlamuje kusy ledu, nejsou pochopitelně nové. Existují například záznamy z roku 1868, kdy jihoameričtí námořníci pozorovali nebývalé množství velkých ledových ker na místech, kde většinou nebývaly. Později se objevily spekulace, že je odlomila vlna tsunami zhruba měsíc před pozorováním.
Doprovodné video:
reklama