Návrat vlků do Čech: Vlk byl vyfocen těsně za českými hranicemi v Německu
V oblasti Hohwald těsně za hranicemi Šluknovského výběžku bylo během letošního podzimu zaznamenáno několik útoků na hospodářská zvířata. Spolupracovníci německé organizace zabývající se sběrem informací o vlcích v lužické oblasti zde proto umístili několik fotopastí. Jedna z nich vlka zachytila čtrnáctého října. O několik týdnů později německý zemědělec vyfotografoval i mládě vlka, což dokládá, že se v oblasti vyskytuje celá smečka. Dalším důkazem o výskytu smečky jsou fotografie letos narozené vlčice, která byla v sobotu 24. listopadu sražena automobilem.
Je přitom prakticky jisté, že vlci jsou přítomni už i na českém území. "Přímý důkaz v podobě fotografie sice nemáme, ale po ohledání stržených ovcí v oblasti Velkého Šenova máme opravdu signály o přítomnosti vlků i na české straně," řekl Ekolistu Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko. "Bylo by ostatně naivní domnívat se, že vlci budou respektovat nějaké politické hranice," dodal.
Přítomnost vlků byla letos zaznamenána i ve východních Krkonoších. V obou případech jde pravděpodobně o zvířata, která se do oblasti rozšiřují z Lužice ve východní části Německa a z Polska. Do německé Lužice se vlci dostali v polovině 90. let minulého století právě z Polska a v krajině opuštěných vojenských prostorů, povrchových dolů a rozsáhlých vřesovišť se jim daří. V současnosti žije v Lužici přes deset smeček a vlci se dál šíří Německem.
Jak před časem Ekolistu řekla bioložka Ilka Reinhardtová, která se sledování lužických vlků profesionálně věnuje dlouhé roky, vlci jsou schopní při hledání nového teritoria urazit stovky kilometrů.
„Návrat vlků na sever Čech je vzhledem k postupnému rozšiřování německé populace vlka v posledních deseti letech očekávanou a radostnou událostí. Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný," komentuje návrat vlků Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, které se dlouhodobě zabývá ochranou a sledováním velkých šelem především v Beskydech. "Dokázali, že jsou schopní žít i v kulturní krajině, ačkoliv to nemají jednoduché. Podobně, jako další divoká zvířata, i vlky ohrožují střety s dopravou nebo pytláci."
Návrat vlků vítá i ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. "Vlci jsou pro naši krajinu důležití. Pomáhají regulovat vysoké stavy spárkaté zvěře. Zejména v případě divokých prasat by byla jejich pomoc více než vítána," říká Pavel Benda.
Podle Salova je ovšem otázka, zda si vlci pro případné usídlení vyberou hojně navštěvované oblasti, jako jsou třeba národní parky. Velký počet návštěvníků by totiž mohl znamenat rušení vlků při vyvádění mláďat. Příhodnější oblastí by proto mohly být třeba bývalé vojenské prostory, jako je oblast Hradčan nedaleko Máchova jezera.
Mapa | Google Maps
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
nedostupné - 29. 11. 2012 - AntaresTéma tohoto článku jsou vlci, dikutujeme mimo téma, ale to nevadí. Pokud polským rybářům kormorán vadí, tak kde je jejich křik? Rozhodně je menší než těch českých. Ono je to taky o tom, že polské rybářství a ještě víc rybníkářství se hodně liší od toho českého. Problém v ČR jsou kormoráni na tahu a že se musí řešit celoevropsky, je taky jasné. To že se tak neděje a ČR si to snaží vyřešit na území svého pidistátu, to už je problém ČR. Děje se tak proto, že se ČR snaží být antievropská, repsp. máme v posledních letech vládu odporu proti EU.Ale i kdybyste snížil populaci kormorána o 50%, pořád to nebude dost, českým rybníkářům to moc nepomůže. Aby to mělo význam, musel byste snížit populaci kormorána tak o 90%, pak by to už vliv mělo. Porblém jsou totiž nepřirozená krmítka kormoránů=rybníky, doprasené a regulované řeky, přehrady a jezy, kdy díky odtoku teplé vody spodem nedochází k takovému zámrzu řek atd. Jistě že to řešitelné je, ae muselo by se odhodit antievropské smýšlení a antievropská ideologie. |